Předložená diplomová práce se zabývá problematikou automatizace tvorby dynamického modelu distribuční soustavy na základě dat ze síťového modelu. Hlavním cílem a přínosem práce bylo navrhnout a v prostředí MATLAB implementovat plně funkční softwarový nástroj, který dokáže ze strukturovaných vstupních síťových dat (např. z programu FANCE či souborů .xlsx, .mat a .shp) automaticky vygenerovat Python skripty pro načtení soustavy do simulačního programu PSCAD. Tento nástroj úspěšně nahrazuje časově náročné a na chyby náchylné ruční tvoření schémat rozsáhlých sítí tím, že s využitím teorie grafů samočinně optimálně rozmísťuje jednotlivé elektrické prvky, realizuje jejich ortogonální propojení a automaticky řeší prostorová omezení, překryvy prvků či křížení vodičů v simulačním prostředí. Součástí práce je vytvořený skript, který naplňuje tyto uvedené cíle. Funkčnost celého řešení byla podrobně ověřena a verifikována na reálných radiálních, zkruhovaných i velmi rozsáhlých distribučních sítích. Popis funkce vytvořeného skriptu, a načtení vytvořeného python skriptu do prostředí programu PSCAD je předmětem i vytvořených videotutorialů, které však nebyly přiloženy jako multimediální příloha práce, nicméně detailní popis je v práci uveden. S ohledem na naplnění hlavního cíle práce a její vysoký praktický přínos v oblasti modelování distribučních sítí hodnotím práci stupněm A (90 bodů). Points proposed by supervisor: 90

Student Kryštof Kintr se v diplomové práci zabývá topologickými zjednodušeními modelu distribuční sítě a automatizovaným převodem modelu do dynamického simulačního prostředí PSCAD. Mimo to se student věnoval několika dalším dílčím cílům, definovaným v zadání práce, z nichž některé bohužel nebyly plně zpracovány. Práce proto působí místy roztříštěně a nedotaženě. Přesto vidím práci jako jednoznačně přínosnou s praktickým výstupem, který může být dále používán a rozvíjen.

První tři kapitoly se věnují popisu SW nástroje pro analýzu distribučních sítí a některých jeho funkcí a představují de facto uživatelskou dokumentaci. Ověření funkčnosti SW je popsáno vágně bez doložení výsledků, srovnání a diskuze. Další kapitoly již popisují autorův hlavní přínos, tedy rozbor tvorby dynamického modelu, popis vytvořeného skriptu a popis provedených testů. Tyto kapitoly jsou zpracovány převážně prakticky, konkrétně, jako report zvoleného postupu bez větší diskuze a vysvětlení. V této části postrádám detailnější a rozsáhlejší ověření funkčnosti vyvinutého skriptu – např. pomocí porovnání výsledků chodu sítě statického a dynamického modelu či komplexnějšího srovnání impedancí, než je uvedeno v tabulce 6.1. Poslední dva body zadání jsou v textu práce spíše pouze naznačeny.

Celková textová úroveň je dobrá, s minimem překlepů a kapitoly na sebe logicky navazují. Autor popisuje aplikované postupy osobitým způsobem, kdy některé stylistické obraty či používané názvosloví nepůsobí odborně – například nadpis kapitoly 4.5. V práci je sice správně zařazeno velké množství elektrických schémat, avšak tyto jsou často hůře čitelné a interpretovatelné. Přiložený skript vykazuje několik drobných nedostatků – např. chybí parametry netočivé složky pi-článku.

Celkově je diplomová práce jednoznačně originální, přínosná a využitelná pro další výzkumné aktivity. Přes nepochybně značný rozsah odvedené práce snižuje celkové hodnocení absence hlubší interpretace výsledků, nedostatečné doložení funkčnosti a nedotažení některých bodů zadání. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 85/B. Topics for thesis defence:

1. 1) Ověření impedančního souladu v tabulce 6.1 bylo provedeno na nezjednodušené síti s 211 uzly. Byl impedanční soulad ověřen i pro výstup z programu FANCE po aplikaci topologických zjednodušení, tedy pro zjednodušenou síť, která je zamýšleným vstupem generátoru?
2. 2) Vstupní reálná síť obsahuje téměř 4 000 uzlů, výsledná zjednodušená síť 39 uzlů. Lze kvantifikovat, která topologická zjednodušení se na testovací síti uplatnila nejvýrazněji a jaký byl přibližný počet uzlů po každém zjednodušení?
3. 3) Na Obr. 5.3 jsou jako součást generovaného kódu uvedeny parametry netočivé složky pi-článku, v přiloženém skriptu však tyto příkazy chybí. Jak je v dynamickém modelu s těmito parametry nakládáno a jak jejich absence ovlivní výpočty nesymetrických poruch?
4. 4) Z práce vyplývá, že přeložená síť v RSCAD vyžaduje před spuštěním simulace další úpravy. O jaké konkrétní úpravy jde a je reálná jejich automatizace v rámci stávajícího nástroje?

Points proposed by reviewer: 85