Studentka Xeniya Pushilova pracovala na tématu zpracování elektrokardiografických signálů za účelem analýzy naměřených dat během dne při různých aktivitách. Cílem bylo pomocí analýzy nalézt parametry, kterými lze detekovat různé aktivity. Studentka pracovala samostatně, práci si velmi dobře rozvrhla a pracovala systematicky. Během pravidelných konzultací prezentovala dílčí výsledky. Přípravu a zpracování dat, včetně analýzy v časové a frekvenční oblasti a následného statistického vyhodnocení hodnotím velmi kladně.
Studentka dostala velmi malou databázi 24 hodinových signálů, které mohly posloužit pouze pro pilotní studii. I tak jsou výsledky přínosné.
Obsahové i formální zpracování práce je na velmi dobré úrovni.
Práci hodnotím stupněm A/92 bodů a doporučuji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 92

Bakalářská práce Xeniye Pushilové se zabývá analýzou variability srdeční frekvence (HRV) z 24hodinových EKG záznamů získaných pomocí Holterova monitorování. Cílem bylo navrhnout a implementovat kompletní analytickou pipeline zahrnující předzpracování EKG signálu, detekci R-vrcholů, tvorbu RR intervalové řady, výpočet parametrů HRV v časové, frekvenční a časově-frekvenční oblasti a následné statistické vyhodnocení vlivu mírné fyzické aktivity na autonomní regulaci srdeční činnosti. Práce obsahuje rozsáhlou teoretickou část věnovanou fyziologii srdce, elektrokardiografii, Holterovu monitorování a metodám analýzy HRV, na niž navazuje praktická část zaměřená na zpracování reálných dat a vývoj vlastního softwarového nástroje pro automatizovanou analýzu. Výsledky naznačují určité změny vybraných HRV parametrů v souvislosti s fyzickou aktivitou, avšak vzhledem k omezenému rozsahu dat a subtilnímu charakteru sledovaného efektu nebylo možné jednoznačně potvrdit významný akutní vliv cvičení. Práce představuje funkční metodický základ pro další výzkum a prokazuje schopnost autorky samostatně řešit problematiku zpracování biosignálů. Mezi hlavní přednosti patří implementace komplexní analytické pipeline a využití více analytických přístupů. Je zde však několik nedostatků, zejména příliš rozsáhlá a převážně kompilační teoretická část, nedostatečně kritická práci s literaturou, absenci podrobnější validace navržených metod a omezená hloubka diskuse výsledků. V práci se rovněž vyskytují jazykové a stylistické nedostatky, místy nekonzistentní terminologie a chybí podrobnější porovnání s existujícími nástroji či referenčními řešeními, kterých je v dnešní době jistě mnoho. Praktická klinická využitelnost dosažených závěrů je zatím omezená a vyžadovala by ověření na rozsáhlejším souboru subjektů. Celkově však práce splňuje zadání bakalářské práce a kvůli zmíněným nedostatkům navrhuji hodnocení 78 bodů / C. Points proposed by reviewer: 78