Diplomová práce se zabývá návrhem sériovo-paralelního hybridního pohonu s variabilním převodovým poměrem realizovaným planetovým soukolím a jeho ověřením v programu GT-Suite. Student k práci přistupoval svědomitě a samostatně. Rešeršní část je přehledná, opírá se o kvalitní a aktuální literaturu a tvoří dobrý základ pro vlastní řešení. Student prokazuje schopnost pracovat s náročným simulačním nástrojem a kriticky vyhodnocovat výsledky. Lze ocenit, že nalezené problémy student identifikoval a otevřeně popsal. 

Za diskutabilní však považuji argumentaci, proč byla opuštěna původní koncepce dle zadání. Student tvrdí, že uspořádání se dvěma elektromotory na obou nápravách „nemůže fungovat". Vlastní data přitom naznačují, že na neúnosně vysoké spotřebě původní verze (přes 10 l/100 km) se výrazně podílelo nevhodné nastavení — zejména úzký rozsah převodu — neboť po úpravách v kap. 5.6 spotřeba klesla na realistických 6,4 l/100 km. Skutečné omezení topologie (reakční moment uzavírající se přes vozovku) tak není v práci odděleno od vlivu nedotaženého nastavení ani kvantitativně podloženo. Upravená koncepce je funkční, působí však jako rychlé náhradní řešení.

Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C

Diplomová práce Bc. Jiřího Švestky s názvem „Návrh inovativního hybridního pohonu všech čtyř kol s variabilním převodovým poměrem“ se zabývá návrhem hybridního pohonného ústrojí osobního vozidla s pohonem všech kol a jeho simulací v prostředí GT-Suite. Téma je aktuální, protože hybridizace zůstává jednou z prakticky využitelných cest ke snižování spotřeby paliva a emisí CO₂, zejména u vozidel, kde úplná elektrifikace nemusí být vždy optimálním řešením.

Rešeršní část práce přehledně shrnuje základní typy hybridních pohonů, možnosti úprav spalování, komponenty elektrifikovaného pohonu a vybraná převodová ústrojí hybridních vozidel. Rozsah rešerše odpovídá tématu práce, místy však působí spíše popisně. Hlubší kritické porovnání existujících sériově vyráběných hybridních převodovek, zejména z hlediska účinnosti, řiditelnosti, zástavby, ceny a provozních režimů, mohlo být podrobnější.

Za hlavní přínos práce lze považovat vlastní návrh hybridní koncepce, sestavení simulačního modelu v GT-Suite a následné hledání funkčního řešení převodového a energetického toku. Autor se pokusil navrhnout poměrně komplexní systém kombinující spalovací motor, motorgenerátory, trakční baterii, planetové soukolí a pohon obou náprav. Pozitivně hodnotím, že práce nezůstala pouze u rešerše, ale obsahuje vlastní model, úpravy koncepce a porovnání výsledků.

Významným omezením práce je skutečnost, že původně navržená koncepce nebyla plně funkční ve všech provozních režimech a musela být zásadně upravena. Autor sám uvádí, že u původní koncepce vznikal problém s tokem výkonu a znaménkem momentu na pneumatikách, což by v praxi vedlo k nemožnosti dlouhodobé jízdy vyšší rychlostí bez vybíjení baterie. Upravená koncepce s celkem třemi elektromotory dosáhla lepších výsledků, ale současně se již od původní koncepce i od zadání částečně odlišuje. Tento postup je z hlediska hledání funkčního řešení pochopitelný, měl však být doplněn hlubším rozborem, proč původní architektura selhala a jaké konstrukční úpravy by byly nutné pro její reálné použití.

Výsledky nelze chápat jako ověření konkrétního realizovatelného pohonu, ale spíše jako koncepční simulační studii. U simulační práce tohoto typu by bylo vhodné provést citlivostní analýzu hlavních parametrů, například hmotnosti vozidla, kapacity baterie, stálého převodu, parametrů planetového soukolí, účinnosti elektromotorů a strategie zapínání spalovacího motoru.

Problematická je také interpretace praktické realizovatelnosti navrženého řešení. Práce sice uvádí spotřebu a základní provozní výsledky, ale méně se věnuje konstrukční proveditelnosti, zástavbě tří elektromotorů, chlazení, řízení výkonové elektroniky, dimenzování baterie, mechanickému namáhání planetového soukolí a ekonomickému zhodnocení. Přitom právě cena, složitost a hmotnost jsou u takto komplexního hybridního ústrojí klíčové parametry. Vzhledem k tomu, že zadání zmiňuje i náklady, očekával bych alespoň základní srovnání s jednoduššími hybridními nebo elektrickými koncepcemi pohonu všech kol.

Formální úroveň práce je celkově dobrá. Text je logicky členěn, grafická úroveň je přijatelná a práce obsahuje dostatek schémat a grafických výstupů. V textu se však vyskytují dílčí stylistické a jazykové nedostatky, místy nepřesné formulace a některé závěry jsou formulovány obecněji, než by odpovídalo rozsahu provedených simulací. Pozitivně hodnotím transparentní uvedení podpůrného využití generativní umělé inteligence.

Cíle práce lze považovat za splněné. Autor provedl rešerši, navrhl hybridní koncepci, vytvořil simulační model a vyhodnotil jeho chování. Výsledky mají hodnotu jako koncepční studie a výchozí podklad pro další vývoj. Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Které vstupní parametry modelu v GT-Suite mají podle vás největší vliv na výslednou spotřebu paliva a jak byste provedl jejich citlivostní analýzu?
2. V práci uvádíte, že původní koncepce nebyla vhodná pro dlouhodobou jízdu vyšší rychlostí, protože by docházelo k vybíjení baterie. Jaká konkrétní konstrukční nebo řídicí změna by podle vás umožnila zachovat původní koncepci se dvěma elektromotory?
3. Jak byste navrženou koncepci validoval na reálném vozidle nebo zkušebním stavu? Které veličiny by bylo nutné měřit, aby bylo možné ověřit správnost modelu?