Bakalářská práce studenta Vojtěcha Krehana se věnuje ucelenému inženýrskému postupu návrhu a realizace reflektorové dipólové antény pro sekundární přehledový radar (SSR) v pásmech 1030 a 1090 MHz. Text logicky sleduje jednotlivé fáze vývoje: po úvodním teoretickém rozboru problematiky štěrbinově napájeného dipólu následuje v druhé kapitole detailní návrh a postupná optimalizace napájecí i vyzařovací struktury v simulačním prostředí CST Studio Suite. V souladu se zadáním student ve třetí kapitole provedl experimentální charakterizaci dielektrického materiálu použitého pro kryt antény vlnovodnou metodou NRW a na základě získaných reálných dat korigoval simulační model. Celý proces pak úspěšně završil mechanickou stavbou prototypu a finálním ověřením impedančních a vyzařovacích charakteristik pomocí měření v bezodrazové komoře. Student pracoval po celou dobu řešení samostatně a pečlivě. Stanovené cíle byly splněny a pozitivně hodnotím dosaženou shodu výsledků reálného měření s upravenou simulací. Nad rámec běžných požadavků student dosažené výsledky prezentoval na studentské konferenci EEICT.

K práci mám následující komentáře:
Při podrobnějším studiu textu narážím na několik míst, kde by práce zasloužila hlubší diskuzi nebo preciznější formální zpracování. V kapitole 3.1 (str. 34), která se věnuje měření dielektrických parametrů materiálu ABS metodou NRW, student správně konstatuje nutnost realizace měření v S-pásmu z důvodu fyzických rozměrů dostupných vlnovodů. V textu i u výsledného grafu na Obr. 3.4 však zcela chybí fyzikální obhajoba přípustnosti následné extrapolace těchto hodnot směrem k L-pásmu (např. argumentace nízkou disperzí materiálu v dané oblasti) a chybí zde i diskuze citlivosti metody na případné mechanické tolerance či vzduchové mezery, přestože v úvodu kapitoly 1.6.1 student jejich kritický vliv sám zmiňuje. Dále v kapitole 2.9.1 autor řeší optimalizaci délky balunu a konstatuje výrazný rozdíl mezi teoretickým výpočtem (66,15 mm dle Rovnice 2.2 v kapitole 2.3) a odladěnou hodnotou (42,15 mm); zde postrádám snahu o zpřesnění analytického odhadu před samotným spuštěním numerické optimalizace. Podobně v kapitole 2.5 (str. 23) je vliv konektoru zhodnocen pouze vizuálně a podpořen poněkud vágním tvrzením, že S-parametry jsou „velmi podobné jako na Obr. 2.3“, což mohlo být podpořeno exaktnější metrikou. Z formálního hlediska se v textu občas objevují stylistické neobratnosti, jako je zjednodušující tvrzení v úvodu kapitoly 1.1 na straně 13 („Antény pracují podle frekvence v přesně definovaných kmitočtových pásmech.“), či drobné nekonzistence v sazbě kurzívy u fyzikálních veličin.

I přes uvedené dílčí nedostatky se jedná o ucelené a plně funkční inženýrské dílo s vysokou praktickou hodnotou, a proto práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení 97 bodů. Points proposed by supervisor: 97

Student se ve své bakalářské práci věnuje návrhu reflektorové dipólové antény pro sekundární radarové pásmo. Náročnost tématu odpovídá spíše úrovni magisterského studia, jelikož se jedná o velice komplexní návrh. Student však problematiku velmi dobře zvládl a splnil všechny body zadání.

Co však sráží úroveň bakalářské práce, je odborná terminologie, místy zbytečný překlad vžitých odborných výrazů/frází do angličtiny. Největším problémem je absence popisu jednotlivých částí v obrázcích a také absence schémat včetně popisků, kvůli čemuž práce působí chaoticky. V přílohách bych také očekával okomentovaný kód pro extrakci dielektrických vlastností z měřených S-parametrů. Dalšími technickými nedostatky jsou absence popisu kalibrace a nastavení VNA, chybějící popis nastavení 3D tisku pro výrobu anténního krytu a chybějící porovnání dielektrických vlastností na pracovní frekvenci (student měřil materiál ve vlnovodu, ale v jiném frekvenčním pásmu). Dále mi osobně chybí odkazy na použitý simulační software, VNA a měřicí antény. Celkově mi připadá, že v rešerši literatury jsou uvedeny pouze 2 reference zabývající se přímo daným tématem, zatímco ostatní zdroje představují spíše obecnou literaturu. Posledním nedostatkem je nedoplnění seznamu symbolů a zkratek.

I přes tyto nedostatky student prezentuje velice solidní výsledky antény s velmi dobrou shodou simulací s reálným měřením.

Práce si zaslouží hodnocení B / 84 bodů. Topics for thesis defence:

1. Jakým způsobem bylo kalibrováno měření navržené antény a jak byl nastaven VNA?
2. Jak byl nastaven 3D tisk pro výrobu anténního krytu
3. Proč byl materiál charakterizován v jiném frekvenčním pásmu? Proč nebyla použita jiná metoda měření pro měření S-parametrů?

Points proposed by reviewer: 84