Student se ve své práci zabýval atraktivním tématem, jak z teoretického, tak i z praktického hlediska. Po celou dobu pracoval na zadaném tématu velmi samostatně, prakticky bez konzultace s vedoucím. Zvláště pak oceňuji, že si student sám obstaral potřebné experimentální zázemí (mřížku, místo v laboratoři, technickou podporu). Toto se ale nakonec ukázalo jako kontraproduktivní, jelikož předložená práce by jednoznačně profitovala ze zpětné vazby už v průběhu řešení. Student v předložené práci někdy skoro vůbec nevysvětluje příslušnou teorii, ze které vycházel, anebo se dopustil zmatených formulací. Samotné výsledky by jistě taky dopadly lépe, kdyby k nim student přistoupil pečlivěji nebo dostal včas zpětnou vazbu - numerické simulace jsou dobře zvládnuté, chybí však důkladnější srovnání mezi paraxiální a neparaxiální metodou propagace světelné vlny. Rovněž student zmiňuje Gaussovy sumy, které se objevují v analytickém vzorci pro vlnovou funkci, tyto ovšem nejsou odvozeny a ani jejich fyzikální aspekty nejsou diskutovány. Experimentální výsledky taky nepůsobí zrovna přesvědčivě. S přihlédnutím na všechny výše zmíněné aspekty studentovi navrhuji hodnocení C-Dobré a věřím, že mu tato práce přinesla nejen cenné poznatky, ale hlavně zkušenosti do budoucna.

Práce pana Adameho se zabývá Talbotovým jevem na jednorozměrných a dvourozměrných difrakčních mřížkách. Cílem je jev podrobně teoreticky prozkoumat a pokud možno i experimentálně pozorovat. Zadané téma je pro bakalářskou práci poměrně složité a bylo by vhodné i pro práci diplomovou.

Práce je členěna do šesti částí. Úvod obsahuje ilustrativní přehled literatury. V první kapitole je poměrně přehledně představen Huygensův-Fresnelův princip, který je využit k naznačení Talbotova jevu (postrádám ale hlubší spojení mezi rovnicí 1.29 a periodou reprodukce). V sekci 1.3 je pak řada tvrzení, která jsou sice správná, ale nepodložená (jsou pravděpodobně převzata z práce [9]). Druhá kapitola je věnována numerické implementaci Gaussových sum a metody spektra úhlových složek, ve třetí kapitole je popsán experiment. V obou kapitolách chybí důležité podrobnosti: parametry difrakční mříže, parametry Gaussových sum a FFT, materiál vyrobené mříže. Periodicita mříže je v různých místech práce uvedena nekonzistentně – v textu jako asi 1000 mikrometrů, v obrázku 3.1 jako 1173,23 mikrometrů, z Talbotovy periody vyplývá hodnota 974 mikrometrů.

Dosažené výsledky jsou uvedeny ve čtvrté kapitole. Obsahují dvourozměrné mapy intenzity difraktovaného světla získané třemi metodami (Gaussovy sumy, spektrum úhlových složek, experiment) pro jednu difrakční mříž a dvě vzdálenosti roviny pozorování od mříže. Není uvedeno délkové měřítko ani intenzitní škála. Mapy jsou vzájemně kvalitativně srovnány. Chybí pokus o kvantitativní srovnání. Bylo-li cílem práce podrobně prozkoumat Talbotův jev, pak byl tento cíl splněn dostatečně. V interpretační části práce se vyskytuje řada tvrzení, která jsou pravděpodobně správná, ale nejsou podložená (např. „Zrnitý šum a drobné difrakčné krúžky na reálnej snímke sú spôsobené parazitnou difrakciou svetla na prachových časticiach (krycie sklo CCD kamery) a drobnými nehomogenitami vyrobenej masky mriežky.”)

Formální stránku práce lze charakterizovat jako dostatečnou. Práce obsahuje četné překlepy a gramatické a stylistické chyby, v jinak slovenském textu se na konci čtvrté strany objevují dva řádky v češtině. U několika obrázků zcela chybí popisky (4.1, 4.2, 4.4), případně jsou příliš stručné (1.3, 2.1, 3.1). V rovnici 1.14 jsou v integrandu na pravé straně chybně použity vzdálenosti r’, s’ místo správných r, s, níže jsou pak rovnice chybně číslovány.

Posuzovanou bakalářskou práci navrhuji přijmout k obhajobě s hodnocením dobře / C. Topics for thesis defence:

1. Uveďte prosím chybějící údaje: počet prvků mříže, mřížovou konstantu, materiál mříže, parametry FFT, parametry integrálu v Gaussově sumě.
2. Uvádíte, že jste při vývoji programu pro popis difraktované intenzity použil AI. Jakých částí kódu se to týkalo a jak jste ověřil správnost navrženého řešení.
3. Pokuste se naznačit souvislost mezi rovnicemi 1.29 a 1.30 (Gaussovou sumou a Talbotovou periodou).