Bakalářská práce Šimona Karadyho se věnuje oblasti agrovoltaiky a analýzou spotřeby elektrické energie při elektrifikaci vozového parku.

Práce se skládá z 5 hlavních částí, od agrovoltaický systémů, zemědělskou technickou, robotizací a dále validací vybraného předchozího návrhu a analýzou zvoleného zemědělského podniku. V úvodní části je proveden rozsáhlý přehled typologie agrovoltaickým systémům, dále legislativní zakotvení či ukázky pilotních projektů v České republice. Následující tři kapitoly se zabývají výkonnostními parametry zemědělských a pomocných strojů a jejich současných elektrických variant a dále i oblastí robotizace, reflektující současný stav těchto oblastí. Praktická část práce nejdříve validuje hodnocený podnik z literatury sloužící k ověření postupů. Diplomant se také zaměřil na validaci simulačních programů pro modelování produkce z fotovoltaických zdrojů v případě aplikování na agrovoltaické systémy. Druhá oblast řešená v praktické části je analýza zvoleného malého zemědělského podniku s návrhem agrovoltaického systému i FV panelů umístěných na střechách podniku a následným porovnáním se současnou spotřebou jak samotného podniku, tak i teoretickou spotřebou elektrické energie pro obdělávaní pozemků při uvažování elektrických variant zemědělské techniky. Součástí analýzy je využití bateriového úložiště a vyhodnocení soběstačnosti podniku. Celkové zhodnocení je provedeno v závěru.

Bakalářská práce se snaží pokrýt několik aspektů možné budoucí elektrifikace v oblasti zemědělství. Práce ukazuje systematičnost diplomanta při zpracování výpočtů, jak při validaci i také při vyhodnocení spotřeby při zvažování potenciální elektrifikace zemědělské techniky. Mezi klady práce lze i uvést rozsah, v jakém diplomant se snažil pokrýt řešenou problematiku. Diplomant pracoval nejen samostatně na zadaném tématu, ale také na základě zjištěných výsledků rozšířil výpočty o bateriové úložiště. Výstupy práce rovněž prezentoval na konferenci EEICT 2026. Celkově lze konstatovat, že práce pokrývá velmi širokou paletu kvalitně zpracovaných témat.

Bakalářská práce splňuje všechny body zadání a je výborně graficky i textově zpracovaná, proto doporučuji k obhajobě a hodnotím 95 body. 

Otázky k obhajobě:
1. Na straně 51 v posledním odstavci diplomant řeší problematiku nedostatečného času nabíjení baterií u zemědělských strojů. Neexistuje technologie, která by tento problém překonávala? Points proposed by supervisor: 95

Předložená bakalářská práce se zabývá modelováním energetické bilance zemědělského podniku s agrovoltaickými systémy. Tematicky navazuje na zadané body, které se týkají agrovoltaických systémů, zemědělské techniky a jejích elektrifikovaných variant, energetické spotřeby robotizace, validace vybraných analýz energetických bilancí a analýzy konkrétního podniku při elektrifikaci vozového parku s vyšší granularitou dat. Všechny tyto oblasti jsou v práci pokryty, byť v různé hloubce.
Struktura práce je přehledná a logická. Po kapitole o agrovoltaických systémech, jejich principu, typologii a legislativě v ČR následuje blok věnovaný zemědělským strojům, pomocné technice a jejich elektrifikovaným variantám, doplněný kapitolou o robotizaci v zemědělství a její energetické náročnosti. Tyto části jsou zpracovány především rešeršně. Navazující praktická část se soustředí na modelování energetické bilance, validaci vybraných analýz a návrh energetické bilance konkrétního ekologického podniku s využitím agrovoltaického systému a elektrifikovaného vozového parku.
V praktické části autor nejprve přebírá a ověřuje existující model energetické bilance při elektrifikaci vozového parku a aplikuje jej na další podnik. Validace zde spočívá hlavně v opětovné aplikaci metodiky a porovnání dosažených výsledků, méně již v hlubší analýze nejistot a citlivosti na vstupní parametry. Následně navrhuje agrovoltaický systém, simuluje jeho výrobu elektrické energie pomocí specializovaného softwaru a porovnává výstupy s dalšími nástroji. Za hlavní přínos práce lze považovat model energetické bilance konkrétního ekologického podniku s hodinovou granularitou dat, který umožňuje porovnat provoz agrovoltaického systému se střešní FVE a posoudit vliv bateriového úložiště na míru vlastní spotřeby a energetickou soběstačnost.
Některé části zadání jsou však naplněny spíše obecně. Zejména kapitola o energetické spotřebě robotizace působí jako kvalitní přehled, ale není dále kvantitativně využita v navazujících modelech energetické bilance, ani rozpracována do konkrétních scénářů provozu robotických systémů v daném podniku. Podobně u validace energetických bilancí je rozsah kritické diskuse předpokladů a hraničních scénářů omezený. Vyšší časové rozlišení modelu by umožňovalo detailnější scénářové a citlivostní analýzy, ale ty jsou využity jen částečně.
Výběr a využití pramenů je na dobré úrovni, práce čerpá z odborné literatury, legislativních dokumentů i technických podkladů a citace jsou v textu používány průběžně. Formální stránka je celkově velmi slušná, text je přehledný a srozumitelný, tabulky a grafy jsou většinou dobře zpracované, vyskytují se jen drobné stylistické a typografické nedostatky.
Celkově lze práci hodnotit jako kvalitní, tematicky aktuální a prakticky využitelnou pro úvahy o energetické soběstačnosti zemědělských podniků s agrovoltaikou a elektrifikovanou technikou. Zadání je naplněno, avšak míra kritické analýzy a vlastní metodický přínos odpovídají spíše pečlivé aplikaci existujících přístupů než špičkové práci s originálním řešením. Z těchto důvodů práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou B (83 b.). Topics for thesis defence:

1. Jakým způsobem byste v budoucnu rozšířil či zpřesnil použitý model energetické bilance, aby lépe zachytil variabilitu provozu zemědělské techniky a vliv extrémních provozních stavů?
2. Jaké hlavní technické nebo provozní bariéry aktuálně brání širšímu zavádění agrovoltaických systémů v zemědělských podnicích a jaké kroky považujete za klíčové k jejich překonání?
3. Kdybyste měl vybrat jeden klíčový parametr návrhu (např. velikost agrovoltaického pole, kapacitu baterie, míru elektrifikace techniky), který nejvíce ovlivňuje energetickou soběstačnost podniku, který by to byl a proč?
4. Jak byste navržený přístup upravil, pokud by podnik nešel cestou plné elektrifikace vozového parku, ale kombinoval by spalovací a elektrické stroje v přechodném období?

Points proposed by reviewer: 83