Student Ivo Dovičák vypracoval diplomovou práci v které se zabývá stavbou přípravku pro měření odraženého vysokofrekvenčního signálu. Ivo pracoval po celou dobu velmi samostatně, iniciativně přicházel s vlastními nápady a variantami řešení, ale současně všechny stěžnější kroky pravidelně a  dostatečně konzultoval. V práci se zabývá nejprve teoretickým úvodem, po kterém následuje diskuze různých přístupů k řešení zadané problematiky. Dále v práci popisuje jím vytvořené řešení, použité součástky, schéma a desku plošných spojů. Následuje popis firmware a obslužného programu pro propojení s počítačem a na závěr výsledky měření a jejich diskuze. Z výsledků vyplývá, že zařízení by mohlo být dále vylepšeno, kdy těmto případným úpravám návrhu je věnována samostatná kapitola. Zde směruje i největší (ale přitom stále drobná) výtka - k časovému rozložení práce. Odhalené možnosti vylepšení mohly být implementovány ještě v rámci této práce, což by vedlo k přípravku s lepší možností kalibrace a tedy i přesností měření. Pro tuto implementaci ale již nezbylo dostatečné množství času. Zadání práce však zcela splňuje již první, v práci popisovaná verze přípravku. I přes tuto drobnou nedokonalost práci hodnotím jako velice zdařilou, a i s přihlédnutím k faktu, že její výsledky dosahují dostatečné úrovně k tomu, aby byly dále využívány při VaV aktivitách, hodnotím 96 body. Points proposed by supervisor: 96

V diplomové práci popisuje Ivo Dovičák proces návrhu, vývoje a ověření měřicího zařízení pro komplexní charakterizaci odrazů výkonového vysokofrekvenčního signálu od bran elektrických obvodů.

Úvodní část je zpracována stručně, nicméně přehledně a s nezbytnou hloubkou podávaných informací. V minimální míře se zde vyskytují některé odborné nepřesnosti nebo chybějící informace. Příkladem je definice rozptylových parametrů s11 a s22, které představují poměr úrovně odraženého a přímého signálu na bráně obvodu. V textu práce je tento poměr obrácen. Zřejmě se ale jedná o nezamýšlený popis a autor si je vědom správné interpretace. Nebo dále je uveden chybový model měření činitele odrazu využívaný při kalibraci, který je sice dobře vysvětlen, ale chybí popisy významu chybových členů v rovnici (1.6). Z formálního hlediska by bylo vhodné upravit značení obecně komplexních veličin jako impedance nebo rozptylových parametrů.

V následující kapitole autor navrhuje a diskutuje možné přístupy k řešení vývoje měřicího zařízení. Vhodně při tom využívá aktuální zdroje informací a kriticky hodnotí použití různých moderních integrovaných obvodů aktuálně dostupných na trhu.

Pro vybraný přístup dále navrhuje vlastní originální řešení, které zohledňuje požadavky zadání na kmitočtový rozsah, úroveň měřeného signálu s uvažováním její variability a rovněž zohledňuje optimalizaci přesnosti měření. Po této části bych očekával kapitolu popisující alespoň stručně navržené obvodové řešení s odkazy na celkové schéma v příloze, ta zde ale chybí. Podstata návrhu je sice diskutována v předešlé kapitole, ale i přesto by se zde hodila uvést. Následně je popsán návrh čtyřvrstvé desky plošných spojů s motivy uvedenými v příloze. Vhodné by bylo uvést navíc také poziční plán součástek.

Značnou pozornost věnuje autor experimentálnímu ověření parametrů vyvinutého zařízení a vyhodnocení chyb měření. Výsledky měření porovnává s výsledky získanými pomocí referenčního přístroje a diskutuje příčiny chyb a rozdílů. Ty se mu podařilo vysvětlit a při měření také kompenzovat vhodným postupem. Ve vyvinutém zařízení identifikuje problém s měřením úrovně signálu jednoho ze vstupních kanálů, což je zřejmě způsobenou nepodrobnou dokumentací použitého integrovaného obvodu. Proto také navrhuje úpravu návrhu.

Celkově hodnotím práci jako výborně zvládnutou a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Popište a vysvětlete chybové členy v modelu na obr. 1.4.

Points proposed by reviewer: 95