Student se ve své bakalářské práci zabýval návrhem a realizací vláknového Machova–Zehnderova interferometru pro senzorické aplikace a jeho využitím v laboratorní úloze. V rámci práce navrhl a realizoval funkční experimentální sestavu interferometru a provedl měření zaměřená na akusticko vibrační citlivost i teplotní závislost interferenčního signálu. Dosažené výsledky byly vhodně zpracovány, interpretovány a vedly k návrhu laboratorní úlohy využitelné ve výuce.
Student pracoval samostatně, průběžně konzultoval navržené postupy a aktivně přistupoval k řešení dílčích problémů vzniklých při realizaci experimentu. Prokázal schopnost nejen porozumět teoretickým principům interferometrie a vláknové optiky, ale také je prakticky aplikovat při návrhu experimentálního uspořádání.
Práce je po obsahové i formální stránce na velmi dobré úrovni. V textu se místy objevují drobné typografické a jazykové nepřesnosti (překlepy, stylistické neobratnosti), které však nesnižují srozumitelnost práce ani její odbornou úroveň.
Student prokázal schopnost systematické práce, samostatného řešení technického problému i interpretace experimentálních dat. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A / 95 bodů. Points proposed by supervisor: 95

Student Dominik Hejda se ve své bakalářské práci věnuje návrhu a realizaci Machova–Zehnderova interferometru s optickými vlákny pro senzorické aplikace. Cílem práce bylo seznámit se s principem vláknového interferometru, navrhnout a ověřit experimentální sestavu a na základě získaných výsledků připravit laboratorní úlohu demonstrující interferenční jevy ve vláknové optice.

Práce se v zásadě skládá ze tří hlavních částí. První část je věnována obecné teorii optických vláken, interferenčních jevů a různých typů vláknových interferometrů. Tato část je obecně zpracována v pořádku a poskytuje potřebný základ pro pochopení navazujících experimentů. Podle mého názoru by však mohla být místy podrobnější, zejména v oblasti samotného fyzikálního a matematického popisu interference. Vhodné by bylo například lépe vysvětlit, jak se výkon rozděluje a skládá při konstruktivní a destruktivní interferenci, kam se v případě destruktivní interference „ztrácí“ část výkonu, případně jaký vliv má vzájemná polarizace a frekvence interferujících polí. Současně je například viditelnost znázorněna na interferenčním obrazci na obrázku 2.1, který podle mého názoru jednak není zcela přesný a jednak úplně nekoresponduje s pojmem viditelnosti v kontextu vláknových interferometrů. U schématu Machova–Zehnderova interferometru na obrázku 3.5 pak chybí čtvrté rameno.

Z hlediska použité literatury je práce zpracována v pořádku. Student využívá relevantní zdroje, nicméně vzhledem k odbornému charakteru tématu by bylo vhodné doplnit o něco větší množství odborných článků, zejména z oblasti vláknových interferometrických senzorů a jejich praktických aplikací. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Zásadnější připomínku mám pouze k zápisu některých matematických vztahů, například ve vzorci 1.3, kde je pro násobení použito znaménko „ד. V českém odborném textu se tento způsob zápisu běžně nepoužívá a vhodnější by bylo použít tečku, případně implicitní násobení.

Druhá část práce je praktická a zabývá se experimentálním ověřením Machova–Zehnderova interferometru. Student testoval akusticko-vibrační citlivost sestavy a následně také vliv teploty na interferenční signál. Tuto část hodnotím pozitivně. Měření jsou popsána srozumitelně, použitá sestava je zdokumentována a výsledky ukazují funkčnost navrženého uspořádání. Oceňuji také to, že student porovnává různé provozní scénáře, zejména vyvážené a nevyvážené uspořádání ramen interferometru.

Třetí částí práce je návrh samotné laboratorní úlohy. Ta obsahuje všechny podstatné části, tedy teoretický úvod, pokyny k měření, zadání i část určenou k vypracování. Úloha je podle mého názoru použitelná ve výuce a vhodně demonstruje citlivost vláknového interferometru na vnější působení. Podobně jako v teoretické části by však bylo vhodné doplnit podrobnější vysvětlení některých fyzikálních souvislostí. Například by bylo přínosné uvést, co se děje v případě, kdy interferující signály nemají stejnou frekvenci nebo polarizaci, jak se tyto situace projeví na výsledném signálu a jak se s nimi v praktickém měření vypořádat. Rovněž by bylo vhodné doplnit alespoň základní matematický popis skládání polí a výsledné intenzity. Za slabší stránku považuji také to, že práce neobsahuje vyplněné odpovědníky nebo vzorově zpracované výsledky laboratorní úlohy. Ty by usnadnily kontrolu správnosti měření a umožnily lepší replikovatelnost úlohy při jejím budoucím nasazení ve výuce.

Celkově však práci považuji za zdařilou. Student splnil zadání, navrhl a ověřil funkční vláknový Machův–Zehnderův interferometr a připravil laboratorní úlohu, která může být po drobných úpravách využita ve výuce. Uvedené připomínky se týkají převážně míry detailu teoretického výkladu, přesnosti některých schémat a doplnění podkladů pro snadnější kontrolu laboratorní úlohy.

Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A, 90 bodů. Topics for thesis defence:

1. Jaký vliv mají změny polarizace na interferometrická měření a jakým způsobem se to v praxi řeší?
2. Co se stane v případě interference dvou vln s odlišnou frekvencí?

Points proposed by reviewer: 90