Pan Dominik Novák zpracoval práci na téma Tepelný komfort v administrativních budovách – porovnání mezinárodních certifikačních systémů. Hlavním cílem diplomové práce bylo ověřit a srovnat na vzorovém objektu postupy hodnocení tepelného komfortu v systémech certifikace budov dle metodik BREEAM, LEED a WELL. Téma vzniklo na základě iniciativy studenta, což se pozitivně projevilo na jeho nasazení při zpracování diplomové práce, ale i na vymezení rozsahu a vhodném využití jednotlivých metod stanovení tepelného komfortu (přístrojové měření, simulace, dotazování osob).

Student k práci přistupoval velmi zodpovědně, pravidelně konzultoval postup práce a přicházel s vlastními návrhy a podněty. Samostatně provedl dvě série experimentálních měření pomocí sady TESTO 480 v kombinaci s dotazníkovým šetřením tepelného komfortu v kancelářských prostorách areálu Nová Zbrojovka. Pro daný objekt také vytvořil model v prostředí DesignBuilder a provedl simulace tepelného komfortu při současném stavu i pro predikované klimatické podmínky roku 2050. Získané výsledky mohou přispět k vyjasnění kompatibility certifikačních systémů BREEAM, LEED a WELL, využití nástrojů pro predikci tepelného komfortu a identifikaci hlavních zdrojů individuálního diskomfortu pracovníků v kancelářském prostředí.

K práci pana Dominika Nováka nemám z pohledu vedoucího DP žádné připomínky a hodnotím ji stupněm výborně/A.

Diplomová práce se zabývá tepelným komfortem v administrativních budovách a porovnáním mezinárodních certifikačních systémů BREEAM, LEED a WELL. Schémata BREEAM a LEED hodnotí budovu především z hlediska udržitelnosti, energetické náročnosti a technicko-provozních parametrů, přičemž zahrnují také kvalitu vnitřního prostředí. Certifikace WELL se oproti tomu zaměřuje více na zdraví, komfort a psychickou pohodu (well-being) uživatelů budovy. Jedním ze společných kritérií je tepelný komfort hodnocený dle normy ISO 7730. Student v rámci diplomové práce provedl rešerši ukazatelů tepelného komfortu a certifikačních standardů a realizoval vlastní měření parametrů vnitřního prostředí v kancelářských prostorách, včetně dotazníkové studie týkající se tepelného komfortu, a to na vzorku 47 osob (24 mužů a 23 žen). V práci byl navíc využit software DesignBuilder pro simulaci tepelného komfortu se zohledněním virtuálního modelu budovy. Rozsah činností provedených v této práci je nadprůměrný a oceňuji logické uspořádání práce. Teoretická část vysvětlující modely a certifikační postupy je srozumitelná. Praktická část je dobře zdokumentovaná, zejména pokud jde o popis měření komfortu a dotazníkové studie, které považuji za nosnou část práce. Co se týče modelování budovy, uvítal bych přesnější popis nastavení simulací a podrobnější vysvětlení matematického modelu. V rámci práce bylo zjištěno, že míra shody hodnocení procenta nespokojených lidí (PPD) mezi modelováním a měřením je dobrá, ovšem reálné výsledky dotazníkové studie ukázaly odlišné výsledky, přičemž autor správně analyzuje jejich možné příčiny. Dosažené výsledky jsou zajímavé a souhlasím s tvrzením, že by pro administrativní budovy bylo vhodné sledovat také koncentrace CO₂. Grafická úprava práce je na dobré úrovni, zde mám připomínku k použití fontu; textu by prospěla větší velikost písma. Drobné výhrady mám také k popiskům obrázků – například obrázky 2, 9 a 18 mají spíše charakter tabulek a velikost fontu v Obr. 18 je již na hranici čitelnosti. Přes tyto drobné připomínky oceňuji vlastní přínos autora, rozsah práce i použité metody. Cíle práce byly splněny a práci hodnotím  VÝBORNĚ (A). Topics for thesis defence:

1. Str 11: Vysvětlete jednotlivé členy rovnice 4, zejména 0,42 ∙ [(𝑀 − 𝑊) − 58,15]. Dále na straně 10 je uvedeno, že hodnota 1 met odpovídá tepelné produkci 58,1 W/m2.
2. Str. 40: Vysvětlete stručně princip Mann-Whitney U testu, kdy je vhodné ho použít a jaké jsou alternativy? Proč jste nepoužil ANOVU? Vysvětlete význam p-hodnoty.
3. Str. 41: Pro simulace byl použit software Design Builder – jak dlouho trvala práce na vytvoření 3D modelu a jak detailně byly zadávány okrajové podmínky (teplota, vlhkost, sluneční záření apod.). Překvapuje mě rozsah celého modelu i výborná shoda s měřeními na Obr. 51. Byl model nějak kalibrován?
4. Str 58. Cituji: „V neposlední řadě se jako vysoce přínosné jeví rozšíření měřícího přístroje o kontinuální měření koncentrace oxidu uhličitého (CO2)“. Uveďte doporučené a limitní hodnoty koncentrace CO2 pro budovy a jaká rizika hrozí.