V rámci své diplomové práce se student zabýval návrhem a realizací distribuovaného systému pro sběr dat ze snímačů a ovládání prvků inteligentní domácnosti. Na základě analýzy existujících řešení a komunikačních standardů navrhl vícevrstvou architekturu systému, která zahrnuje koncová zařízení, lokální řídicí jednotku, nadřazený systém a uživatelské rozhraní, přičemž se věnoval také bezpečnostním aspektům řešení s využitím metodiky STRIDE. Součástí práce byla i praktická implementace prototypu s využitím mikrokontrolerových platforem ESP32 a vytvoření uživatelského ovládání jak na lokální řídicí jednotce, tak prostřednictvím mobilní aplikace.

Student dobře zvládl praktickou část, kde navrhl a zprovoznil funkční prototyp propojující snímače prostředí, čidlo přítomnosti a intenzity osvětlení, lokální řídicí jednotku i mobilní aplikaci. Pozitivně hodnotím  snahu o systematický návrh architektury, začlenění bezpečnostního pohledu do návrhu systému, realizaci komunikace mezi jednotlivými vrstvami a ověření funkčnosti včetně provozních a chybových stavů. Dále student navrhl mobilní aplikaci. Celkově je z práce zřejmá snaha navrhnout řešení jako modulární a dále rozšiřitelné.

Z pohledu nedostatků je potřeba zmínit zejména slabší úroveň některých částí teoretické a rešeršní části práce. Místy jsou využity nepřesné nebo terminologicky nevhodné formulace, práce obsahuje také  faktické chyby vzniklé pravděpodobně nepřesnou interpretací zdrojů, méně přesvědčivé zhodnocení vybraných existujících řešení a slabší práci s literaturou a citacemi v některých pasážích. Určitým nedostatkem je rovněž nižší přehlednost části implementace z hlediska struktury programového kódu a některé formální nedostatky textu.

Student pracoval samostatně, přiměřeně využíval konzultací. Při řešení postupoval aktivně, připomínky vedoucího průběžně reflektoval a zapracovával do dalšího postupu řešení. Zadání práce považuji za splněné.

Práci a přístup studenta hodnotím známkou C, 78 bodů. Points proposed by supervisor: 78

Práce se zabývá návrhem a realizací platformy umožňující sběr dat ze snímačů a ovládání prvků v rámci inteligentní domácnosti.
První kapitola textu práce popisuje existující řešení pro automatizaci budov. Konkrétně komerční řešení firmy Loxone, otevřený certifikovatelný standard KNX, možnosti využití hlasových asistentů (např. Amazon Alexa) a jejich open-source alternativy pro domácí automatizace pomocí platforem jako Home Assistant a Node-RED. V závěru první kapitoly pak student tyto přístupy porovnává. Hodnocení shrnuté v tabulce 2 však působí neobjektivně, kvůli chybějícím definicím hodnotících kritérií a relevantním zdrojům. Samotný popis jednotlivých systémů místy obsahuje faktické nedostatky způsobené špatným překladem citovaných zdrojů (např. parita vs. kontrolní součet u KNX telegramu) a nijak blíže nenavazuje na zbytek práce.
Druhá kapitola popisuje komunikační standardy využívané v rámci inteligentních domácností. Popis se věnuje výhradně bezdrátovým technologiím, kterými jsou Bluetooth Low Energy, Zigbee a ESP-NOW. Následuje popis protokolů MQTT a HTTP a celkové srovnání popsaných standardů. Popis ale opět obsahuje faktické chyby (např. označení „advertising“ BLE paketů jako reklamní). Tato část rešerše je pro práci relevantnější, ale mohla by obsahovat širší přehled komunikačních standardů a technologií vhodných pro IoT jako například Thread či LoRa/LoRaWAN.
V následujících kapitolách již práce definuje požadavky na systém na jejichž základě následně navrhuje architekturu systému. Tento návrh následně v souladu se zadáním podrobuje analýze bezpečnostních hrozeb za pomocí metodiky STRIDE, pomocí které jsou popsány nejkritičtější místa z pohledu kybernetické bezpečnosti systému. Lehce zavádějící je v této části práce nejednoznačný význam zkratek MAC (Media Access Control address vs. Mandatory Access Control vs. Message Authentication Code). Další text práce se již věnuje samotné implementaci a otestování funkčnosti na prototypu s využitím mikrokontrolerů ESP-C6 pro obsluhu jednotlivých snímačů (teploty, relativní vlhkosti, atmosférického tlaku, intenzity osvětlení a pohybové PIR čidlo) a ESP-S3 pro vizualizaci a ovládání systému skrze dotykový displej. V této části je práce věcná a jako mírný nedostatek lze považovat pouze chybějící vývojový diagram pro program mikrokontroleru ESP-S3. Samotné implementaci programů pro mikrokontrolery lze vytknout struktura a přehlednost kódu, kdy je veškerá funkcionalita implementovaná v souborech “main.cpp“ až na vizualizaci, ke které bylo použita knihovna LVGL. Druhou možností vizualizace a ovládání systému je mobilní aplikace, kterou lze považovat za práci nad rámec zadání.
Po formální stránce je text práce spíše průměrný. Důvodem jsou už uvedené nedostatky v překladu a místy nevhodný slovosled (např. kapitoly 2 a 2.1). Vytknout by se také dal způsob citování a práce s literaturou (např. kapitola 1.3.1 a 1.3.2).
I přes uvedené nedostatky se student dokázal dostatečně zorientovat v dané problematice a prezentovat výsledky implementace na zjednodušeném prototypu navržené architektury inteligentní domácnosti. Do obhajoby doporučuji zahrnout ukázku funkčnosti vytvořeného prototypu.
Celkově práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 76 bodů (C). Topics for thesis defence:

1. 2) Nebylo by vhodnější pro programování mikrokontrolerů ESP32 použití frameworku ESP-IDF namísto Arduino?
2. 1) Byli pro práci uvažovány i jiné platformy jako například STM32WB nebo Nordic nRF, které mají obecně nižší spotřebu než ESP32?
3. 3) Je pro detekci pohybu a měření intenzity osvětlení opravdu nutné neuspávat mikrokontroler, jak uvádíte v kapitole 6.1.2, i když použitý PIR čip STHS34PF80 podporuje generování signálu přerušení a intenzita osvětlení negeneruje žádné pro řízení kritické změny?
4. 4) Jakým způsobem je připojený dělič napětí pro měření stavu baterie a nemůže jeho zapojení ovlivnit její výdrž?

Points proposed by reviewer: 76