Předložená diplomová práce se zabývá vysoce aktuálním tématem hodnocení oslnění ve vztahu k náhradní teplotě chromatičnosti, které v současné světelné technice představuje živě diskutovanou problematiku. Student po celou dobu řešení úkolu projevoval mimořádnou aktivitu a pracoval zcela samostatně. Na pravidelné konzultace přicházel vždy precizně připraven, s jasnou představou o dalším postupu a s kvalitně zpracovanými dílčími daty. Zvláště oceňuji jeho vlastní snahu a kompletní samostatnou organizaci rozsáhlého pokusu, kterého se zúčastnilo více než 100 respondentů. Tento velký statistický vzorek dodává získaným výsledkům vysokou míru validity a činí práci velmi přínosnou pro další výzkum v této oblasti. Vyvrcholením diplomové práce je navržený vlastní empirický vztah, který kreativně modifikuje jeden z možných vztahů pro hodnocení rušivého oslnění na komunikacích a úspěšně do něj promítá vliv náhradní teploty chromatičnosti. Formální, jazyková i grafická úroveň textu splňuje kritéria kladená na vědecké práce. Vzhledem k vynikající odborné hodnotě, rozsahu experimentu a příkladnému přístupu studenta hodnotím práci 97 body a jednoznačně ji doporučuji k obhajobě.

Otázka k obhajobě: Bylo by možné zobrazit histogram věku účastníků rozdělený do více než tří částí? Points proposed by supervisor: 97

Diplomová práce Bc. Jakuba Jirmanna se zabývá vlivem náhradní teploty chromatičnosti (CCT) světelných zdrojů veřejného osvětlení na míru oslnění řidičů motorových vozidel. Téma je vysoce aktuální v kontextu masivního přechodu veřejného osvětlení na LED zdroje s vyššími hodnotami CCT. Práce navazuje na předchozí diplomovou práci Bc. Přemysla Ševčíka a využívá testovací osvětlovací soustavu v areálu FEKT VUT v Brně.

Splnění zadání a přínos práce
Všechny čtyři body zadání byly splněny v rozsahu výrazně překračujícím standard. Literární rešerše (kap. 2) je podrobná a kriticky zpracovaná. Hlavním přínosem je vlastní experiment se 102 subjekty a 510 absolvovanými okruhy v reálném provozu, což je statisticky průkazný vzorek, který v dosud publikovaných studiích chybí (např. citovaná studie [15] používala pouze 23 subjektů). Cenná je triangulace metod – subjektivní hodnocení, eye-tracking (Tobii Pro Glasses 3) a objektivní měření jasovým analyzátorem LumiDISP. Originálním přínosem je modifikace modelu Bullough o korekční činitel KCCT zohledňující spektrální vlastnosti zdroje, podpořená vysokou Spearmanovou korelací (rs = 0,9) mezi subjektivním a objektivním hodnocením. Výsledky potvrzují trend zvýšeného rušivého oslnění při vyšších hodnotách CCT a jsou v souladu s technickou zprávou CIE 243:2021.

Struktura, literatura a formální stránka
Práce je dobře strukturovaná, jednotlivé kapitoly logicky navazují. Čerpá z 23 zdrojů, převážně z renomovaných časopisů (Lighting Research & Technology) a technických zpráv CIE. Citace jsou konzistentní. Drobné formální nedostatky: nejednotnost v značení scén, „SBLt“ vs „SLBt“ v Tab. 3-1, mírná nekonzistence v indexaci symbolů u rovnic 6.1–6.2.

Kritické připomínky
• Stanovení empirického citlivostního koeficientu 0,1 v rovnici (6.3) pro KCCT není dostatečně odůvodněno. Není zřejmé, zda byl odvozen fitováním na subjektivní data (čímž by se snížila nezávislost validace), nebo má fyzikální základ. Lineární korekce je rovněž diskutabilní – ze závislosti GCM na CCT podle CIE (Obr. 2-3) je vztah v širším rozsahu nelineární.
• Některé dílčí faktory mají nízké statistické zastoupení (zelené oči 19, ženy 19 z 102). Vhodné by bylo doplnit testy signifikance (Mann-Whitney) namísto pouhého porovnávání průměrů a procent.
• Objektivní měření jasovým analyzátorem probíhalo skrze čelní sklo automobilu – spektrální propustnost skla může ovlivnit hodnoty Es a Eb.
• Ascendentní sklon vozovky představuje systematický faktor, který autor zmiňuje, ale neřeší. Rozdílná délka jízd (až 10 min) mohla u některých subjektů ovlivnit hodnocení vlivem únavy.
• Eye-tracking analýza úspěšná pouze pro 94 ze 102 subjektů; chybí podrobnější rozbor systematických příčin výpadku.

Silné stránky
Mimořádný rozsah experimentu (102 subjektů, téměř 1000 najetých kilometrů) a propracovaná logistika přípravy včetně koordinace s technickými sítěmi města Brna. Vlastní iniciativa nad rámec zadání – konstrukce stínící krabice, stacionární model postavy (ATD), využití eye-trackingu. Originální návrh modifikace modelu Bullough s implementací vlivu CCT, podpořený silnou pozitivní korelací mezi subjektivním a objektivním hodnocením.

Celkové hodnocení
Předložená diplomová práce je výjimečně rozsáhlá, metodologicky vyspělá a prakticky využitelná. Výsledky jsou bezprostředně aplikovatelné v dalším výzkumu i v návrhu veřejného osvětlení s ohledem na zrakový komfort a bezpečnost silničního provozu. Uvedené připomínky nesnižují celkovou hodnotu práce a téma by si zasloužilo pokračování.

Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Topics for thesis defence:

1. Jak byl stanoven empirický citlivostní koeficient 0,1 v rovnici (6.3) pro KCCT? Byl odvozen iterativně z dat, nebo má fyzikálně/fyziologické zdůvodnění? Pokud byl odvozen z dat, do jaké míry pak modifikovaný model představuje skutečně nezávislou objektivní verifikaci?
2. Jak velký vliv má spektrální propustnost čelního skla automobilu na výsledné hodnoty osvětlenosti při měření jasovým analyzátorem? Nebylo by metodologicky čistší provádět objektivní měření přímo v rovině očí pozorovatele bez optické bariéry?
3. Z výsledků vyplývá, že čtvrtá (4000 K, 100 %) a pátá scéna (2700 K, 100 %) byly hodnoceny obdobně, přestože pátá scéna měla objektivně nejvyšší jas. Subjekty tedy preferovaly nižší CCT i za cenu vyššího jasu. Jak byste tento výsledek interpretoval pro praktický návrh veřejného osvětlení?

Points proposed by reviewer: 95