Diplomová práce je praktického, experimentálního charakteru a věnuje se aktuální problematice vakuového odpařování průmyslových odpadních vod. Student prokázal mimořádnou samostatnost jak v teoretické rovině, tak zejména v té praktické. Dokázal se úspěšně popasovat s mnoha drobnými konstrukčními i provozními nedostatky rozestavěné aparatury. Celé experimentální zařízení nejen sám stavebně dokončil, ale také úspěšně zprovoznil a částečně automatizoval. Vysoce oceňuji obrovské množství odvedené inženýrské práce v laboratoři, které není z textu práce na první pohled zřejmé. Výsledné zařízení je velkým praktickým přínosem pro další výzkumnou činnost Laboratoře SWARM na FSI VUT.

Dále je nutné ocenit rozsah a systematiku experimentální části, kde autor realizoval pokročilou metodiku plánovaného experimentu v podobě centrálně složeného plánu (FC-CCD) o rozsahu 17 komplexních měření. Pomocí statistické analýzy úspěšně kvantifikoval hlavní vlivy provozních parametrů na odpařovací výkon, energetickou efektivitu soustavy a kvalitu destilátu. Výstupy práce přinášejí cenná inženýrská data o provozu a limitech experimentálního zařízení. Slabší stránkou práce je její grafická úprava a místy rozvláčný text, který by mohl být méně obecný a více informativní.

Diplomová práce plně naplnila stanovené cíle i formální náležitosti a vzhledem k výraznému praktickému přínosu ji hodnotím jako výbornou.

Předložená diplomová práce obsahuje 83 stran textu zabývajícího se problematikou dle zadání. Tento text je opřen o 79 citací z 26 literárních zdrojů, odborných vědeckých článků a webových stránek, z toho 7 z nich je velmi silných a významných.

Autorovu práci lze rozdělit na dvě části: Teoretickou a experimentální. Z teoretické části je patrné, že autor problematice rozumí, orientuje se v ní a přistupuje k ní i práci samotné systematicky a podle inženýrské logiky. Proto je nešťastné, že je obsah této části zatížen celou řadou formátovacích a stylistických chyb od opakujícího se textu na téže stránce (ve třech případech), vět bez slovesa, nebo naopak s jejich nadbytkem a vět, ve kterých na podstatných místech chybí interpunkce. Některé obrázky jsou nadbytečně veliké na úkor kvality, případně nevhodně zvolené k danému textu. Vytknout této části také lze nepřesnost některých pojmenování nebo definic, přestože tyto mohou zmást jen začínajícího čtenáře snažícího se proniknout do problematiky.

V kapitole 3.2. popisující dílčí technologické prvky by stálo za uvedení konkrétních zařízení a jejich parametrů, kde by tak poskytly čtenáři lepší představu o jednotce hned na začátku jejího popisu. Případně alespoň uvedení odkazu na dané kapitoly, kde prvky blíže specifikuje dále v práci.

Část kapitoly 4.3.1. o topném okruhu nepřesně mluví o stabilitě systému, přestože se zjevně jedná o projev hystereze řízení ohřevu kotle. Cyklování teploty je dáno okrajovými podmínkami zatěžování topného okruhu.

A konečně, řídící logika odvodního ventilu koncentrátu podle kapitoly 4.7.3. musí zjevně obsahovat chybu, neboť řídila by se textem, po prvním splnění podmínky A by funkce Delay generovala ničím nezměněnou hodnotu 1, čímž by se řízení zacyklilo mezi stavy „Uzavřený ventil“ a „Stav nemůže nastat“, pro který není definován stav ventilu. Nedefinování pojmu kladný signál / kladná hodnota pak čtenáři znemožňuje odhalit, zda jde o omyl v označení, nebo nesmysl.

Experimentální části práce (kapitoly 5 a 6) naopak téměř není co vytknout. Autor velmi přehledně a systematicky popisuje přípravu, zvolenou metodiku a zpracování dat experimentu pomocí metody plánovaného experimentu. Detailně přibližuje postup vyhodnocování, fyzikální význam zjištění a směrodatnost výstupů jednotlivých submetod pro inženýrskou praxi při využití modelování budoucích vědeckých experimentů, a to včetně doporučení postupů pro zvýšení důvěryhodnosti jím vypracovaných modelů.

Celkově práce vykazuje velmi dobré kvality a navrhuju ji k obhajobě s celkovou známkou B. Topics for thesis defence:

1. Popis řídící logiky odvodního ventilu koncentrátu se zdá nefunkční. Můžete jej ještě lépe objasnit?
2. Tvoří každá z odparek samostatný nezávislý celek?
3. Na potrubí kondenzátorů byly instalovány ventily z důvodu zadržení chladící vody. Bylo zadržení vody žádoucí a proč?
4. Při plánovaném experimentu docházíte metodou sředových bodů k závěru lineární závislosti odezvy u vodivosti kondenzátu, ale metodou FC-CCD docházíte k opačnému závěru. Proč více spoléháte na poslední zmíněnou metodu?