Student pan Jakub Kupčík zadanou problematiku nastudoval a její teoretické základy stručně, nicméně dostatečně popsal v úvodu práce. Krom uvedených informací postrádám v textu bližší popis chybového modelu měření vektorovým obvodovým analyzátorem, příčinu vzniku chybových členů a metodu jejich kompenzace, alespoň pro jednoportové měření.
Následně student popisuje stěžejní část, tedy implementaci svého navrženého programového řešení. Jsou zde uvedeny a popsány některé klíčové části kódu, konkrétně funkce pro provádění frekvenčně-časových transformací. Ostatní části kódu jsou jen jmenovány a stručně popsány Vhodné by bylo doplnit další obrazovou dokumentaci z běhu a ovládání programu, což se již z důvodu časové tísně nepodařilo.
Druhou hlavní části práce je popis realizace testovacích úloh, které student navrhnul v souladu se zadáním. Byly testovány elementární případy zakončení měřeného vedení naprázdno, nakrátko a přizpůsobeně a ukázána související a správná podoba charakteristik odrazu v časové doméně. Kromě těchto elementárních případů je testována jen jedna další úloha na ověření možnosti eliminace vlivu diskontinuity na vedení na měření činitele odrazu pomocí časové filtrace. Tato diskontinuita v podobě konektorové spojky měla podle prezentovaných charakteristik na měření ale zřejmě malý vliv, a proto se tak nepodařilo korektnost implementované metody lépe ověřit, změna byla nepatrná. Vhodné by bylo doplnit např. úlohu na testování eliminace vlivu celého úseku nekompenzovaného vedení. Jeho přítomnost na vstupu měřeného obvodu může způsobit zvlnění charakteristiky, a tedy zkreslení měření rozptylového parametru s11. Velmi žádoucí by bylo také provést porovnání realizovaného řešení s měřením pomocí vektorového obvodového analyzátoru s vestavěnou funkcionalitou „time domain gating“. Tyto kroky ale již nebyly s ohledem na pokročilý čas realizovány.
Formální podobu práce považuji za dobrou. Nevhodné je ale provedení prezentovaných grafů, kdy jejich pozadí a malá velikost písma znesnadňuje čtení.
Během řešení své bakalářské práce postupoval student pan Jakub Kupčík velmi samostatně. Postup práce konzultoval bohužel poměrně zřídka a práce tak nedosáhla ideální podoby.  Z uvedených důvodů navrhují hodnocení 65 bodů. Points proposed by supervisor: 65

Student Jakub Kupčík v rámci své bakalářské práce vytvořil program, který převádí data naměřená vektorovým obvodovým analyzátorem z frekvenční do časové domény.
Práce je vhodně členěna, první tři kapitoly uvádí řešenou problematiku, čtvrtá popisuje sofwarovou implementaci a další dvě kapitoly popisují testovací úlohy, jejich měření a vyhodnocení funkčnosti programu. Práce je spíše rozsáhlejšího charakteru - včetně textových příloh má délku 79 stran.
V praktické části práce student vhodně a názorně popisuje převod do časové oblasti při měření známých zátěží (open, short a load). Ukazuje také možnost stanovení délky měřeného kabelu. Tato měření jsou názorná a vypovídající. Část, která se týká výběru nebo potlačení oblastí pomocí časového hradla mi však přijde nedostatečná. Práce sice ukazuje jeden příklad takového měření (potlačení odrazu konektoru) ten je však poměrně neprůkazný, změny ve frekvenční charakteristice po aplikování časového hradla jsou sotva patrné, jsou-li vůbec přítomny (nejedná-li se pouze o šum). Práce by si zasloužila rozšířit o další experiment/y, kdy by bylo časové hradlo aplikováno na odraz o předem známé a dobře rozeznatelné frekvenční odezvě, tak aby charakteristika před a po aplikací byla rozdílná dostatečně pro prokázání funkčnosti zkoumané metody.
Formální a stylistická úroveň práce je dobrá. Hlavní výtka směřuje k nevhodně zvolené barevné konfiguraci grafů - popisky os i jejich názvy jsou poměrně špatně čitelné. Za další nedostatek považuji práci s literaturou a referencemi. Práce se odkazuje na pouhých osm zdrojů, přičemž z nich je pouze jeden článek v impaktovaném časopise a jedna odborná kniha.

Po zvážení všech výše uvedených skutečností práci hodnotím 68 body a s výhradami doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. V práci popisujete dva základní režimy převodu mezi frekvenční a časovou oblastí. Který z těchto režimů jste použil v připravené aplikaci a proč?
2. Jaký frekvenční rozsah jste použil u testovacích úloh? Jaký má frekvekční rozsah měřených dat vliv na data po převodu do časové oblasti?

Points proposed by reviewer: 68