Diplomová práce Bc. Romana Gury se zaměřuje na problematiku chránění distribučních sítí při přechodu z radiálních na okružní topologie v rámci rozvoje chytrých sítí. Autor v práci navrhuje metody rychlého odkruhování a provádí zhodnocení komunikačních metod se vzdáleným spínacím bodem, přičemž těžištěm práce je vytvoření laboratorní sestavy s real-time simulátorem a fyzickými ochranami. V rámci experimentů student realizoval hardware-in-the-loop testování navržených konfigurací a provedl porovnání metod s doporučením nejvhodnějšího řešení, čímž v plném rozsahu naplnil zadání práce.
Jako vedoucí práce oceňuji nadstandardní přístup studenta, který byl během celého semestru velice proaktivní. Student v laboratoři strávil značné množství času a úspěšně se naučil ovládat náročné inženýrské nástroje jako PCM600 nebo RSCAD, přičemž při experimentech prokázal velkou míru pečlivosti a trpělivosti. Autor odvedl velký objem práce, který není v samotném textu diplomové práce plně zachycen, což se týká zejména osvojení si velmi obtížného nástroje pro konfiguraci GOOSE zpráv v prostředí simulátoru RTDS. Student byl schopen samostatné činnosti a rady vyhledával pouze u skutečně složitých technických problémů.
K předložené práci mám řadu kritických připomínek, které se týkají především vnitřní struktury a formálního zpracování. Seznam literatury s pouhými dvanácti referencemi je poměrně strohý. Student nevyužil ani některé doporučené zdroje, což vedlo k absenci rešerše již realizovaných přístupů ke chránění. Úroveň použitých pramenů je navíc nevyvážená. Na jedné straně oceňuji zařazení velmi kvalitních impaktovaných článků, na druhé straně se v práci objevují slabší webové zdroje a v jednom ojedinělém případě dokonce nevhodná citace Wikipedie.
Obsahově text v mnoha pasážích působí chaoticky a znesnadňuje čtenáři orientaci v prezentovaných datech. V kapitole 2.3 autor zavádí pojmy jako horní a dolní vývod, ovšem konkrétní schéma a popis sítě jsou uvedeny až o mnoho stran dále. Podobně v kapitole 3.1 autor u nízkoúrovňového přenosu předčasně zmiňuje ochranu vnořené výrobny, přičemž čtenář v této fázi ještě nezná konfiguraci sítě a neví, že v modelu nějaká vnořená výroba vůbec figuruje. Značně nepřehledné je rovněž podání lokace míst poruch, kdy je čtenář nucen neustále listovat mezi jednotlivými částmi práce. Musí například v kapitole 6 sledovat binární signál FLT2, v kapitole 7 si dohledat, že tento signál odpovídá uzlu 4, a následně na schématu 4.1 složitě odvozovat, že se jedná o horní vývod. Tento chaos doplňuje i název kapitoly 6.2, který je zavádějící, protože uvádí testování dvojbodové ochrany, ačkoliv text popisuje i testy ochrany trojbodové.
V textu se rovněž nepříjemně prolínají informace o laboratorní sestavě s obecnými teoretickými principy. Stejným způsobem dochází k mísení komunikace použité pro obsluhu ochran s komunikací funkční, která by byla použita v reálném provozu. K čitelnosti nepřispívají ani věcné chyby v křížových odkazech, jako je tomu na straně 40, kde autor odkazuje na obrázek 6.11, který nesouvisí s popisovanou problematikou. Celkový dojem sráží i velmi nepříjemné formátování práce, kdy text často končí na konci strany a po bloku obrázků pokračuje na další straně pouze jediným řádkem, který lze snadno přehlédnout. Odkazy na obrázky jsou navíc někdy uváděny i několik kapitol dopředu, což výrazně ztěžuje srozumitelnost a odbornou kvalitu textu.
I přes uvedenou obsahovou neuspořádanost autor prokázal vynikající inženýrské schopnosti při realizaci velmi obtížného zadání a jeho proaktivní přístup k řešení problémů byl nadstandardní. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 90 body, tedy stupněm A.

