Diplomová práce studentky Kateřiny Vancové se zabývá návrhem a realizací experimentálního světelného zdroje určeného pro využití v oblasti chromatické pupilometrie a dalších optofyziologických měření. Práce je zaměřena na problematiku buzení a řízení výkonových LED a předkládá návrh systému umožňujícího generování reprodukovatelných světelných stimulů. Výsledné zařízení umožňuje nastavování parametrů světelné stimulace dle požadavků měření, konkrétně co do budicích proudů, délky stimulů, mezer mezi stimuly i režimů opakování. Výstupem je též 3V3 a 5V kompatibilní „trigger“ výstup pro řízení externího zařízeními. Součástí řešení je poměrně intuitivní uživatelský software, který umožňuje nastavení vybraných režimů buzení, sestavení vlastních sekvencí a jejich uložení do nevolatilní paměti kontroléru, aby je mohl uživatel pohodlně vyčíst i pro budoucí experimenty.

Literatura sestává především ze zdrojů pro nastudování parametrů používaných při pupilometrii a dále z katalogových listů použitých komponent. Hardware je navržen modulárně, vč. elektrického schéma zapojení a nabízí snadnou integraci v rámci budoucích experimentů.

Studentka přistupovala k řešení velmi aktivně a velkou část věnovala řídicímu softwaru, který ladila dle požadavků a připomínek konzultanta. Výsledkem je tak světelný zdroj „na míru“ pro různé typy buzených LED. Předloženou práci studentky Kateřiny Vancové hodnotím známkou „výborně“. Points proposed by supervisor: 90

Předložená diplomová práce studentky Kateřiny Vancové pojednává o návrhu a realizaci experimentálního světelného zdroje s externím spínáním a modulací.
V rámci teoretické části práce je proveden přehled relevantních teoretických poznatků z oblasti výkonových LED, proudových zdrojů a řízení jasu. Teoretická část práce je stručná ale z mého pohledu pro další práci plně dostačující. Odkazováno je 30 položek literatury, což považuji za dostačující u prakticky orientovaných prací.
V praktické části studentka provedla systémový návrh experimentálního zařízení, který bude sloužit jako zdroj pro výkonové LED dle parametrů zadání. Koncepčně je návrh zajímavý a řešení přepínání rozsahu zdroje proudu v diskrétních krocích dobře zvolené a fungující řešení. Dle zadání (a i názvu práce samotné) bych očekával možnost externího řízení zařízení pomocí signálu CMOS nebo TTL. V práci je pouze řešen analogový výstup řídícího (trigger) signálu, ale nikoli možnost spouštění zařízení tímto signálem. Vzhledem k tomu, že se jedná o podstatný požadavek na samotné zařízení a práce se o tom nezmiňuje, prosím autorku práce o komentář. Z pohledu samotné realizace bylo zapojení ověřeno na nepájivém poli. Bohužel tímto ale realizační část v oblasti hardwaru končí. V práci zcela postrádám jakýkoli návrh realizace finálního zařízení – ať už návrh desky plošných spojů, krabičky, konektorů jak vstupních, tak výstupních. Z jediné fotografie, která toto zapojení dokumentuje (příloha C.1), není zapojení vstupů ani výstupů patrné. U diplomových prací nemusí být finální realizace vyžadována, ale především v případě výkonových zdrojů, kde svoji roli hraje i bezpečnost a chlazení elektrických zařízení, považuji realizaci pouze na nepájivém poli za nedostačující. Naopak velmi kladně hodnotím softwarovou část – předložené softwarové řešení včetně dokumentace je propracované a má logickou strukturu. Ovládání rotačním enkodérem je praktické a je dobře využité.
Ověření funkčnosti zdroje (bod zadání 5) je proveden minimalisticky a v některých ohledech nedostatečně.  U diskuze vhodného zdroje a požadavku na USB napájení je opomenut standard USB-C, který by mohl pro danou aplikaci postačovat. Z pohledu testování postrádám proměření výstupních hodnot proudu, které můžou vzhledem k tolerancím rezistorů drobně odlišné od předpokládaných hodnot. Pro hodnocení tvaru výstupního pulzu by bylo vhodnější použít jinou metriku než subjektivní zhodnocení. Obrázky z osciloskopů jsou poměrně nekvalitní a těžko se v nich orientuje. Např. z obrázku 4.3, který ukazuje zákmity při spínání není zřejmé, jaký proud byl nastaven. Vyhodnocení zákmitů v kontextu nastaveného proudu by bylo také vhodné provést pro celý rozsah výstupních proudů pomocí objektivních metrik běžných při hodnocení přechodových dějů. Dále v práci není vůbec zmínka o řešení chlazení součástek – ztrátový výkon je kolem 5 W při maximálním nastaveném proudu, což pro maximální dobu buzení 20 sekund dle zadání představuje nezanedbatelné teplo.
Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Jedinou připomínku mám k nekvalitním obrázkům z osciloskopu.
Celkově je předvedená práce kvalitním inženýrským řešením, kterému ale chtělo dopřát více času k úspěšnému dotažení. Otázkou je splnění zadání v oblasti řízení zařízení externím trigger signálem, které v práci i koncepčním návrhu zařízení chybí. Předloženou práci pro její nedostatky v oblasti finální realizace hodnotím stupněm dobře (C – 70 bodů) a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1) Bylo externí spouštění zdroje v průběhu řešení zamýšleno?
2. 2) Jak bylo řešeno chlazení výkonové LED diody a kritických částí obvodu?
3. 3) Vyhodnoťte přesnost výstupního proudu v celém rozsahu výstupních proudů.

Points proposed by reviewer: 70