Student si vybral bakalářskou práci na téma měření parametrů substrátů pro plošné spoje. Student nejprve prozkoumal metody měření vhodné pro pracovní kmitočty do 6GHz a navrhnul skupinu rezonátorů, jejichž parametry odsimuloval v ANSYS HFSS. Následně vypracoval teoretický základ pro výpočet parametrů substrátů z naměřených vlastností rezonátorů a vytvořil předlohy pro výrobu plošných spojů. Realizované motivy proměřil a z naměřených dat určil parametry substrátů, které byly k dispozici. Naměřené hodnoty relativní permitivity se blíží předpokladům podle parametrů výrobce. Při určování ztrátového činitele už tak úspěšný nebyl a použitý postup nedokázal rozlišit mezi nízkoztrátovými materiály a běžným substrátem FR4. Student na práci pracoval průběžně a samostatně, i tak mu bohužel ke konci došel čas a zpracování výsledků bylo poznamenáno spěchem. Samotný text problematiku popisuje adekvátně, v některých místech je ale méně přehledný a pro vysvětlení by byl vhodný názorný obrázek. U teoretických vztahů někde chybí citace jeho zdroje a je tak obtížnější kontrolovat jejich správnost. V práci chybí přehledné shrnutí metod formou grafické závislosti rezonančních kmitočtů rezonátorů v závislosti na materiálových vlastnostech. I tak považuji zadání práce za splněné a doporučuji ji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 75

Student se v bakalářské práci zabývá problematikou měření vlastností substrátů pro desky plošných spojů (DPS). Získané poznatky pak využil pro vytvoření návodu laboratorní úlohy a vzorového protokolu.
Vlastní text práce je rozdělen do 4 hlavních kapitol. Po úvodu do problematiky student v první kapitole popisuje teorii měření vlastností substrátů pro DPS. Druhá kapitola pak rozebírá vysokofrekvenční a nízkrofrekveční metody měření. Myslím, že je škoda, že student tuto část neuzavřel kapitolou, kde by celkově shrnul vlastnosti představených metod měření a explicitně vybral ty, kterými se bude dále v práci zabývat. Třetí kapitola popisuje návrh mikropáskových rezonátorů a vedení pro vlastní měření. V kap. 3.1 postrádám obrázky navrhovaných struktur včetně vypočtených rozměrů (ty lze nalézt až v kap. 3.2.3). Úplně nerozumím proč student v kap. 3.1. používá název „rezonátor ve tvaru M“ a pak dále v textu „meandrový rezonátor“. V Obrázcích 6-8 není relevantní legenda, která by jasně odpovídala vypočteným činitelům odrazu a přenosu. Čtvrtá kapitola popisuje realizaci navržených obvodů a vedení, jejich měření a stanovení materiálových parametrů měřených substrátů. Zarážející je fakt, že student se nepozastavuje nad změřenými rozptylovými parametry, které často převyšují hodnotu 0 dB (viz Obrázky 13 až 15), což v případě pasivních komponent není fyzikálně možné. Navíc, student pro prezentaci činitelů přenosu a odrazu (např. S11 a S12) používá stejný typ čáry včetně barvy. Bohužel, student rovněž neřeší, že ztrátový činitel v Tabulce 5 nabývá záporné hodnoty. Celkové v této části práce bych očekával i hlubší diskuzi naměřených hodnot. Následující závěrečná kapitola shrnuje dosažené výsledky a pak student ve 3 přílohách dokládá další data k práci včetně návodu pro laboratorní úlohu a vzorového protokolu.
Bohužel, práce je celkově zpracována na nižší úrovni a obsahuje řadu chyb jak věcného tak formálního charakteru (např. nesprávné formátování použitých symbolů v textu, nepřesnou definici rozptylových parametrů na straně 14, některé kapitoly začínají tabulkou nebo obrázkem, rozmazané/těžko čitelné obrázky (např. Obrázek 1 a 6), nesprávná terminologie atd.). Myslím, že je škoda, že student práci nevypracoval s podstatně větší pečlivostí.
Zadání práce i přes uvedené výtky považuji za splněné a práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Proč změřené rozptylové parametry na některých frekvencích v Obrázcích 13 až 15 překračují hodnotu 0 dB?

Points proposed by reviewer: 62