Student Martin Štola zpracoval bakalářskou práci na téma „Revize a ověřování bezpečnosti fotovoltaické elektrárny včetně DC a AC části“. Zadání práce bylo splněno v požadovaném rozsahu. Práce zahrnuje rešerši základních norem a předpisů vztahujících se k revizím fotovoltaických elektráren, popis měřicí techniky, návrh metodiky provedení revize malé FVE, praktické ověření vybraných měření a zpracování cvičné revizní zprávy.

Za hlavní přínos práce považuji propojení problematiky revizí elektrických instalací s konkrétními požadavky na fotovoltaické systémy, zejména s ohledem na DC část, AC část, ochranná opatření, uzemnění, svodiče přepětí a dokumentaci revize. Student zpracoval téma prakticky orientovaným způsobem a výsledkem je podklad využitelný při výuce i jako základní vzor pro zpracování revizní dokumentace FVE.

Kladně hodnotím také provedení praktických měření a jejich zapracování do struktury cvičné revizní zprávy. Práce tím nezůstává pouze u teoretického popisu požadavků, ale ukazuje jejich aplikaci na konkrétní instalaci. Přínosná je zejména snaha o systematické členění revizních úkonů a vytvoření přehledné šablony pro zaznamenání výsledků měření.

Formální a odborná úroveň práce je dobrá. V některých částech by práce mohla jít více do hloubky, zejména v podrobnějším vyhodnocení naměřených hodnot a v přesnějším odlišení obecných požadavků revize elektrické instalace od specifických požadavků na fotovoltaické systémy. Přesto práce jako celek splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a má zřejmý praktický přínos.

Student pracoval samostatně, konzultoval dílčí technické otázky a k řešení přistupoval zodpovědně. Výsledkem je kvalitně zpracovaná bakalářská práce s prakticky využitelným výstupem.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 92 body. Points proposed by supervisor: 92

Student Martin Štola zpracoval bakalářskou práci na téma Revize a ověřování bezpečnosti fotovoltaické elektrárny včetně DC a AC části.

Předložená bakalářská práce se zabývá Revizemi a ověřováním bezpečnosti fotovoltaických elektráren, a to jak částí střídavého, tak i stejnosměrného rozvodu. V úvodní části práce se student zabývá rešerší aktuální legislativy a norem, které se vážou k danému tématu. Student poměrně přehledně zpracoval přehled aktuálně platných legislativních požadavků a norem, nicméně se v textu vyskytuje několik faktických nepřesností. Například v kapitole 1.1, kde student správně rozebírá, v jakých případech se normy stávají závaznými, a ve druhém odstavci uvádí příklad, že se stávají závaznými ve chvíli, kdy jsou uvedeny ve smlouvě. Bylo by vhodné vydefinovat, jaký typ smlouvy má na mysli. V kapitole 1.2 jsou opět velmi přehledně zpracovány požadavky na osoby, které smějí provádět revize, ale chybí zde zmínka o tom, že osoba provádějící revizi by měla mimo osvědčení vydaného pověřenou organizací (TiČR) disponovat i oprávněním vydaným TiČR. Ve stejné kapitole není správně uvedeno, jakým způsobem se TiČR vyjadřuje k FVE, které jsou zařazeny do třídy 1. TiČR pro tato zařízení vydává osvědčení (dle zákona 250/2021 § 6) zda vyhrazená technická zařízení splňují požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Části bakalářské práce, které se věnují normám, podle kterých se provádí revize FVE, jsou zpracovány věcně správně a přehledně. Členění revizí je zpracováno přehledně a věcně také v pořádku.
V další části teoretické rešerše se student věnuje členění, popisu a požadavkům na revize dílčích částí FVE. Rozdělení jednotlivých částí je logické a popis věcně také správný, nicméně bych zde doporučil klást větší důraz na používání správných názvů jednotlivých prvků (pojistkové odpojovače, svodiče přepětí x přepěťové ochrany, DC odpínač). V kapitole 1.3.2 (část DC rozváděč) je použita formulace „solární DC části mohou zůstat pod napětím i po odpojení“, zde by bylo na místě specifikovat po odpojení čeho zůstávají stejnosměrné části FVE pod napětím. Ve dalším odstavci stejné kapitoly, která se věnuje jistícím přístrojům, je rozebíráno jištění stringových kabelů, zde by mělo být explicitně uvedeno, že popis a použité vzorce se týkají paralelně připojených stringů. V kapitole, která se věnuje svodičům přepětí je uvedeno, že normy nestanovují povinnost kontrolovat SPD měřením, což je v rozporu s požadavky ČSN EN 62305-4 ed.2. Barevné značení vodičů stejnosměrné soustavy není správné. Záporný pól stejnosměrné soustavy se dle ČSN EN IEC 60445 ed. 6 označuje bílou barvou, nikoliv barvou černou. V části teoretické rešerše, ve které se student věnuje elektroměrovému rozvaděči chybí absence zmínky o existenci elektroměrových rozváděčů pro nepřímé měření, u kterých by se jejich vybavení výrazně lišilo od elektroměrových rozvaděčů pro přímé měření. V popisu AC rozváděče by chtělo lehce rozvést popis úlohy AC rozváděče u FVE, popis, že propojuje elektroměrový rozváděč s měničem není šťastný.

