Student Kryštof Kubín se ve své bakalářské práci zabýval optimalizací iontového zdroje Kaufmanova typu. V rámci řešení práce se seznámil s problematikou iontových zdrojů, nastudoval potřebné teoretické základy a získané poznatky následně využil při návrhu konstrukčních úprav zdroje.

Významnou součástí práce bylo vytvoření kompletního 3D modelu iontového zdroje a zpracování výkresové dokumentace na úrovni umožňující jeho realizaci. Přestože student nepochází z fyzikálně zaměřeného studijního oboru, dokázal si potřebnou problematiku rychle osvojit a úspěšně ji aplikovat při řešení zadaného úkolu.

Po celou dobu práce postupoval samostatně, zodpovědně a profesionálně. Prokázal schopnost analyzovat technické problémy, navrhovat vhodná řešení a dotahovat zadané úkoly do úspěšného konce.

Na základě kvality zpracování, samostatného přístupu a dosažených výsledků doporučuji bakalářskou práci Kryštofa Kubína k obhajobě a hodnotim pismenkem A.

Po přečtení bakalářské práce a srovnámím s jejími cíli uvedenými v zadání jsem byl překvapen. Student měl podle druhého cíle vytvořit 3D model stávajícího iontového zdroje a podle třetího jej dále optimalizovat. Ve skutečnosti došlo k návrhu v podstatě nového zdroje Kaufmanova typu do jiných podmínek, především jeho významného zmenšení a úprav konstrukce. Zde se mi zdá, že došlo k posunu od zadání (avšak v pozitivním smyslu). Čtvrtý cíl, tj. seznámení se s procesem depozice wolframových vrstev naprašováním, jsem v práci nenašel. Rozsah provedených návrhových prací však přesahuje běžný standard bakalářských prací obdobného zaměření. Je škoda, že student úpravu třetího cíle a vynechání čtvrtého v práci nezdůvodnil.
Je pozitivní, že se student nesnažil obejít fyziku. Pomocí přibližných vztahů z literatury se snažil odvodit základní parametry navrhovaného iontového zdroje, byť zjednodušeně. Student se v práci odkazuje na velké množství literatury, se kterou skutečně pracoval.
Domnívám se, že mohlo být vhodněji zvoleno členění textu do příslušných kapitol. Některé kapitoly (2, 5) jsou velmi rozsáhlé, zatímco další velmi krátké (3, 4).
Při některých výpočtech jsou výsledky uváděny s přesností na tři platné číslice, přestože vstupní veličiny jsou známy pouze přibližně. U silně zjednodušených modelů by bylo vhodnější uvádět výsledky s nižší přesností, která lépe odpovídá použité metodice.
U empirických a semiempirických vztahů obsahujících numerické konstanty by bylo vhodné důsledně uvádět použité jednotky veličin, případně jednotky samotných konstant, aby byla zajištěna jednoznačná aplikovatelnost vztahů. (např. str. 27 chybně uvedený vztah 5.7).
V kapitole 5.4.1 není dostatečně vysvětlen postup výpočtu magnetického obvodu, zejména význam korekcí použitých při odhadu efektivních ploch magnetického toku. Čtenář tak může mít obtíže se sledováním fyzikální podstaty použitého modelu.
Uvedené připomínky nesnižují celkově vysokou úroveň předložené práce. Autor prokázal schopnost samostatně řešit technicky náročný problém, orientovat se v odborné literatuře a navrhnout realizovatelné konstrukční řešení. S ohledem na rozsah provedených prací a kvalitu dosažených výsledků doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji klasifikačním stupněm A. Topics for thesis defence:

1. Bylo nutné při konstrukci zdroje využít radiální magnet u spodní části anody?
2. Můžete vytvořit jednoduchý obrázek nebo schéma a lépe vysvětlit podmínku pro magnetické toky v okolí nástavců magnetu?
3. Pro iontové zdroje využívající plazma je důležitým provozním parametrem také tlak v komoře iontového zdroje. Pokud bude tento zdroj používán v UHV komorách pro čištění vzorků, nebude provozní tlak zdroje příliš vysoký? V textu práce nebyla problematika provozního tlaku zmíněna.