Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací systému pro řízení rekuperace značkovacího plynu s využitím PLC. Student zpracoval problematiku komplexně, od rešerše metod rekuperace helia, řízení průtoku a měření koncentrace až po návrh, implementaci a experimentální ověření funkčního řešení. Text práce je přehledně strukturován, má odpovídající rozsah a je zpracován na velmi dobré odborné i jazykové úrovni. Použitá literatura je relevantní a vhodně využitá při návrhu jednotlivých částí systému.

Za zvláště přínosné považuji realizaci řídicího programu v prostředí TIA Portal, vytvoření uživatelského rozhraní a experimentální porovnání dvou metod dávkování helia. Výsledky práce mají praktickou využitelnost a představují hodnotný podklad pro další rozvoj rekuperační stanice.

Student během řešení postupoval samostatně, aktivně konzultoval dílčí kroky a průběžně plnil stanovené cíle. Zadání diplomové práce bylo splněno v plném rozsahu.

Práci doporučuji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 90

Cílem diplomové práce, která byla vypsána ve spolupráci s firmou LabTech, bylo navrhnout a realizovat řídicí program PLC pro automatizované řízení rekuperační stanice helia.
Práce je dělena do jedenácti hlavních kapitol. V úvodních kapitolách (kapitola č. 1 až 5) je popsáno helium a jeho využití, způsoby detekce netěsností v systémech, metody pro měření a úpravy koncentrace helia, způsoby měření a řízení průtoku helia a dále možnosti přesného dávkování plynů. V této teoretické části práce student často popisuje výpočtové vztahy nebo závislosti fyzikální veličiny slovně místo matematického zápisu nebo pomocí grafů s průběhem fyzikální veličiny. Kapitola č. 6 je věnována průzkumu trhu dostupných snímačů pro kontinuální měření koncentrace helia. Student srovnává dostupné snímače založené na principu měření tepelné vodivosti a na základě měření rychlosti zvuku. V závěru této části práce mi chybí zdůvodnění, proč byly vybrány dva konkrétní snímače Divesoft a Xensor - He, které jsou dále v práci využity v navrženém systému. V kapitole č. 7 byly tyto snímače reálně odzkoušeny, kdy byly provedeny experimenty pro stanovení opakovatelnosti měření. K této části bych měla výhrady k vytvořeným tabulkám s naměřenými hodnotami. Je vhodnější v hlavičkách tabulek uvádět symboly veličin a jejich rozměr (jednotku) než pouze uvést Měření 1, Měření 2… Také označení Průměrná hodnota jasně nedefinuje, k jaké fyzikální veličině se tato hodnota vztahuje. Kapitoly č. 8 a 9 popisují navržený systém rekuperace helia, jeho realizaci a popis struktury řídicího systému. Tato část je detailně popsána a ukazuje na dobrou úroveň inženýrské práce studenta v oblasti průmyslové automatizace. Realizovaný systém byl prakticky ověřen (viz kapitola 10). Jsou popsány experimenty pro ověření stability systému, funkčnosti implementovaných algoritmů a porovnání metod dávkování plynů. Na základě tohoto ověření student v kapitole 11 vyhodnocuje výhody a nevýhody uvedeného řešení a navrhuje možnosti optimalizace.
Diplomová práce má logickou strukturu. Rozsah práce je 88 stran od úvodu po závěr, což odpovídá požadavkům. Po formální stránce chybí v práci číslování rovnic, některé symboly fyzikálních veličin nejsou v textu označeny kurzívou a dále bych měla připomínky k překladu některých odborných termín z angličtiny. Například místo překladu evakuované zařízení bych volila například vakuované zařízení.
Student ve své práci prokázal schopnost samostatné inženýrské činnosti. Doporučuji práci k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1) V kapitole 11.3. uvádíte, že použití jednoho sdíleného analyzátoru pro vak i zásobník vnáší do systému velké dopravní zpoždění. Jak velké je toto dopravní zpoždění? A jak by se toto dopravní zpoždění změnilo v případě použití druhého samostatného analyzátoru, jak uvádíte v návrhu pro optimalizaci?
2. 2) Jakým způsobem je v řídicím programu ošetřen stav, pokud by došlo k chybě během spuštěného automatického cyklu rekuperace, který je popsán na straně 69 a 70?

Points proposed by reviewer: 85