Urbanistické řešení autorky nápaditě rozvíjí Gočárovu regulaci. Půdorysně navazuje na stávající blokovou strukturu, ale výškovou rytmizací akcentuje hmotu domu vůči okolí. Tím vymezuje klidný prostor vnitrobloku se soukromými zahrádkami, do kterého vkládá mírně natočenou budovu, která do nitra bloku chytře vtahuje život a zeleň, po které obyvatelé v anketě výrazně volali.
Autorka logicky rozdělila blok novým pěším propojením u sklářského ústavu, čímž zlepšila prostupnost území. Dle výsledků ankety je chůze převládajícím způsobem pohybu ve čtvrti u 77 % rezidentů. Projekt zároveň citlivě řeší krátké napojení podzemního parkování na ulici Resslovu, aniž by auta vpouštěl hlouběji do území a posiluje metropolitní význam nábřeží návrhem polyfunkčního domu s bydlením, obchody a administrativou. Udržitelný charakter návrhu podtrhuje výsadba zeleně, využití fotovoltaiky a hospodaření s dešťovou vodou.
Součástí návrhu jsou dva městské bytové domy ve tvaru L. Detailně je propracován zejména dům s pobytovým schodištěm orientovaný k nábřeží, který respektuje historickou budovu bývalé živnostenské komory. Jeho předností je proměnlivá fasáda s pohyblivými slunolamy. Ty umožňují rezidentům operativně přizpůsobit byt jejich potřebám – v klidných dnech se více otevřít k řece, kterou lidé vnímají jako největší přednost čtvrti, nebo se naopak uzavřít v rušnějších částech dne.
V samotném návrhu polyfunkční budovy oceňujeme kvalitní práci s veřejným prostorem ve vnitrobloku i v předprostoru budovy. Ve vazbě na okolní zástavbu návrh přispívá k rozšíření fondu městských bytů a zvyšuje rezidenční standard a komfort celé čtvrti. Points proposed by supervisor: 95

a. Koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce

Zvolená lokalita je jediným rozsáhlejším prostorem městského centra, který volá po výrazné rehabilitaci. Bloková zástavba je zde sice stanovena, ale zároveň rozdrobena, neupřesněna, možná i zpochybněna, ale rozhodně nedotažena.

Městský blok jako téma v místě, kde je zároveň možné posílit fenomén živého nábřeží, je skutečnou městskou laboratoří. Analýzou prostředí dochází autorka ke správným závěrům a vytyčuje si cíle, které považuji za správné: atraktivní nábřeží, živé místo a prostupnost území.

b. Urbanistické řešení

Autorka řeší širší kontext a navrhuje množství budov k demolici, s čímž lze souhlasit. Vyhodnocuje hodnotu budov a v řešeném území zachovává budovu Sklářského ústavu a státního archivu. Navrhuje doplnění uliční sítě a vytváří tak konkrétní vazby pro vznik nového městského bloku.

Navrhuje soubor budov s rozličnými funkcemi (služby a kanceláře) s důrazem na městské bydlení. V návrhu se vypořádává s kapacitním parkováním a přináší i významné zastoupení zeleně.

Blok je definován „uzavřeností“ směrem k městu, tedy kompletní zástavbou podél nově navržené ulice a dopravně rušné tepny městského okruhu, a zároveň „otevřeností“ směrem k nábřeží. Tato záměrná nedůslednost však přináší opodstatněná pozitiva v podobě prostupnosti a pobídky k pobytu lidí v nově vzniklém prostředí.

Lidé zde nalézají dostatek důvodů strávit nějaký čas. Tím se daří adaptovat další kus města k životu.

Navržené urbanistické řešení odpovídá principům soudobého městského urbanismu a lze je považovat za správné.

c. Architektonické řešení

Nové objemy jsou architektonicky rozlišeny na dva domy: „nábřežní objekt“ a „městský bytový dům“.

Nábřežní objekt je de facto solitérní stavba, která však díky tvaru písmene L polouzavřený blok celkem vhodně a logicky definuje. Měřítkem odpovídá nábřežní zástavbě a svým vybočením z linie nábřežní čáry a výrazným pobytovým schodištěm zajímavě komunikuje s nábřežím i s významnými solitérními stavbami na druhém břehu řeky Labe.

Abstraktní fasáda umožňuje hru s otevřeností a uzavřeností, což lze přijmout jako žádoucí architektonický záměr.

Městský bytový dům je členěn výraznou rytmizací objemů horních podlaží a volného prostoru. Tím dům získává více fasádních ploch a tím i více možností otevření bytů směrem ven. Souhlasím, že rytmizace domu je při jeho délce žádoucí.

d. Provozní řešení

V navržených dispozicích a provozních vazbách spatřuji největší slabiny jinak zdařilého projektu. Problematická je složitá přehlednost podzemního podlaží s parkingem i nejednoznačná oddělenost nebo provázanost jednotlivých provozních celků (např. spojení marketu s restaurací pobytovým schodištěm).

V některých místech vznikají nelogické a zbytečné provozní vazby. Při téměř kompletním kontaktu fasád parteru s veřejným prostorem není nutné vytvářet nadbytečná zádveří a navíc je ještě sdružovat pro vzájemně nesouvisející provozy (bydlení + fitness nebo pekárna + market apod.).

Lze ocenit celkovou skladbu bytů i racionální řešení komunikačních jader a dispoziční řešení bytových jednotek. V promyšlenosti zařízení bytů by však bylo možné návrh ještě dále rozpracovat. Diskutabilní jsou například až osm metrů dlouhé lineární kuchyňské linky.

e. Technicko-konstrukční řešení,

Se záměrem řešit spodní část stavby jako železobetonovou monolitickou konstrukci lze určitě souhlasit. Navrženy jsou odpovídající rozpony a dimenze.

Rozhodnutí řešit horní podlaží změnou konstrukčního systému na stěnový zděný systém není chybné a z hlediska dispozic je pochopitelné i žádoucí. Může však přinést také různá úskalí a toto rozhodnutí by mělo podléhat další konstrukčně-technické analýze.

Ačkoli návrh vytváří veškeré předpoklady pro aplikaci modrozelené infrastruktury, postrádám k tomuto tématu alespoň základní grafické schéma znázorňující možné řešení.

f. Formální úroveň práce.

Formální zpracování diplomové práce je odpovídající po grafické, obsahové i informační stránce. Zdařilé vizualizace jsou bohužel částečně znepřesněny použitím stafáže lidí, která neodpovídá měřítku. Topics for thesis defence:

1. Jakým způsobem bude dosaženo to, aby ve vnitrobloku mohly úspěšně prosperovat navržené vzrostlé stromy? Jak je, s ohledem na výškový rozdíl, komunikačně napojen průchod z vnitrobloku směrem do ulice Resslovy?

Points proposed by reviewer: 80