Diplomová práce se zabývá velmi aktuální problematikou detekce bezpilotních prostředků s využitím kombinace radiových, akustických a optických metod. Zadání práce bylo poměrně rozsáhlé a vyžadovalo znalosti z několika technických oblastí současně. Student měl provést rešerši současných metod detekce UAV, navrhnout experimentální sestavu, realizovat sběr dat z více senzorů, implementovat algoritmy jednotlivých modalit, provést jejich porovnání a navrhnout komplexní detekční systém vhodný pro reálné nasazení.
Všechny body zadání byly v práci splněny a jejich výsledky jsou v textu jednoznačně doloženy.


Za nejsilnější stránku práce považuji její komplexnost. Student se musel vypořádat s návrhem a implementací radiové detekce pomocí SDR, akustické detekce založené na harmonické analýze, optické detekce využívající počítačové vidění a následně všechny tyto zdroje propojit pomocí systému multisenzorové fúze. Oceňuji zejména skutečnost, že student nezůstal pouze u teoretického rozboru jednotlivých metod, ale vytvořil vlastní experimentální sestavu a provedl reálná měření i implementaci algoritmů. Přínosná je také návrhová část, kde student diskutuje vhodnou konfiguraci komplexního detekčního systému pro praktické použití.


Rozsah tématu však současně představuje určité omezení práce. Vzhledem k tomu, že bylo potřeba pokrýt několik samostatných technických oblastí, nebylo možné věnovat všem tématům stejnou hloubku, jakou by bylo možné očekávat u práce zaměřené pouze na jednu detekční metodu. Některé části, zejména pokročilé algoritmy detekce a klasifikace UAV, by si zasloužily detailnější experimentální vyhodnocení. Přesto hodnotím rozsah zpracování vzhledem k šíři zadání jako odpovídající. Student během řešení pracoval samostatně, pravidelně konzultoval a postupně dokázal zvládnout i oblasti, které přesahovaly jeho původní specializaci.


Po formální stránce je práce zpracována na dobré úrovni. Struktura je logická, text je přehledný a obsahuje odpovídající množství odborných zdrojů. Součástí práce jsou vlastní experimentální výsledky, které zvyšují její praktickou hodnotu.

Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením: B – 80 bodů Points proposed by supervisor: 80

Splnění zadání
Zadání obsahuje pět bodů. Bod 1 (rešerše) je splněn v plném rozsahu – student zpracoval 84 zdrojů z let 2020–2025 pokrývajících RF, akustickou a optickou detekci. Bod 2 (experimentální sestava) je splněn s výhradou k nedostatečně popsané metodice měření (vizuální odhad vzdáleností ±20 %, absence GPS reference, chybí počet opakování). Bod 3 (software a fúze) je splněn nad rámec očekávání – implementovány tři detekční algoritmy a fúzní engine v asynchronní webové aplikaci s REST API. Bod 4 (porovnání přístupů) je splněn, avšak fúze byla ověřena pouze na vlastních datech s jedním modelem dronu. Bod 5 (návrh cílového zařízení) je splněn na úrovni referenční architektury.

Prezentační a formální úroveň
Práce má 117 stran (jádro ≈ 78 normostran), je sazena v LaTeXu s logickou strukturou. Z formálních nedostatků: některé nevysvětlené zkratky při prvním výskytu (v abstraktu i textu), velké vertikální mezery před kapitolami (str. 38, 58, 72), některé vzorce bez číslování a nevhodné zalomení rovnic na dva řádky. Práce s literaturou je na velmi dobré úrovni.

Odborná úroveň
Klady: komplexní pokrytí tří modalit s vlastní implementací, vyhodnocení na veřejných datasetech (DroneRF, Svanström), diskuze limitů, modulární software s veřejným kódem, praktický návrh cílového systému s odhadem nákladů.
Nedostatky: metodika měření neumožňuje spolehlivou reprodukci (vizuální odhad vzdáleností, jeden model dronu, chybí měřicí protokol); optická modalita má pouze demonstrační charakter (dosah 15 m, vysoký FAR); fúze nebyla nezávisle ověřena na veřejných datasetech; parametry detektorů nastaveny empiricky bez systematické optimalizace. Student transparentně přiznává využití AI nástrojů (Anthropic Claude) v souladu se směrnicí VUT pro rešeršní podporu, jazykové korektury a pair programming.

Souhrnné hodnocení
Práce splňuje všech pět bodů zadání a svědčí o dobrých inženýrských schopnostech studenta, zejména v softwarovém vývoji a systémové integraci. Metodická stránka experimentů a formální úprava si zasloužily větší pečlivost. Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Fúzní engine používá pevné váhy modalit (akustika 0,45, RF 0,35, optika 0,20) nastavené na základě empirické úvahy. Zvažoval jste adaptivní úpravu vah v závislosti na aktuálních podmínkách prostředí (např. úroveň okolního hluku, spektrální obsazenost ISM pásma, osvětlení)? Jak by taková adaptace mohla ovlivnit FAR a TPR systému?
2. Akustická detekce v obytném prostředí vykazuje FAR 43,8 % způsobenou harmonickými strukturami okolního hluku (HVAC, vozidla). Jaké konkrétní kroky byste navrhl pro snížení této hodnoty bez výrazného dopadu na TPR? Bylo by možné využít naučený model spektrálních vzorů typických rušivých zdrojů?
3. Popište, jak byste při opakování experimentu zajistil přesné a reprodukovatelné měření vzdálenosti dronu od senzorické sestavy. Jaký vliv by přesnější reference vzdálenosti měla na kalibraci prahových hodnot detektorů?

Points proposed by reviewer: 85