Student Zdeněk Novotný zpracovával diplomovou práci na téma Komplexní metody měření světelného znečištění, jejímž cílem bylo popsat a prakticky ověřit metodiku měření a hodnocení světelného znečištění se zaměřením na prostorové vlastnosti osvětlení a jejich kvantifikaci pomocí integrálních charakteristik světelného pole. Dle zadání se měl student zabývat současným stavem problematiky, měřicí technikou na Ústavu elektroenergetiky, měřicím systémem ALANISATOR a metodikou ALAN, terénním měřením s přístrojem, ukládáním dat do informačního systému a konečně vyhodnocením a srovnáním naměřených hodnot a lokalit dle ALAN skóre.
Mohu konstatovat, že všechny body zadání byly v práci vypořádány. Teoretická část přehledně definuje integrální veličiny (kulová, válcová, polokulová a poloválcová osvětlenost), melanopické a α-opické veličiny dle normy CIE S 026/E:2018, metodiky U500 a G-index a metodiku hodnocení ALAN skóre včetně kombinovaného indikátoru CAS2024. Praktická část je těžištěm práce – student realizoval terénní měření jasovým analyzátorem LDA-LumiDISP a systémem ALANISATOR na šestnácti lokalitách v Brně a v obci Mokrá–Horákov, zpracoval panoramatické HDR snímky transformované Hammer–Aitoffovou projekcí a naměřená data uložil a vyhodnotil v informačním systému ALANIS. Výsledky přesvědčivě dokládají, že úroveň světelného znečištění je dána především lokálními světelnými extrémy a spektrálním složením zdrojů, zejména podílem modré složky u LED svítidel.
Tvůrčí přínos Zdeňka Novotného spatřuji především v aktivním podílu na rozvoji měřicí metodiky pracoviště. Nad rámec běžného sběru dat se student zabýval návrhem a ověřením nových algoritmů pro skládání panoramatických snímků s plynulými přechody mezi dílčími HDR snímky a pro jejich rotaci. Tato práce byla matematicky poměrně náročná a řešil ji s podporu vedoucího a otestoval navržené skripty v praxi. Aktualizovaný algoritmus potlačuje chyby způsobené zdvojením světelných zdrojů, což se projevilo konzistentním poklesem fotopických hodnot o 8 až 10 % a melanopických o 3 až 4 %, a student jej validoval mimo jiné ověřením očekávaných vztahů mezi poloválcovou a válcovou, resp. polokulovou a sférickou osvětleností. Tyto výsledky přinášejí fyzikálně přesnější a konzistentnější zpracování prostorových fotometrických dat a jsou bezprostředně využitelné pro další činnost světelné skupiny FEKT VUT.
Student pracoval po celou dobu studia samostatně a svou činnost konzultoval v dostatečné míře, přičemž na konzultace přicházel připravený a s konkrétními dílčími dotazy a výsledky. Oceňuji jeho osobní aktivitu a osobní nasazení při terénních měřeních, která probíhala v náročných nočních podmínkách a často za účasti více osob; právě tato týmová organizace měření, do níž se student aktivně zapojoval, se ukázala jako klíčová pro efektivitu i bezpečnost práce. Student rovněž samostatně řešil řadu technických komplikací doprovázejících práci s prototypovou sestavou (komunikační výpadky komponent, obtíže s automatickým zaostřením v noci, časová náročnost přenosu a zpracování dat) a získané poznatky vhodně zúročil v doporučeních pro metodiku měření.
Student prokázal, že se dobře orientuje v problematice, která zatím není běžnou součástí studia v tomto stupni a která je přitom celosvětovým fenoménem. Prokázal schopnost pracovat s prototypovou měřicí technikou a vývojovým softwarem, samostatně zpracovávat a interpretovat data i kriticky reflektovat omezení použité metodiky. Má velmi dobré předpoklady pro vývojovou a výzkumnou práci a získané zkušenosti může dále rozvinout, ať už v praxi nebo v navazujícím doktorském studiu. Vytvořený datový základ i navržené algoritmy si zaslouží pokračování.
Práci doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Points proposed by supervisor: 93

Student Bc. Zdeněk Novotný se ve své diplomové práci „Komplexní metody měření světelného znečištění“ věnoval využití jasových analyzátorů pro analýzu umělého světla v noci. V první, teoretické části student popisuje základní světelně technické parametry, dále možné formy a dopady světelného znečištění a také samotný přístroj LDA LumiDISP, resp. jeho rozšířenou verzi ALANISATOR. V praktické části je pak popsána metodika měření, způsob hodnocení umělého světla v nocí pomocí ALAN score a také samotná naměřená data, která jsou dále analyzována.
Práce je poměrně rozsáhlá a obsahuje velké množství informací i obsáhlý rozbor naměřených dat. Tento rozsah hodnotím pozitivně, práce je logicky členěna a vcelku příjemně se četla. K práci nemám v žádné podstatné připomínky, jen bych doporučil vedle měření jasovým analyzátorem provést alespoň ukázkové měření spektra pro některé měřicí body.
Práci hodnotím velmi pozitivně a doporučuji k obhajobě Topics for thesis defence:

1. Jak by mohly výsledky pro vybraný měřicí bod vypadat, pokud bychom měření provedli za jasného počasí a během mlhy?
2. Jakým způsobem byly jednotlivé měřicí body vybírány?

Points proposed by reviewer: 99