Student Jakub Junek zpracovával bakalářskou práci na téma Hodnocení expozice světelného záření pomocí osobních expozimetrů. Dle zadání práce se měl student zabývat zářením v oblasti viditelného světla a jeho zdravotními aspekty, popsat základní veličiny vyhodnocené ze spektra, dále provést rešerši dostupných osobních expozimetrů a stavu měřicí techniky. Hlavní část se měla zabývat testováním vybraného expozimetru a statistickým vyhodnocením naměřených dat společně s korelací vypočtených veličin.
Mohu konstatovat, že všechny body zadání byly v práci vypořádány. Teoretická část obsahuje dostatečně zpracovaný úvod do problematiky elektromagnetického záření, vlivu světla na lidský organismus a cirkadiánní rytmus. Student rovněž popsal několik osobních expozimetrů dostupných na trhu a porovnal jejich technické parametry. Hlavní část je právě ta praktická, kde student provedl celou řadu měření v různých prostředích a situacích, dále provedl dynamická měření u čtyř účastníků v průběhu jejich běžného dne a v závěru ověřil přesnost osobního expozimetru SPECCY Mini porovnáním s laboratorním spektroradiometrem UPRtek MK350S.
Z pohledu vedoucího hodnotím přínos práce zejména v praktickém zpracování dat a vyhodnocení vlivu různých prostředí na člověka z hlediska fotopické a melanopické osvětlenosti a poměru M/P. Zajímavé jsou zejména výsledky z měření dopravních prostředků, autobusových a vlakových zastávek a vybraných ulic v Brně, kde student dokázal odhadnout použitou technologii osvětlení a porovnat jednotlivá prostředí z hlediska biologického vlivu na člověka. Cenné jsou rovněž histogramy strávené doby v jednotlivých hladinách osvětlenosti u jednotlivých účastníků, které dokládají rozdíly v životním stylu a jeho odraz ve světelné expozici.
Student po většinu času pracoval samostatně a na konzultace docházel méně často než někteří jiní studenti. Přesto však průběžně prezentoval dosažené výsledky a plnil úkoly vyplývající ze zadání práce. Jeho postup byl kontinuální a během semestru bylo patrné, že se tématu věnuje a dosahuje postupného pokroku.
Vzhledem k menšímu počtu konzultací bylo obtížnější detailně sledovat jednotlivé kroky řešení, nicméně odevzdávané výsledky svědčily o tom, že na práci průběžně pracuje. Student splnil požadavky kladené na bakalářskou práci a předložil výstupy odpovídající rozsahu a náročnosti zadání. Na rozdíl od některých jiných studentů jsem nezaznamenal výraznější snahu o rozšiřování tématu nad rámec zadání nebo hlubší investigativní přístup, např. směrem k vlastní konstrukci expozimetru, který byl v zadání uveden jako alternativa. Statistické vyhodnocení dat a korelace vypočtených veličin mohly být zpracovány v podrobnější podobě, např. doplněním kvantitativních ukazatelů nejistot měření nebo hlubší korelační analýzy mezi naměřenými hodnotami osobního expozimetru a laboratorního přístroje. Jeho práce byla vedena především snahou splnit stanovené cíle a požadavky. Přesto lze jeho přístup hodnotit jako odpovědný a dostačující pro úspěšné zvládnutí bakalářské práce.
Student prokázal, že se orientuje v problematice, která je aktuální a ve světě intenzivně řešená v souvislosti s vlivem optického záření na živé organismy. Získané zkušenosti s měřicí technikou a zpracováním dat může dále rozvinout v navazujícím studiu. Vlastní téma by si zasloužilo pokračování zejména v oblasti dlouhodobějšího sledování světelné expozice na větším vzorku účastníků a hlubšího statistického vyhodnocení.
Práci doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Points proposed by supervisor: 85

Student Jakub Junek ve své práci měl za úkol vyhodnotit naměřeného hodnoty za pomocí osobních expozimetrů. V teoretické části student popisuje vliv světla na člověka a základní světelné veličiny. Zde bych světelné veličiny doplnil i o základní alpha-opické veličiny, a to zejména parametru EDI a M/P poměru, které student používá v následující praktické části. V teoretické části je dále provedena i rešerše současně dostupných řešení expozimetrů a jejich parametrů. Druhá část práce je zaměřená na praktickou část, a to na získání dat z expozimetrů pro několik dnů celkem od 4 lidí. Sběr těchto dat považuji za velký přínos této práce, protože se jedná o velmi aktuální téma. Student nadále analyzuje data pomocí statistiky a porovnává jednotlivé dny účastníků mezi sebou. Zde bych doporučil i srovnání statistických údajů i mezi účastníky navzájem, které v práci chybí. Dále bych do tabulek jako je například 6.6 přidal i medián a průměr parametru EDI pro celý den. Student na závěr práce popisuje i praktické ověření naměřených hodnot s referenčním spektroradiometrem Uprtek MK305S, ale pouze pro jeden světelný zdroj a jedné úrovně osvětlenosti. Zde bych doporučoval změřit alespoň 5 světelných zdrojů a při různých úrovních osvětlenosti. Tyto nedostatky jsou ale plně kompenzovány rozsahem získaných dat a jejich statistickým zpracováním. Po stylistické stránce je práce na dobré úrovní. Struktura kapitol je přehledná a návaznost je také velice dobrá. Negativně hodnotím gramatickou stránku, kdy práce obsahuje chyby v interpunkci, shodě podnětu s přísudkem apod. Kladně hodnotím i postoj studenta nevyužít žádný generativní AI nástroj, což bude v budoucnu stále vzácnější. I přes uvedené nedostatky považuji práci za velice přínosnou a originální a hodnotím ji 83 body – stupněm B. Topics for thesis defence:

1. Jak je definován parametr EDI a M/P používaný ve vaši práci a jak se vypočítají ze změřeného spektra?
2. Jak máte v tabulkách definovanou noc? V jakém časovém rozpětí ji uvažujete?
3. Zkoušel jste porovnat vliv pozice expozimetru v terénním měření? Například jaký je rozdíl, kdy je expozimetr na hrudi a kdy je na úrovní očí?

Points proposed by reviewer: 83