Diplomový projekt celkově považuji za přesvědčivě zvládnutý jak v rovině koncepčního i architektonického řešení a rovněž i ve výsledné grafické prezentaci práce. Autor prokázal schopnost koncepčního myšlení, tvorby záměru a strategie vedoucí ke konkrétnímu architektonickému dílu. Prokázal tak schopnost obstát v následné architektonické praxi. Jeho práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A. Points proposed by supervisor: 95

a. koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce

V rámci diplomního semináře se Filip zabýval průzkumem typologie, trendů a potřeb soudobé výuky základních škol. Soudobé samozřejmě v mezích skutečnosti, že dnešní doba teprve začíná půl století poté dohánět revoluční myšlenky Hermana Hertzbergera. K jednotlivým typům výuky i přístupu k organizaci školy samotné bych považoval za vhodné doplnit i grafické příklady konkrétních dispozičních řešení, diagramů atp. Nicméně, optika autora je i tak jasně nasazena a typologická škála bere v rámci samotného návrhu heršpickou základní útokem!

 

b. urbanistické řešení

Filip se v pestrém kaleidoskopu školního areálu a jeho nekoncepční minulosti i současnosti rozhodl, že pro další pokračování školního areálu bude nejlepší dávka koncepční diety v podobě archetypálního „čtverce čtverců“. Toto rozhodnutí nespadlo z nebe, ani nebylo vychtěné. Naopak, bylo výsledkem dlouhého ověřování rozličných rostlých struktur a clusterů, v duchu strukturalistické hertzbergerovské tradice samozřejmě doslovněji reprezentující poznatky o systému výuky – krajině poznávání a učení, learning landscape. Spolu s banální mnohostí současného stavu to však bylo už moc not, v neposlední řadě i s ohledem na ekonomičnost a účelnost provozu. Logickým a správným krokem pak bylo ukotvení dosud plovoucího školního hřebínku k ulici.

 

c. architektonické řešení

Architektonické řešení fasád je kultivované, podobně jako vnitřní uspořádání stažené do několika prvků a materiálů. Hra s vazbou cihel je natolik silná, že je otázkou, zdali potřebuje ještě doslovné modulové zdůraznění dělení zvýrazněnými dilatačními spárami. Oproti tomu by bylo ve zvoleném konceptu důležité podřídit všechny detaily a návaznosti čistotě modulové osnovy, což se však v atypických místech spíše nedaří – příkladně venkovní třída, či nízký pás obkladu nad parterem. Také vystupující arkýře zakončující některé konce „větrníků“ nesedí do jinak přísně šachovnicové mřížky domu, a jejich nasazení vůči modulové osnově propsané do fasády se zdá být náhodně vyšlé.

Také pátá fasáda domu, střecha, neodpovídá přísné organizaci zbytku budovy a prvky na ní se zdají spíše náhodné.

Návrh interiérů je stejně jako vnější obraz ve své jednoduchosti samozřejmý, jednotlivé prostory působí uživatelsky přívětivě a přiměřeně. Očekával bych podrobnější popis a zdůvodnění volby jednotlivých materiálů nad rámec skladeb konstrukcí. Podlaha z hlazeného betonu je pro školu netypická, náročná na údržbu a s ne zcela žádoucími akustickými vlastnostmi.

 

d.provozní řešení

Dispoziční slabinou dispozice je přízemí. Hodinářsky seřízená a systematizovaná horní podlaží uspořádaná do „větrníků“ s rozličnými charaktery jednotlivých zákoutí totiž fungují perfektně.

Vstupu ovšem chybí zádveří, na což navazuje rozpačitá forma recepce. Za nešťastné ale považuji zejména sdružení šatny I. stupně, tedy těch nejmenších dětí, s hlavním „průchoďákem“ vstupu pro celou školu. Na tento prostor pak bez srozumitelného akcentu navazuje sama o sobě prostorově atraktivní a po výšce se nadechující schodišťová hala.

Promarněnou příležitostí pak je skutečnost, že cenné moduly na úrovni terénu v kontaktu se školní zahradou jsou obětovány charakterem „suterénním“ místnostem pro TZB - tuto kvalitu bych od takto v krajině ložené školy očekával.

 

e. technicko-konstrukční řešení

Stavebně-technické a konstrukční řešení do těžkého zděného pláště oblečeného masivního ŽB skeletu je jasné a srozumitelné. Zároveň toto řešení poskytuje prakticky neomezenou dispoziční variabilitu do budoucna, stejně jako čtvercový modul jednotlivých tříd, který jde naproti možnosti organizovat výuku de facto jakkoliv.

Z hlediska tepelné pohody nárožních tříd jsou velmi problematická okna ve dvou přes roh sousedících stěnách nárožních tříd, která nejsou šťastná ani pro samotnou výuku. Postrádám také návrh stínění venkovní třídy.

 

f. formální úroveň práce.

Forma prezentace a řemeslné zpracování je odpovídající závěrečné práci. Portfolio je zpracováno přehledně a jednotlivé výkresy jsou srozumitelné a přehledné. Některým pouze zjevně došel čas (pohledy, popsání a prokótování detail, atp) a nemám pochyby, že by je Filip řemeslně zvládl dotáhnout. K zamyšlení dávám skutečnost, že v celé práci chybí zobrazení lidského měřítka – studentstva i učitelstva ve vztahu k měřítku budovy samotné i k jednotlivým prostorům v ní.

 

závěr

Filip Sovíček se svého diplomního projektu zhostil s poctivým úsilím. Oceňuji, že když se ocitl na návrhové křižovatce, zpravidla se následně vydal správným směrem. A to nikoliv intuitivně, ale na základě analýzy možných variant. Jeho návrh je koncepčně jasný a srozumitelný, jen jej (spíše až na druhý pohled) sráží několik nedotažených témat, jako je organizace přízemí či nedomyšleně-přemyšlená hra s fasádním pláštěm. Na základě předloženého výsledku a i představení výsledku předcházejícího myšlenkového procesu ale nemám pochybnosti, že by autor neměl schopnost se poučit, nahlédnout věc s trochou odstupu (na což v semestru není čas) a i díky nově nabytým zkušenostem dotáhnout architektonický návrh zase o krok dál. A to považuji za profesně velmi důležité. Práci proto doporučuji k obhajobě se známkou B. Topics for thesis defence:

1. Orientace čtverce přístavby: v systému školy, nebo rovnoběžně s ulicí?
2. Byla zvažována varianta propsání principu „větrníku“ i do dispozice přízemí? Spolu s opuštěním představy přístavby jako hlavního vstupu komplexu?
3. Jaké je zdůvodnění architektonické podoby vystupujících arkýřů ve vztahu k fasádě zbytku domu?

Points proposed by reviewer: 80