Cílem bakalářské práce bylo ověřit možnosti zpřesnění lokalizace zdrojů akustické emise (AE). Zadání práce považuji za středně obtížné, úspěšné řešení vyžadovalo nastudovat problematiku AE, experimentálně získat sadu referenčních dat a následně implementovat vybrané algoritmy zpracování dat. Student při řešení postupoval systematicky, postup chodil pravidelně konzultovat. Výslednou odevzdanou práci považuji za odpovídající rozvrhovanému času pro řešení, bakalářská práce splňuje všechny body zadání a doporučuji ji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 85

Předložená práce se věnuje problematice lokalizace zdrojů akustické emise a ověření možností zpřesnění lokalizace zdrojů AE. Zadání práce lze po odborné i časové stránce hodnotit jako středně náročné. Celkový rozsah práce činí 68 stran a je rozdělen do šesti kapitol zakončených závěrem, přičemž 17 stran tvoří přílohy obsahující naměřená data.
Po úvodní části a stanovení cílů práce začíná samotná teoretická část. Ta je rozdělena do čtyř kapitol a zahrnuje popis současného stavu metod lokalizace zdrojů AE se zaměřením na metody detekce času příchodu vlny generované zdrojem AE. Na návrh a implementaci vhodných algoritmů pro zpřesnění detekce času příchodu impulzního signálu AE a zvýšení odolnosti lokalizačních algoritmů pro zašuměné signály. Z hlediska struktury jsou jednotlivé kapitoly řazeny logicky a působí jako relativně ucelený celek.
V teoretické části postrádám podrobnější rozbor jednotlivých typů elastických vln a definici jejich rychlostí v různých materiálech. Vzhledem k tomu, že se jedná o důležitou část práce, očekával bych, že jí bude věnováno více prostoru. Dále bych doplnil popis rezonančních a širokopásmových piezoelektrických snímačů, například jaký je mezi nimi rozdíl a jaké materiály kromě křemene se v současné době používají jako aktivní prvek snímače. Vhodné by bylo stručně doplnit také popis dalších zmíněných snímačů a jejich použití (kapacitní, optické apod.).
V navazující páté a šesté kapitole je uvedena praktická část, kde se autor zaměřuje na podrobnější popis měřicí ústředny společnosti DAKEL, experimentální ověření lokalizace zdroje AE na ocelové pásovině a vyhodnocení naměřených výsledků pomocí osciloskopu a systému ZEDO od firmy DAKEL. Na sérii laboratorních experimentů se autor pokusil diskutovat vliv jednotlivých faktorů na přesnost lokalizace.
Za slabší část práce považuji interpretaci rychlosti šíření elastických vln v materiálu. V práci je stanovena proměnná rychlost šíření vlny v ocelové pásovině, aniž by byl dostatečně analyzován vliv jednotlivých vlnových módů nebo experimentálně ověřeno, zda se jedná o různé typy vlnění, či chybu odečtu na osciloskopu. V textu nejsou dostatečně vysvětleny podélné, příčné ani Lambovy vlny a jejich předpokládané rychlosti v ocelové pásovině. Problematika jednotlivých typů vlnění je krátce zmíněna až později v kapitolách 5.5.1 a 6, přestože je důležitá pro interpretaci výsledků experimentů uvedených v praktické části.
V praktické části dále postrádám alespoň částečné experimentální ověření diskutovaných jevů. Autor v textu uvádí více možných zdrojů nepřesnosti lokalizace, například vliv velikosti snímače, odrazů, neurčitosti určení počátku signálu nebo rozdílné akustické vazby, avšak tyto vlivy nejsou experimentálně ověřeny ani kvantifikovány. Navazující výpočet nejistot není podrobně popsán a nezahrnuje všechny relevantní zdroje nejistot měření, například přesnost odečtu počátku signálu, rozměr snímače nebo přesnost měřicí aparatury.
Další připomínku mám k prezentaci výsledků. Přestože je v práci popsán systém ZEDO, v navazující části autor přechází k měření pomocí osciloskopu, aniž by tento krok podrobněji vysvětlil. V textu nejsou téměř uvedeny reprezentativní průběhy přímo ze systému ZEDO ani jejich detailnější analýza. Větší část experimentů je prezentována pouze pomocí odečtů z osciloskopu. Očekával bych, že použití osciloskopu bude sloužit především pro zkušební část a pro finální měření již bude použit systém ZEDO. Rovněž nejsou uvedeny některé zmiňované experimenty, například podrobnější srovnání různých snímačů nebo testování reprodukovatelnosti PEN testu.
K práci bych měl dále několik formálních doporučení.
V textu se opakovaně objevují nejednotnosti v číslování a popisu tabulek a některých rovnic. Zápis rovnic stanovených metodou nejmenších čtverců (MNČ) u grafů, popisujících daný průběh neodpovídá jednotkám na osách. Obrázek 5.7 by bylo vhodné upravit a oříznout tak, aby došlo ke zvýraznění vlastní experimentální části. Při zápisu rozměrů průměru by bylo vhodné používat standardní symbol průměru.
Práci navrhuji k obhajobě s celkovým hodnocením 72 b (C). Topics for thesis defence:

1. Otázka č. 1: Jaké typy vln se mohou na použité pásovině objevit a které jsou pro uvedené měření důležité? Jaké jsou předpokládané rychlosti jednotlivých typů vln v oceli?
2. Otázka č. 2: Při ověření lokalizace zdroje AE na ocelové pásovině nastavujete vzdálenost mezi snímači na 850 mm při použití osciloskopu a vzdálenost 890 mm při použití systému ZEDO. Z jakého důvodu volíte různé počáteční vzdálenosti?
3. Otázka č. 3: V textu je uvedena různá rychlost šíření elastické vlny v materiálu při použití osciloskopu a systému ZEDO. Jak se volba různé rychlosti projevila na výsledných hodnotách vzdálenosti zdroje AE?

Points proposed by reviewer: 72