Navrhovaný objekt si dobře rozumí se všemi historickými vrstvami, které se ve městě vyskytují. Jako by na sebe z každé z těchto vrstev něco vzal, zároveň však dobře navazuje na soudobé právě vznikající náměstí. Forma „hradu“ odkazuje k architektuře L. Kahna i A. Rossiho, zároveň absorbuje vlivy českého prostředí, například A. Šrámkové či E. Přikryla. Autor klade důraz na jednoduché čisté tvary, proporce celých objektů i jednotlivostí. Využívá plasticitu zdánlivě plochých částí stavby, vnímá úlohu světla a stínů na plochách a v prostorech. Kladně hodnotím i vztažné měřítko k okolní architektuře města. Deklaruje snahu užití základní geometrie jako motivu pro přechod mezi veřejným prostorem a světem uvnitř architektury Artéky. Prezentované řešení mohlo být detailněji doplněno a podpořeno domyšlením dílčích prvků takové architektury, s důrazem na estetiku detailu. Points proposed by supervisor: 90

Student si pro svou práci vybral jednu z mnoha historicky vzniklých volných stavebních ploch v centru Prostějova. Záměrem je soubor dvou vzájemně nepřímo provozně souvisejících objektů, přičemž v hlavní hmotě je navržena tzv. Artéka včetně výstavních prostor, zatímco druhý, vedlejší objekt je určen jako drobnější galerie s kavárnou a ubytováním.

Předem posudku bych chtěl ocenit, že celý projekt vychází z velmi dobře zpracované předdiplomní práce, která se zabývá uceleným tématem města a místa v souvislostech historických, geografických, společenských, demografických, provozních, ale i prostorových. Jedná se o kvalitní podklad, a v tomto ohledu je vstupní pochopení kontextu, jakožto nezbytného základu návrhové části diplomové práce, patrné. Přestože se jedná o dílo kolektivní kolektivně (A. Hauke, M. Kuběna, M. Matoušek) a otisk jednotlivců nelze z mé pozice odhadovat, požaduji takto hloubkový exkurs do problematiky sídla za příkladný. Současně je ale potřeba upozornit, že předdiplomní projekt není předmětem tohoto hodnocení.

Student si pro svou práci vybral velmi exponovanou lokalitu v samém středu středověkého městského jádra v bezprostřední blízkosti souboru nejcharakterističtějších sakrálních staveb města (kostel povýšení sv. Kříže a kaple Nejsjětější trojice).

Díky souslednosti (povětšinou nešťastných) historických událostí se jedná o jednu z mnoha disponibilních, ale historicky zastavěných a k zástavbě vhodných proluk. Jako mnohé další volné plochy v okolí je i tato do značené míry objemově předurčena okolní stavební strukturou. Jedná se zejména o přibližnou půdorysnou stopu a výšku zástavby, u kterých se předpokládá, že budou vycházet ze stávající obdobně uspořádané zástavby okolní. V tomto ohledu záměr z předpokládaného stavebního objemu nevybočuje a nejedná se tak o záměr objemově rušící. To vše s vědomím, že i takto základní parametry mohou být předmětem společenské polemiky.

Oproti historicky doložené a v zaevidované územní studii (Územní studie jižní části centra Prostějova, Gogolák Grasse, 1/2022) popsanému shluku jednotlivých, v souvislé řadě uspořádaných drobných staveb je v tomto případě navržena dvojice staveb prakticky solitérních. Přestože se obě stavby nachází v bezprostřední blízkosti obou sakrálních objektů, přináší jejich zakrytí zejména zajímavé momenty blízkých setkání různých epoch.

Návrhem dvou nových hmot je zcela přeformulován okolní veřejný prostor. Jeho základní formování vychází ze zaevidované územní studie (viz výše), umístěním specifických objektů však vznikají drobná nová prostranství poměrně malého, ale proto sympatického měřítka. A právě k základní situaci, zahrnující pojednání okolního veřejného prostoru, bych mohl vytknout první, ale ve smyslu městotvorné zásadní výhradu, kterou je malá míra propracovanosti programu, provozního řešení a detailu těchto nově vzniklých prostranství. Je sice zřejmé, že městský interiér a navrhování staveb jsou rozdílné disciplíny, ale zrovna v tomto případě jde o velmi spojité nádoby.

Posuzování výrazu stavby je často subjektivní. Přestože osobně v návrhu spojitost s „hradem“ nacházím jen díky popsanému zdůvodnění, považuji užité výrazové prostředky, zde členění fasády, její plastičnost, nebo detail lícového zdiva za adekvátní lokalitě. Positivní je, že se návrh nesnaží hrát hru na kontroverzi či kontrast. Nejzajímavějším momentem, který jen nesměle proniká na jižní fasádu, je válcová / tubusová hmota, která prochází všemi nadzemními úrovněmi a vytváří jednoznačně identifikovatelný (byť asymetricky umístěný) střed, který se zdá být výrazově atraktivní a může fungovat i jako meeting point. Na něj je logicky navázáno hlavní schodiště vedoucí do foyer a dále do expozice.

Návrh je postaven na velmi dobré znalosti území a smysluplném konceptu, přesto lze uvést ještě následující výtky či dotazy:

- Fasáda hlavního objektu nevytváří přímou interakci. Lze v ní sice skrze „výlohy“ pozorovat dění v dílnách, ale nejedná se v pravém slova smyslu o parter „živý“, což je v takto dobře umístěné lokalitě škoda.

- Proč je fasády objektu pojednána právě v odstínu klasické cihly?

- Provozní parametry Artéky si netroufám hodnotit. Je ale zjevné, že navržený rozsah a umístění foyer jsou nedostatečné, respektive tento prostor nekoresponduje s poměrně výrazně umístěným a komponovaným vstupním schodištěm a atraktivně pojatou expozicí.

- Jako zajímavý technický detail by bylo možno považovat systém průsvitné /průhledné podlahy expozice. Je však zřejmé, že by šlo o velmi složité řešení.

- Drobné výtky mám k dispozici vedlejšího objektu. Navržené obytné / ubytovací jednotky jsou i vzhledem ke svému určení (studenti nebo krátkodobé ubytování) poměrně nadstandardně dimenzovány, což není ekonomické. Poslední drobná výtka se týká také doplňkové stavby, u které není vhodně dopracována dispozice v 1.NP (provoz ubytování přes kavárnu nebo galerii).

Celkově však nejde o výtky, které by nebylo možno při dalším kole úprav do návrhu zapracovat. Návrh jako takový lze považovat za úspěšný ve všech ohledech.

Závěr: Předložený diplomový projekt představuje velmi dobrou práci, ze které je patrná opora o kvalitní analytický podklad (před diplom). Student správně analyzovat lokalitu, byl schopný sestavit a navrhnout vhodný stavební program a proměnit ho v kvalitní návrh. Návrh je také kvalitně prezentován. Moje námitky nejsou v rámci celkového vyznění práce zásadní a navrhuji proto hodnocení B – velmi dobře. Points proposed by reviewer: 85