Kapitola, která se věnuje metodice revizí je zpracována na velmi slušné úrovni. Popis jednotlivých úkonů při revizi i průběh zkoušek je zpracován logicky a přehledně. I zde se vyskytuje několik nepřesností. Kapitola „Měření uzemnění“- správně znění „Měření odporu zemniče). V obr. 2.4. není uvedeno, k jaké metodě měření odporu zemniče se obrázek váže. V kapitole 2.10 není uveden správný vzorec pro výpočet úbytku napětí na vedení- ve vzorci chybí údaje o rezistivitě, délky trasy, průřezu vodiče, protékajícím proudem.

Popis měřících přístrojů, které se používají pro revize FVE je zpracován správně, přehledně a vyskytují se v něm relevantní údaje, které by v této kapitole měly zaznít.

V praktické části se student věnoval cvičné revizi fotovoltaické elektrárny, která se nachází v průmyslovém areálu. Ačkoliv měl student původně zpracovávat pouze revizi FVE na rodinném domě, tak zpracovával revizi FVE většího rozsahu v průmyslovém areálu. Tohoto úkolu se zhostil velmi pěkně a dokázal velmi dobře aplikovat poznatky z teoretické rešerše. Postup při cvičné revizi byl v souladu s legislativními i normativními požadavky.

Student provedl správně měření vybraných zkoušek pro revizi a co je neméně důležité dokázal i kriticky zhodnotit výsledky měření, které byly v některých případech zkresleny instalací optimalizačních jednotek Tigo.

Výstupem měření studenta byla cvičná revize, kde zapracoval výsledky z terénního měření. Formálně i věcně je revize zpracována správně a obsahuje všechny náležitosti, které by měla revizní zpráva obsahovat. Drobné výhrady bych měl k členění vnějších vlivů, kde student pracuje s členěním prostor, které bylo používáno v již neplatící normě. Dále pokud je uvedeno, že spojitost ochranných vodičů vyhovuje a „byla proměřena“, mělo by být toto tvrzení také podloženo konkrétními výsledky měření. V bodě 6.2. „Uzemnění“ – měřeno na MET 5 Ω nedává smysl, vždy je třeba doložit co a jakým způsobem se měřilo. Oceňuji, že student vypíchnul i relevantní nedostatky, které v elektroinstalaci objevil a zapsal je správně jako závady do revizní zprávy. Formulace výsledku revizní zprávy je taktéž v pořádku, stejně tak i upozornění provozovateli.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 82b. Topics for thesis defence:

1. Co znamená, když je norma označená písmenem "P" na konci?
2. V jakých případech výrobny spadají do třídy I a kdy do třídy II dle NV 190/2022 Sb?
3. Jaké rozlišujeme LPZ a jaké typy svodičů přepětí byste na rozhraní jednotlivých zón umístil?

Points proposed by reviewer: 82