Studentka se ve své bakalářské práci zabývala problematikou netradičních pohonů se zaměřením na dielektrický elastomerový pohon (DEA). V práci zpracovala rešerši vybraných netradičních pohonů, popsala fyzikální princip zvoleného pohonu a vytvořila jeho zjednodušený matematicko-fyzikální model. Model následně implementovala v prostředí MATLAB/Simulink a doplnila o základní simulační analýzu. Součástí práce byl rovněž návrh a realizace experimentálního pracoviště.
Studentka pracovala během semestru převážně samostatně a konzultace využívala spíše sporadicky. Vedoucí práce tak měl jen omezenou možnost průběžně usměrňovat řešení jednotlivých problémů a korigovat zvolený postup. Tento přístup se částečně projevil na výsledné úrovni některých částí práce, zejména v experimentální části, kde nebylo dosaženo očekávané funkčnosti realizovaného pohonu a experimentální ověření zůstalo omezené.
Přesto studentka prokázala schopnost samostatně nastudovat odbornou problematiku a vytvořit model popisující základní princip funkce DEA pohonu. Za přínos práce považuji zejména zpracování matematicko-fyzikálního modelu a snahu o realizaci experimentálního zařízení. Na druhou stranu by si některé části zasloužily hlubší rozbor dosažených výsledků, důslednější vyhodnocení experimentů a větší míru diskuse omezení navrženého řešení.
Práce je logicky strukturována a po formální stránce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Jednotlivé body zadání byly splněny v základním rozsahu, byť experimentální část nepřinesla plnohodnotné ověření navrženého řešení. Oceňuji, že studentka provedla analýzu možných příčin tohoto stavu a výsledky kriticky zhodnotila. Kontrola v systému Theses.cz neprokázala podobnost s jinými pracemi. Celkově hodnotím bakalářskou práci jako solidní, prokazující základní schopnost samostatného technického řešení, avšak s rezervami v experimentálním ověření a v průběžné komunikaci během řešení. Points proposed by supervisor: 77

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou netradičních pohonů se zaměřením na dielektrické elastomerové aktuátory (DEA). Autorka zpracovala rešerši moderních typů pohonů, vytvořila zjednodušený matematicko-fyzikální model DEA, implementovala jej v prostředí MATLAB/Simulink a pokusila se o experimentální realizaci funkčního prototypu. Zadání práce lze považovat za splněné, byť některé body byly naplněny pouze v omezené míře.
Práce má odpovídající rozsah a logickou strukturu. Pozitivně hodnotím zejména snahu o vlastní realizaci DEA aktuátoru a vytvoření simulačního modelu. Přínosem je rovněž široce pojatá rešeršní část, která pokrývá řadu současných směrů vývoje netradičních pohonů.
Za nejvýznamnější nedostatek považuji práci s literaturou. V celé rešeršní části prakticky chybí průběžné citace použitých zdrojů a u většiny obrázků není uveden jejich původ. Přestože seznam literatury obsahuje dostatečný počet relevantních zdrojů, není z textu zřejmé, ke kterým tvrzením a obrázkům se jednotlivé odkazy vztahují. Tento nedostatek významně snižuje odbornou i formální úroveň práce.
Matematicko-fyzikální model DEA je zpracován poměrně stručně a představuje pouze silně zjednodušený popis problematiky. Některé použité vztahy nejsou dostatečně odvozeny ani komentovány, místy dochází k nejednoznačnému označení veličin a u některých vztahů chybí jednoznačné vysvětlení použitých parametrů. Popis implementace modelu v MATLABu a Simulinku je rovněž stručný a neobsahuje hlubší rozbor použitého algoritmu ani diskusi vlivu zvolených parametrů na výsledky simulace.
Experimentální část dokládá snahu autorky o praktické ověření navrženého řešení. Realizovaný model však nevedl k dosažení požadované deformace elastomerové membrány a experimentální ověření funkčnosti DEA se nepodařilo. Oceňuji, že autorka kriticky analyzuje možné příčiny neúspěchu a navrhuje směry dalšího zlepšení. Přesto však nelze považovat experimentální část za plnohodnotné ověření navrženého modelu.
Přes uvedené výhrady práce prokazuje základní orientaci autorky v řešené problematice a schopnost samostatně zpracovat odborné téma. Odborná úroveň práce je však snižována nedostatky v oblasti citací, dokumentace modelu a validace dosažených výsledků.


1. Jakým způsobem by bylo možné experimentálně určit optimální předpětí elastomerové membrány DEA?
2. Jaké konkrétní úpravy konstrukce a napájecí části by podle vás vedly k úspěšnému experimentálnímu ověření funkčnosti DEA? Points proposed by reviewer: 69