Bakalářská práce se zabývá technickým dispečinkem obnovitelných zdrojů elektrické energie v elektrizační soustavě se zaměřením na technický dispečink ČEZ OZE Málkov, dispečerský systém AVEVA a jeho vazby na řízení vybraných fotovoltaických elektráren. Práce je strukturována od úvodního rozboru role OZE v české elektrizační soustavě a problematiky připojování FVE přes podrobný popis koncepce a realizace technického dispečinku Málkov a systému AVEVA až po analýzu technologického řešení tří konkrétních FVE a zpracování provozních dat a alarmů pro posouzení jejich dlouhodobého chování.
Teoretická část práce poskytuje přehled vývoje energetického mixu v ČR, růstu podílu OZE, zejména FVE, a souvisejících legislativních a systémových požadavků na jejich integraci do ES. Autor se přitom nevěnuje pouze obecné problematice, ale vhodně ji směřuje k tématu technického řízení, tedy k otázkám napěťové a frekvenční stability, řízení výkonu FVE, dispečerského řízení v distribučních soustavách a tržních a provozních aspektů rozvoje FVE. Tato část práce vytváří solidní východisko pro pochopení důvodů vzniku dispečerského centra ČEZ OZE Málkov a jeho role v portfoliu obnovitelných zdrojů společnosti ČEZ.
Za stěžejní považuji praktickou část, kde je detailně popsán koncept a realizace technického dispečinku Málkov, dispečerské pracoviště a zejména systém AVEVA včetně hlavních obrazovek, alarmového hospodářství, trendování a nástrojů pro analýzu provozních dat. Autor zde přehledně ukazuje, jak jsou z jednotlivých lokalit přenášena data, jak jsou v systému strukturována a jaké funkce systém poskytuje pro dispečerské řízení a dohled. Na tuto část vhodně navazuje popis tří vybraných FVE (Křižany, Okrouhlička, Vrskmaň) včetně jejich systémové koncepce, topologie, použitých technologií a způsobu integrace do dispečerského systému. Je patrné, že autor dokázal podrobné technické informace z praxe převést do srozumitelného a systematického textu.
Významná je rovněž analytická část práce, zaměřená na vyhodnocení provozních dat z vybraných FVE za zvolené období. Autor zpracovává data o výrobě elektrické energie, osvitu, teplotě panelů a dalších veličinách, vyhodnocuje měsíční výrobu a úhrnné ozáření, vztah mezi ozářením a výrobou, performance ratio jednotlivých lokalit i detailní průběhy výkonu a osvitu v typických letních a zimních měsících. Součástí je také analýza průběhu teplot panelů a jejich vlivu na normalizovaný výkon a rozbor nejčastějších alarmů v systému AVEVA, což doplňuje výkonová data o stavový kontext jednotlivých technologií. Tato kombinace kvantitativního a stavového pohledu dobře odpovídá zadání a umožňuje kvalifikovaně posoudit dlouhodobou spolehlivost a efektivitu sledovaných FVE.
Pozitivně hodnotím i použitou metodiku práce s daty, kde je srozumitelně popsáno, jak byla vybrána datová období, jaké datové zdroje byly využity a jakým způsobem byla data dále zpracována a vyhodnocována. Práce se neopírá pouze o popis, ale v analytické části přináší vlastní interpretaci výsledků a ukazuje, jaké provozní závěry lze pro dispečerské řízení z těchto dat vyvodit. Využitá literatura a zdroje kombinují obecné odborné podklady, statistiky a provozní informace s interními materiály a dokumentací k systémům, což je vzhledem k praktickému zaměření tématu adekvátní.
Za výrazně pozitivní považuji také to, že student na výsledky bakalářské práce navázal příspěvkem na studentské konferenci STUDENT EEICT 2026, který vycházel z analytické části této práce. Aktivní zapojení do odborné konference s tématem přímo souvisejícím s obsahem bakalářské práce považuji za jednoznačně přínosné a svědčící o jeho zájmu a motivaci v dané oblasti.
Případné dílčí připomínky směřují spíše k tomu, že některé části textu by mohly být stručnější a více syntetické, případně doplněné o ještě výraznější komparaci mezi jednotlivými lokalitami či typy alarmových stavů. Tyto výhrady však nesnižují celkově velmi dobrou úroveň práce. Zadání práce bylo podle mého názoru splněno ve všech bodech a výstupy mají praktický dopad pro technický dispečink obnovitelných zdrojů. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A (např. 96 b.).

