Diplomová práce se zabývá zvoleným tématem na odpovídající odborné úrovni a její struktura je logická a přehledná. Student přistupoval ke zpracování práce samostatně, aktivně řešil vzniklé problémy a prokazoval schopnost analytického i systematického myšlení.

V průběhu zpracování práce student pravidelně konzultoval postup řešení s vedoucím práce a reagoval na připomínky a doporučení. Tato spolupráce přispěla k postupnému zkvalitnění jak obsahové, tak formální stránky práce.

Stanovené cíle diplomové práce byly splněny. Autor se danou problematikou zabýval v dostatečné hloubce a dospěl k relevantním závěrům, které odpovídají zadání práce.

Grafická, stylistická a jazyková úroveň práce je velmi dobrá. Text je přehledně strukturován, s minimem formálních nedostatků, a splňuje požadavky kladené na tento typ odborného textu.

Práci doporučuji k obhajobě.

Předložená diplomová práce o celkovém počtu 105 stran si kladla za cíl řešení problematiky virtuálního zprovoznění pracoviště pro robotické bodové svařování. Práce je logicky členěna do několika hlavních částí. Rešeršní část pokládá dostatečný informační základ pro praktickou část. Dále následuje systémový rozbor řešeného pracoviště, v němž oceňuji jeho kvalitní popis. Kapitola 5 předkládá kvalitně zpracovanou a zjednodušenou analýzu rizik, jež poskytuje ucelený přehled o možných rizicích nebezpečí spojených s navrhovaným pracovištěm. Dalším hlavním bodem je praktická část, v níž diplomant popisuje tvorbu virtuálního zprovoznění pracoviště. Oceňuji logickou strukturu PLC projektu, kdy je na první pohled patrné, k čemu slouží jednotlivé funkce a datové bloky. Taktéž oceňuji propracovanost řídicích algoritmů – například možnost řízení pracoviště v automatickém a servisním režimu, včetně řešení kolizí. Mám pouze drobnou výtku k vývojovým diagramům, v nichž mohly být části se stavovým automatem reprezentovány stavovým digramem, a dílčí stavy pak běžnými vývojovými digramy, avšak tato skutečnost nijak zásadně nesnižuje výslednou kvalitu závěrečné práce. V posledních kapitolách se práce zabývá uvedením reálného robota do provozu včetně kalibrací robota samotného a svařovacích kleští. Uvítal bych, kdyby se v těchto kapitolách objevil i popis přenosu robotických a PLC programů na reálné pracoviště.

Práce je velmi kvalitně zpracována s minimem formálních nedostatků. Lze ji bezesporu považovat jako dobrý základ pro diplomantovo následné karierní uplatnění v oblasti simulace a integrace průmyslové automatizace a robotiky. Oceňuji, jak komplexně diplomant práci pojal, a proto ji doporučuji k obhajobě se známkou výborně A. Topics for thesis defence:

1. Uvádíte, že z důvodu tlaku zákazníků na rychlost dodání nezbývá na virtuální zprovoznění čas. Nemělo by to být spíše obráceně, že virtuální zprovoznění by čas potřebný na dodání výsledného pracoviště mělo zkracovat viz. Kapitola 3.2 - Obrázek 1? Můžete zhodnotit, co by bylo potřeba změnit procesně, technicky, znalostně, aby virtuální zprovoznění přinášelo kýženou úsporu?
2. Je možné pro konfiguraci řídícího systému robotu využít data z řídícího systému robotu v Process Simulatu (PS) a jednoduše je překlopit např.: signály, souřadné systémy, robotické programy apod.? Případně uvést jaký je proces přenosu těchto parametrů z PS do reálného robotu?