Studentka pracovala velmi svědomitě, její přístup byl aktivní a samostatný, ale důležitá rozhodnutí konzultovala vždy a předstihem a jednotlivé kapitoly odevzdávala včas pro kontrolu. Studentka se zúčastnila exkurze na JE Temelín, kde si teoretické a numerické znalosti dobře propojila a realitou. Úroveň její práce převyšuje úroveň kladenou na bakalářské práce. Její práce se mi po všech stránkách velmi líbila a hodnotím tak celkovou známkou A/výborně. 

Studentka vytvořila vskutku zdařilé dílo, v němž je znát péče, která se v dnešní době vyskytuje spíše výjimečně. Teoretická část je poměrně obsáhlá, má jasnou strukturu a obsahuje jen minimum nepřesností (například jednotky hustoty uranu). V praktické části jsou myšlenky formulovány jasně a se značnou mírou erudice. Grafická i stylistická úroveň práce je vysoká. Občas bych doporučil větší obezřetnost při používání slov „naměřená/naměřených“ v souvislosti s údaji získanými simulací, neboť to zejména v porovnávací kapitole stírá rozdíl mezi simulovanými a skutečně naměřenými daty. V práci jsou použity relevantní literární zdroje. Autorka si je dobře vědoma limitů a zjednodušení prováděných simulací a otevřeně a správně je diskutuje. Celkově práci vnímám velmi pozitivně a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením výborně (A). Topics for thesis defence:

1. V práci popisujete použití hybridního turbulence modelu k‑ω SST. Model k‑ω obecně vyžaduje pro správnou funkci dostatečně jemnou síť v blízkosti stěn (dodržení požadovaných hodnot y⁺). Bylo toto kritérium zohledněno? Bylo možné ověřit nezávislost výsledků na hustotě výpočetní sítě ve studentské licenci ANSYS?
2. V simulaci B-1 popisujete použití podmínky ulpívání (no-slip) na stěnách. Jaké okrajové podmínky jste nastavila na bočních řezných rovinách výseče (fiktivní stěny navazující na pokračující halu)? Nebylo by korektnější použít na těchto rovinách podmínku symetrie, když vzduch v těchto místech ve skutečnosti neulpívá?
3. V popisu simulace A-1 je uvedeno použití stacionární definice úlohy. Tento typ úlohy je však typický pro vznik tzv. Kármánovy vírové cesty (obtékání válce). Při uvedeném Reynoldsově čísle Re = 158 000 by mělo být proudění spíše nestacionární. Můžete popsat důvody pro zvolené použití stacionárního modelování v tomto případě?
4. V práci na jednom místě uvádíte, že laserová separace je nedostatečně vyzrálá (str. 18), a na jiném, že je to nejefektivnější a nejlevnější (str. 19) dostupná metoda obohacování. Není to rozpor? Jak tato tvrzení uvedete do souladu a co konkrétně brání jejímu komerčnímu nasazení?