Předložená bakalářská práce se věnuje problematice automatického rozměření EKG signálů snímaných při fyzické zátěži, konkrétně porovnání rozměření standardního dvanáctisvodového EKG a jednosvodového záznamu z hrudního pásu Polar H10. Téma je aktuální a má jasný praktický přesah do oblasti nositelné elektroniky a monitorování srdeční činnosti.
V teoretické části o rozsahu přibližně 21 stran, podpořené více než padesáti literárními zdroji, autorka shrnuje funkci srdce a jeho reakci na zátěž, principy elektrokardiografie a především přehled metod detekce QRS komplexů a rozměření EKG signálu. Těžiště práce spočívá v rozsáhlé praktické části, kterou tvoří realizace experimentálního měření a tvorba datasetu synchronních dvanáctisvodových a jednosvodových záznamů, jeho předzpracování a vytvoření referencí ruční korekcí R kmitů, implementace a otestování pěti volně dostupných algoritmů, návrh vlastního algoritmu a závěrečné vyhodnocení doplněné validací na databázi CSE.
Velmi kladně hodnotím objem a kvalitu odvedené experimentální práce, zejména pracné vytvoření spolehlivých referencí na dlouhých zátěžových záznamech a návrh vlastních hodnoticích metrik v situaci, kdy expertní anotace delineace nebyly k dispozici. Oceňuji rovněž návrh úprav algoritmu cílených na zátěžové EKG, díky nimž se podařilo eliminovat výpadky detekce vlny P při vysoké tepové frekvenci, i ověření výsledků na nezávislé databázi CSE. Za hlavní omezení práce považuji skutečnost, že navržené metriky pro hranice vln jsou vztaženy pouze k poloze R kmitů, takže dosažená senzitivita vypovídá spíše o výskytu bodu ve fyziologickém okně než o jeho absolutní přesnosti; této skutečnosti si je však autorka vědoma a v práci ji korektně diskutuje.
Studentka při řešení bakalářské práce postupovala samostatně, iniciativně a systematicky, řádně využívala konzultací a prokázala schopnost propojit teoretické poznatky s náročnou praktickou implementací napříč několika programovými prostředími. Výsledkem je nadprůměrně zpracovaná bakalářská práce, kterou považuji za zdařilou. Zadání bylo splněno v plném rozsahu a práci doporučuji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 95

Študentka Jana Krejčíková sa v bakalárskej práci zameriava na rozmeranie 12 a jednosvodvého EKG. V teoretickej časti práce popisuje anatómiu a fyziológiu srdca, princípy elektrokardiografie a rozmerania EKG.  Ďalej študentka detailne popisuje využité algoritmy na delineáciu EKG ako aj postup pri vytváraní algoritmu upraveného pre potreby rozmerania záťažového EKG. Teoretická časť je po obsahovej aj formálnej stránke na výbornej úrovni.
V praktickej časti študentka spracováva synchronizované záznamy z 12-svodového EKG a jednosvodového EKG z 34 záťažových testov. Tieto dáta čiastočne ručne anotuje. Následne implementuje metódy hodnotenia presnosti delineácie pre jednosvodové ako aj 12-svodové EKG. Presnosť delineácie hodnotí u šiestich algoritmov. Okrem štatistického zhodnotenia presnosti delineácie hodnotí presnosť aj vizuálne. Tiež implementuje porovnanie výsledkov v závislosti na intenzite záťaže. Na záver porovnáva algoritmy aj na databáze CSE. Študentka všetky dosiahnuté výsledky vecne diskutuje a analyzuje. Limity jednotlivých algoritmov sú prehľadne popísané a odporúčania pre ich použitie správne formulované. Rovnako ako pri teoretickej časti je praktická časť na výbornej úrovni. Závery vychádzajúce z práce sú zrozumiteľne a logicky formulované a ukazujú, že študentka sa dobre orientuje v skúmanej problematike. Ako veľké pozitívum vnímam otestovanie na ďalšom datasete nad rámec zadania práce.
Práca je po obsahovej stránke rozsiahlejšia, čo však reflektuje objem vykonanej práce. Použitá literatúra je relevantná a citácie v texte sú vhodne použité.
Celkovo je práca na výbornej úrovni. Aj keď práca má veľa silných stránok, najväčšou výhodou práce vnímam možnosť aplikovania výsledkov práce v praxi. Práci nemám absolútne čo vytknúť a preto ju hodnotím za A, 100 bodov. Topics for thesis defence:

1. Z Tab. 8.3 je zrejmé, že rozdelenie jendnotlivých kategórií záťaže je značne nerovnomerné. Prečo boli zvolené hranice tepovej frekvencie medzi rôznymi intenzitami záťaže práve na 90, 110, 130 a 150 tepov za minútu?
2. Bolo by možné hodnotiť tachogramy aj inak ako vizuálne?

Points proposed by reviewer: 100