Otázka 1: Jaké vlastnosti by podle vás měl splňovat „dobrý“ technický dispečerský systém pro řízení portfolia FVE a v čem vidíte u systému AVEVA největší silné stránky a případná omezení?

Otázka 2: V analytické části práce vyhodnocujete performance ratio jednotlivých lokalit. Které faktory podle vás nejvíce ovlivňují rozdíly tohoto ukazatele mezi sledovanými FVE?

Otázka 3: Jak lze podle vašich výsledků využít informace o nejčastějších typech alarmů pro zlepšení dlouhodobé spolehlivosti a efektivity provozu fotovoltaických elektráren řízených z dispečinku? Points proposed by supervisor: 96

Pan Kalina zpracoval svoji bakalářskou práci na téma technického dispečinku obnovitelných zdrojů elektrické energie v elektrizační soustavě, a to ve spolupráci se společností ČEZ, a.s., konkrétně s pracovištěm ČEZ OZE Málkov. Práce je členěna do šesti hlavních kapitol doplněných úvodem a závěrem a svým rozsahem patří k nadprůměrně obsáhlým bakalářským pracím.

Kapitoly 1 a 2 zasazují téma do kontextu rozvoje obnovitelných zdrojů v ČR, vývoje výroby a spotřeby elektrické energie a problematiky připojování a řízení FVE v distribučních soustavách. Nicméně zejména první kapitola se nese v duchu úvodu práce a považuji ji za zcela zbytnou, která pouze nafukuje celkový objem práce. Druhá kapitola popisně líčí připojování zdrojů FVE do elektrizační soustavy, ale tato problematika je mnohem složitější.

Kapitoly 3 až 5, které tvoří více než polovinu rozsahu práce, jsou věnovány popisu dispečerského centra Málkov, dispečerského systému AVEVA (obrazovka po obrazovce, včetně alarmového hospodářství a trendování) a technickému popisu tří fotovoltaických elektráren – FVE Křižany, FVE Okrouhlička a FVE Vrskmaň – po jednotlivých komponentách od modulů přes střídače, rozvody a transformační stanice až po řídicí systémy. Má výtka směřuje opět ke zbytečnému detailnímu popisu jednotlivých komponent. Přičemž dále se tyto popisy v práci neuvažují (ani vzhledem ke snížení výkonu, viz. dále). Dalo by se i říci, že i přes podrobnou znalost elektráren, se jedná o katalogový výčet.

Těžištěm práce je kapitola 6, ve které jsou ukázány provozní charakteristiky vybraných FVE. Konkrétně se jednalo o: měsíční výrobu, úhrnné ozáření, jejich vzájemný vztah, ukazatel performance ratio (PR), vybrané denní průběhy výkonu, osvitu a teploty panelů a dvanáct nejčastějších alarmů v systému AVEVA. Volbu metodiky odpovídající zjednodušenému garančnímu testu považuji za vhodnou a práce s reálnými ročními daty tří lokalit má nespornou hodnotu. Grafické závislosti výkonu většinou kopírují křivky ozáření – což je ale princip výroby FVE. Obrázek 6.15 a 6.16 mají jiná měřítka, proto vypadá, že druhá FVE má lepší bilanci (mimochodem výčet hodnot panelů nepracuje s teplotním koef. panelu).

Po formální stránce je práce na dobré úrovni, přehledně členěná a bohatě doprovázená obrazovým materiálem. Stylisticky je místy rozvláčná a obsahově se opakuje, což dále zvětšuje rozsah bez odpovídajícího přínosu.
Celkově jde o pečlivě zpracovanou práci s dobrou znalostí provozního prostředí, ale bez hlubších analýz i vzhledem k dispečinku.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C – 75 bodů. Topics for thesis defence:

1. Co bylo hlavním přínosem práce?
2. FVE Okrouhlička vykazuje celoročně nejnižší performance ratio. Které technické či provozní faktory to mohou způsobovat a jaký postup jejich identifikace byste v rámci garančního testu zvolil?
3. Jak byste kvantitativně posoudil vypovídací hodnotu alarmového hospodářství, například podíl falešných hlášení u alarmu ZF02, a jaká opatření pro nastavení alarmových mezí by z toho mohla vyplynout?

Points proposed by reviewer: 75