Otázka k obhajobě:
- Na straně 45 píšete, že byl nedostatečný rozsah nastavení rozdílové ochrany kompenzován úpravou převodu. Kde konkrétně k této úpravě došlo. Points proposed by supervisor: 90

Diplomová práce Bc. Romana Gury se věnuje komplexnímu zhodnocení metod rychlého odkruhování distribučních sítí za využití moderního komunikačního standardu IEC 61850. Hlavním přínosem práce je úspěšná realizace a validace pokročilého laboratorního testování typu Hardware-in-the-loop (HIL) na simulátoru RTDS s reálnými ochrannými terminály ABB. Během těchto testů byla nakonfigurována a ověřena horizontální konfigurace mezi ochrannými terminály pro potřeby nadproudových a rozdílových ochran. Pro naplnění tohoto cíle si student musel osvojit znalosti zabývající se konfigurací sytému RTDS, terminálů ABB, horizontální komunikace v podobě jak analogových, tak i digitálních komunikačních protokolů (SV, GOOSE, proprietální protokol ABB). Osvojení těchto znalostí je velmi časově náročné a vyžaduje si osvojení poměrně širokých znalostí v problematice chránění a HIL testů. Naplněním cílů práce tak byly osvojeny a aplikovány znalosti, které jsou velmi cenné pro další navazující práce, bohužel však tyto informace nejsou v páci detailně uvedeny a komentovány, což významně snižuje přínos této práce oproti jejímu potenciálu. Cenný obsah práce tak byl nahrazen zbytným velmi obecným teoretickým popisem v úvodní části práce, který odpovídá spíše Bc práci, a s ohledem na naplnění cílů není v zásadě přínosný. Diskuze nad okružním a radiálním zapojením je vedena v úvodní části stále dokola přičemž nepřináší nové informace. Práci bych vytkl velmi nízkou srozumitelnost, která je podpořena i komentování obrázků a tabulek, které jsou ve většině přiloženy několik stran později, duplicitou obrázků bez vysvětlení kontextu atd. viz výhrady k práci.

Některé z výhrad k práci:
Popisuje obrázky, které se vyskytují několik stran dál – je nepraktické a snižuje srozumitelnost
Kap 4.1 – je uvedeno, že vzorky SV z RTDS jsou zpracovávány stejně jako analogové hodnoty – toto konstatování je zavádějící, jak z pohledu konceptu zpracování dat, tak i s ohledem na chybu amplitudy/fáze i časového zpoždění vzorků, rovněž i obrázek 3.3 je zavádějící (extrémně idealizovaný) a nepopisuje podstatu problematiky SV
Kap 7 považuji za nadbytečnou, testování modelů jednotlivých prvků mělo probíhat při vytváření modelu soustavy, zajímavější by bylo věnovat tento prostor nesymetrickým poruchám a využít tak plný potenciál vytvořeného dynamického modelu.
Str. 27 tlumivkové uzemnění
Kap 2.3 popisuje se model sítě, ale není uveden ilustrační obrázek, který je až v kapitole 4.1
Zbytečné množství obecného popisného textu – více se věnovat praktickým výsledkům práce
Není přínos obrázku 3.2 – nemá komentář
Pro lepší pochopení logiky systému chránění by byl rozumnější vývojový diagram
Obr 6.1 a 6.3 je stejný – nerozumím duplicitě tohoto obrázku, stejně tak obr 6.5  a obr 6.6 – komplikuje to srozumitelnost práce
Kap. 7.7.1 – chyby v indexech/ popisech stabilizačního a rozdílového proudu Topics for thesis defence:

1. Kap 4.2 – nerozumím poslední větě – vysvětlete myšlenku plynoucí z této věty.
2. Obr. 5.12 – vysoký rozdílový proud v bezporuchových stavech – vysvětlete čím je zapříčiněn (simulace by neměla být zatížena chybami)
3. Vysvětlete postup stanovení zkratového příspěvku dle vzorce 7.36 a 7.37 (z jaké úvahy vychází odvození těchto rovnic)

Points proposed by reviewer: 75