Bakalářská práce na téma „Konfigurovatelná MIPI kamera“ se zabývá problematikou připojení kamerových modulů využívajících rozhraní MIPI k embedded platformám Raspberry Pi a Nvidia Jetson. Cílem práce bylo nastudovat problematiku standardů MIPI, principů zpracování obrazu a obrazových procesorů ISP, realizovat připojení kamerového modulu k platformě Raspberry Pi a experimentálně ověřit možnosti kalibrace a vliv použití ISP na kvalitu obrazu a výslednou latenci systému.

Během řešení bakalářské práce student pracoval převážně samostatně. Podařilo se mu zvládnout základní problematiku konfigurace kamerového modulu, seznámit se s možnostmi obrazového procesoru ISP a realizovat experimenty zaměřené na porovnání kvality obrazu a latence systému. Student si rovněž osvojil práci s nástroji používanými pro kalibraci kamerových modulů a získal základní přehled o problematice zpracování obrazu v embedded systémech.
Z pohledu vedoucího práce lze konstatovat, že rozsah vlastní tvůrčí činnosti je spíše méně rozsáhlý a práce je z velké části založena na studiu dostupné dokumentace, konfiguraci existujících nástrojů a experimentálním ověřování jejich vlastností. V obecné rovině je problematika ISP hůře uchopitelná, výrobci téměř nedokumentovaná a omezená dodanými drivery.  Přesto se studentovi podařilo splnit jednotlivé body zadání a získat praktické zkušenosti v oblasti obrazových systémů a zpracování obrazu.
Z pohledu vedoucího hodnotím práci kladně a doporučuji ji k obhajobě.
Klasifikace 75 bodů. Points proposed by supervisor: 75

Student Peter Rybár se ve své bakalářské práci zabývá problematikou připojení MIPI kamer k embedded platformám a využitím integrovaných jednotek ISP pro zpracování obrazu. Jedná se o zajímavé téma, které by šlo s úspěchem rozvinout. Bohužel po přečtení práce téma považuji bohužel za velmi nerozvinuté.
Práce obsahuje na 3 stranách strohý popis MIPI rozhraní, dále se na 4 stranách věnuje deformacím obrazu a jejich korekcím. Kapitoly 3 a 4 popisují na 10 stranách celkem bězné parametry platforem Raspberry Pi a embedded NVidia, které lze nalézt v katalogu nebo na wikipedii. Ve finále student mezi těmito platformami bez dalšího srovnání důležitých parametrů volí Raspberry Pi – „vzhledem k lepší dokumentaci“.
5. kapitola je právě asi výtažkem oné dokumentace a návodem, jak zapojit kameru, jak z ní získat snímek příkazem rpicam-hello (obdoba „hello world“), nebo jak pomocí dalších již vytvořených rutin, které jsou součástí běžných knihoven, získat a uložit video.
V 6. kapitole jsou opět pomocí stažené knihovny (CCT – Camera Tunning Tool) demonstrovány možnosti vyvážení barev, korekce vinětace nebo geometrického zkreslení právě s využitím ISP.
Byť chápu možné problémy při rozcházení sestavy Raspberry Pi s kamerou Arducam určenou přímo pro tuto platformu, výše zmíněné kapitoly nemají velký přínos než jako popis zapojení a rozchození kamery na platformě, kterých jsou plná fóra.
V 7. kapitole byla měřena latence ISP jednotky. Po přečtení kapitoly a přiznaných prvních dvou metodách, které nefungovaly, jsem nabyl dojmu, že latence byla změřena nevhodným způsobem i třetí metodou. Už jen z propastného rozdílu mezi náběžnou a sestupnou hranou (které by měly být z principu shodné) je poznat, že měření je zatíženo systematickou chybou. Navíc obrázek z osciloskopu je oříznut tak, že není poznat ani časové měřítko. Vzhledem k popisu metody, kterému nerozumím (a možná mojí chybou), prosím o rozpravu a vysvětlení u komise, kde do debaty možná bude vneseno světlo.
Bohužel, z mého pohledu se práce věnovaná ISP a MIPI těchto témat dotkla jen jako prostředku pro získání obrazu, spokojila se s jejich zprovozněním dle návodu a bez jejich detailního popisu, možností a hlavně ovládnutí. Zejména část popisu zadání, která měla být důkazem zvládnutí MIPI na nižší úrovni a převzetí kontroly nad kamerou, nebyla splněna. Tedy požadavek měnit frekvenci, rozlišení a to dynamicky pro každý snímek resp. sekvenci snímků. Toto daný HW zvládá a pomocí libcamera lze například naprogramovat sekvenci snímků s různými expozičními dobami nebo vytvořit dva streamy s různým rozlišením.
Byť nepopírám čas a úsilí věnované zprovoznění platformy a kamery, výsledky práce jsou diskutabilní. Vzhledem k výše popsanému hodnotím práci na hranici obhajitelnosti 50 body a nechávám návrh na přehodnocení komisí při případné rozpravě a diskusi. Points proposed by reviewer: 50