Student se ve své práci zaměřil na zpracování EMG signálu za účelem ovládání UI počítače. V teoretické části práce student popisuje jak teorii akvizice EMG signálu, tak rovněž metody pro zpracování a klasifikaci EMG signálu. V praktické části student realizuje klasifikaci pomocí lineární diskriminační analýze a pomocí 1D konvoluční neuronové sítě. Tyto metody porovnává a dostatečně diskutuje.
Student k práci přistupoval aktivně, využíval konzultací, kde ukazoval dílčí pokroky , navrhoval a konzultoval další postup práce. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, jen s drobnými nedostatky. U některých vzorů v úvodu teorie schází vysvětlení jednotlivých proměnných, členění některých kapitol jako např. „Diskuze“ do jednotlivých podkapitol považuji za zbytečné a spíše to působí rušivě. V práci trochu postrádám také podrobnější popis demonstrační aplikace zmíněné v kapitole 11.
I přes tyto drobné výtky považuji zadání práce za zcela splněné a navrhuji hodnocení 90/A. Points proposed by supervisor: 90

Teoretická část práce je zpracována přehledně a zahrnuje všechny podstatné oblasti související s řešeným tématem, zejména akvizici a filtraci signálů, extrakci příznaků, klasifikaci sEMG signálu i možnosti využití metod založených na EMG v oblasti interakce člověka s počítačem. Rešerše je logicky strukturovaná a opírá se o dostatečné množství relevantní literatury, čímž vytváří vhodný odborný základ pro navazující praktickou část. Dílčí nedostatky lze spatřovat pouze v některých bibliografických záznamech, například u citace [13], kde chybí autor, a u citací [14] a [34], které jsou uvedeny pouze ve formě (téměř) holých URL adres. Tyto nedostatky mírně snižují formální a bibliografickou kvalitu práce.

Návrhová část práce je zpracována dobře a je vhodně doplněna názorným blokovým schématem zapojení. Obdobně pozitivně lze hodnotit také kapitolu 7 „Metodika zberu dát a priebeh merania“, která srozumitelně popisuje postup sběru dat a průběh měření. V této části bych však uvítal doplnění fotodokumentace reálného zapojení a celkového experimentálního setupu.

Praktická část je celkově zpracována kvalitně. Dosažené výsledky jsou věcně interpretovány a přiměřeně zdůvodněny. Pozitivně hodnotím zejména postupnou prezentaci výsledků od zpracování signálů přes tabulkové a grafické vyhodnocení až po jejich diskusi. Práce tak poskytuje ucelený obraz o navrženém řešení i jeho praktickém ověření. Přesto se v textu vyskytují některé technické nepřesnosti a nekonzistence. Příkladem je rozdíl mezi uváděnou délkou segmentu 59 a 60 vzorků. V kapitole 8, věnované návrhu a trénování modelu, je opakovaně uvedeno, že okno o délce 200 ms při vzorkovací frekvenci 300 Hz odpovídá 60 vzorkům na kanál, například na straně 40: „Dĺžka okna je stanovená na 200 ms, čo pri frekvencii 300 Hz zodpovedá 60 vzorkám na kanál.“ Naproti tomu v kapitole 11, která se zabývá reálným nasazením na Raspberry Pi, je u embedded skriptu uvedena segmentace signálu do oken o délce 200 ms s následným převzorkováním na pevný rozměr 59 vzorků požadovaný klasifikátorem. Tato odlišnost není v práci dostatečně vysvětlena. Další nesoulad lze pozorovat také v uváděném frekvenčním rozsahu sEMG signálu, kde práce na různých místech pracuje s odlišnými hodnotami užitečného spektra, případně v rozdílu mezi doporučenou a skutečně použitou vzorkovací frekvencí.

Určité rezervy má práce rovněž v pečlivosti formálního zpracování textu. Vyskytují se zde mnohé překlepy a jazykové nepřesnosti, například chybné uvedení pojmu sEMG jako „Sourface EMG“, případně chyba ve jménu vedoucího práce v poděkování. Tyto nedostatky sice zásadním způsobem nesnižují technickou hodnotu práce, avšak u závěrečné kvalifikační práce by bylo vhodné věnovat finální jazykové a formální kontrole větší pozornost.

Za diskutabilní lze považovat zařazení kapitoly 11 „Realizácia systému v reálnom čase“, která je umístěna až bezprostředně před závěrem a působí spíše jako samostatně doplněná část než jako organicky provázaná součást metodiky, návrhu či implementace. Kapitola přitom obsahuje důležité informace o reálném nasazení systému, včetně zmínky o grafickém rozhraní a klientské aplikaci napsané v jazyce Python s využitím knihovny Tkinter. Tato aplikace však není v práci blíže představena, nejsou uvedeny ukázky jejího uživatelského rozhraní, popis funkcionality ani její začlenění do celkového pracovního postupu. Současně není tato aplikace doložena ani v přílohách.

Celkově práci považuji za zdařilou. Student prokázal schopnost zpracovat odborné téma od teoretického rozboru přes návrh řešení až po jeho praktickou realizaci a vyhodnocení. Výsledkem je reálný a funkční výstup, který naplňuje stanovené cíle práce. S ohledem na uvedené dílčí technické a formální nedostatky hodnotím práci 80 body. Topics for thesis defence:

1. Čím konkrétně byla realizována augmentace dat a proč nezlepšila výsledek?
2. V kapitole 11 uvádíte, že součástí řešení byla také klientská aplikace vytvořená v jazyce Python s využitím knihovny Tkinter. Můžete blíže popsat, jaké konkrétní funkce tato aplikace zajišťovala, jak vypadalo její grafické rozhraní a proč nebyla její ukázka nebo zdrojový kód zahrnut do práce či příloh?

Points proposed by reviewer: 80