Viliam předkládá odvážnou krajině-dopravně-urbanistickou spekulaci, jeho osobnosti vlastní. Je fascinován rozpory, ošklivostí, průměrností, ale i snahou na ně zodpovědně reagovat pro smysluplnější budoucnost. Nepopírá, přiznává, iniciuje. Hledá potřebnou konkretizaci ve třech měřítkách.

1/ funkčního městského regionu a krajiny:

Na vlastní invenční reinterpretaci hranic zázemí a regionu z před-diplomního projektu reaguje dvojicí iniciačních zásahů, které se v detailnějším návrhu stávají jedním. Na podkladu reálných vizí inscenuje jakýsi průlet krajinou města-periferie-suburbánních a exurbánních zón, a nakonec oné intenzivní zemědělské s útržky hodnotných přírodních prvků. Trasu nové páteře metropolitního regionu – lehké železnice, která může Bratislavu a její centrum lépe navázat na popsané zázemí až po lokální pól města Pezinok a na druhé straně rakouské Kittsee. Tato podstatná úvaha je pak podtržena zodpovědnou vizí logičtějšího provázání krajinných a přírodních celků, jejichž lepší pochopení je pro budoucí rozvoj území nutný.

2/ exurbánního sídla mezi obcemi Chorvátsky Grob a Slovenský Grob:

V tomto měřítku autor dokazuje tušené potenciality dvou strategických rozhodnutí výše. Kontroverzní sídlo bez jakýchkoliv vazeb se tak stává ukotvenější v kostře regionu i krajiny. Železnice zde může iniciovat různé formy urbánního rozvoje a konkretizace, stejně jako podpořit průchodnost složitého území i přírody.

3/ zastávky lehké železnice Domovina:

Směle vložená dopravní struktura je k místu vztažena vhodným umístěním a formou zastávky. I zde autor potvrzuje manifestační hodnotu práce, která přináší řadu otevřených otázek, ale i invenčních pokusů o odpovědi. Points proposed by supervisor: 85

První, co musím přiznat je, že se necítím stoprocentně erudovaný psát posudek k takto široce zaměřené práci o městě, ve kterém jsem pouze přesedal. Tak jsem si alespoň pustil slovenské rappery Modré hory, abych se trochu naladil.

Práce je rozhodně netradiční, netradiční je totiž už samotné zadání: hledání, pojmenování a uchopení toho, čím je a čím už není město Bratislava, a co to znamená pro okolní krajinu. Z tohoto hledání pak krystalizuje šedá zóna města – jekési Bratislavské zázemí, na což ve finále navazuje pokus o jeho přetvoření, definování a zidentitnění.

Ta první část práce, analýza a pojmenovávání různých aspektů týkajících se města - Bratislavy je z mého pohledu skvělá a přínosná. Opravdu široký záběr analýz poukazuje jednak na Viliamovo zapálení, jednak přináší celkem nečekané výsledky. Hlavní je ovšem, že nezústane u suchých analýz, ale Viliam je skvěle interpretuje a vzniká tak nový a důležitý pohled na Bratislavu. Už ne jen jako historické město na Dunaji, ale jako širokou městskou superkrajinu, což umožňuje daleko komplexnější pohled a nadhled.

Po tomto komplexním a vyčerpávajícím (ano, jsem z generace, která už Slovenštiny moc nepobrala) úvodu, přichází autor s výběrem kokrétní lokality v zázemí – klasické uniformní sídlení kaši závislé na Bratislavě. Vychází z jednoduché myšlenky, že při vytvoření specifické identity místa, se podaří místo oživit a z jakési ložnice Bratislavy tak vytvořit multifunkční část města – možná dokonce svébytnou obec. Zásahy mají tři roviny – železnice spojující Bratislavu se svými satelity, urbanistické úpravy v sídle a nakonec krajinné zásahy v širším území.

1_Železnice: nápad propojit jednotlivá místa železnicí není sice přímo autora, ale jeho podpoření je skvělé a určitě by částečně fungovalo. Jak místotvorně, tak jako úleva silniční dopravě. Pro trasování v území je využita územní rezerva, která rozděluje území sídla na dvě části a přináší tak skvělý prostorotvorný potenciál. Méně už jsem si jistý volbou nadzemního trasování železnice. Nejsem úplně proti, ale chybí mi argumentace výhod a nevýhod. Chybí mi zejména nějaké prostorové vhledy do toho, jak by se ten nadzemní prostor choval v různých částech sídla a co by se mohlo dít pod ním. Stejně tak postrádám bližší vykreslení atmosfér kolem zastávky.

2_urbanismus sídla: nové vstupy do současného urbanismu vypadají celkem logicky, ale jsou příliš schématické, chybí zejména vrstva veřejných prostor, jejich definice i zeleň. Posunutí plotů a nové průchody fungují dobře, ale generování různých variant zástavby mi nepřijde ani tak jako návrh, jako spíš absence konkrétního názoru. Celkem kontroverzní se mi zdá trasování obchvatu soubežně s železnicí, címž se podle mě zničí potenciál veřejných prostranství pod železnicí, ale je to jen domněnka, protože o tom autor mlčí.

3_krajina: jsem rád, že se autor pustil také do krajiny, i když se mi to jeví jako odtržené téma, kterému by prospěla samostatná práce. Zde mohu kladně hodnotit asi hlavně úvodní přemýšlení o zachování “původní venkovské” krajiny, její podpoření, vytvoření biocenter a propojení do biokoridorů alias soustava ÚSES. Ale pro komplexnější/správnější návrh by bylo potřeba daleko více analýz – svažitost, eroze, voda, vítr, forma vegetace, historický vývoj, land-use, a mnoho dalších. Spojit černé fleky neznámého charakteru i kvality a pokládat je za biokoridor je opravdu jen začátek, nebo naivita. 

Potrženo, shrnuto: silný je zejména úvod práce, práce s daty, analýzy a jejich skvělá interpretace. Smysluplný je i výběr a přístup ke konkrétnímu území. Horší je to pak se samotným návrhem, který se mi jeví jako nekoncentrovaný, skoro až těkavý. Určitě by práci prospělo zaměřit se na jedno téma – třeba silný nápad železnice a ukázat tak její potenciál v různých prostorových situacích a různém čase.

Přitážlivá a současná je grafická úprava práce, fajn se čte a obrazy dobře doplňují text. Horší je to pak s výkresy a zákresy, ty jsou často nečitelné/nedodělané. Zde grafika práci naopak ubližuje a zalití do černé barvy člověka spíš odradí a silně znemožní orientaci i interpretaci.

Nakonec nejvíc oceňuji, že se Viliam pustil do takto složitého a komplexního tématu s nejasným výsledkem, ale důležitým poselstvím.

Práci hodnotím písmenem D - uspokojivá. Topics for thesis defence:

1. Proč autor umístil zastávku na začátek/konec obce a nikoli do jejího středu?
2. Zajímalo by mě, zdali autor přemýšlel o nějakém středu obce, potažmo návsi/náměstí pro satelit Malý Ráj? Nebo byl zamýšlen úplně jiný typ veřejného prostoru? Jiná hierarchie?
3. Jak Viliam zamýšlel ten prostor kolem vyvýšené zástavky? Co by bylo pod železnicí, k čemu by takový prostor sloužil? A jak by zde byla umístěna silnice?

Points proposed by reviewer: 68