Cílem práce bylo navrhnout konstrukční řešení experimentální komory pro multi-materiálovou aditivní výrobu kovových materiálů technologií LPBF. Práce navazuje na výzkumné aktivity pracoviště v oblasti multi-materiálového tisku a reaguje na potřebu samostatné modulární platformy umožňující integraci nových nanášecích systémů, tiskových platforem a okruhu inertní atmosféry.

Student zpracoval rozsáhlou rešerši současných experimentálních zařízení a na jejím základě definoval požadavky na vlastní konstrukční řešení. Oceňuji systematický postup od koncepčních variant přes výběr řešení až po detailní návrh komory, distributorů inertního plynu a návazných konstrukčních uzlů. Významným přínosem je také fyzická realizace kritických částí a ověření jejich sestavitelnosti a základní těsnosti.

Slabší stránkou práce je až příliš detailní popis velkého množství ovlivňujících faktorů a omezené experimentální ověření celého zařízení.  Textová část je tak příliš rozsáhlá a místy obsahuje stylistické nedostatky. Práce splňuje požadavky závěrečné vysokoškolské práce a doporučuji ji k obhajobě s výsledným hodnocením „A“.

Cílem diplomové práce je konstrukce a výroba tiskové komory pro experimentální použití s možností multimateriálového tisku. Práce navazuje na existující zařízení, které se má rozšířit a také na předchozí práce na daném pracovišti. Vychází se z detailního rozboru problému a kvalitního průzkumu stavu poznání. Výstupem je fyzicky smontovaná komora a její test těsnosti.

Definice cílů vychází z konstatování, že k experimentálním účelům musí být zařízení dostatečně modulární. Tato modulárnost však měla vycházet z rozboru plánovaných testů a konstrukčních variant. Prostorové požadavky různých způsobů nanášení multimateriálu nebyly uvedeny. Může nastat potřeba testovat komponenty, které se do komory nevlezou.

Velká část práce je věnovaná inertní atmosféře a optimalizaci distribučního traktu. Tato část rozšiřuje zadání práce a není jasné, zda je vynucena multimateriálovým nanášečem či jiným důvodem. Oproti stávajícímu uspořádání přináší zlepšení jen na menším úseku. Navíc se optimalizace provádí metodou pokus omyl bez detailního rozboru aerodynamických příčin.

Za slabinou práce považuji nedostatek číselných srovnání (podobně jako u simulací vtokového potrubí). Presentace CFD obrázků není dostatečná na odůvodnění lepší rovnoměrnosti proudu. Srovnání je zapotřebí udělat pomocí grafů křivek výstupního rychlostního profilu, případně vyhodnocovat faktor rovnoměrnnosti.

Použitý jazyk je obtížnější sledovat, text je zbytečně dlouhý a monolitický, v mnoha případech by pomohl strukturovaný text. Technické vyjadřování má být přímočaré, s využitím odrážek.

Práce je příspěvkem pro další využívání v rámci širšího programu a otevírá další rozvoj v budoucích diplomových pracích. Má tedy praktický kolektivní význam. Topics for thesis defence:

1. Nastudujte v literatuře proudění symetrickým difuzorem/konfuzorem. Jaké jsou parametry pro vyhodnocení difuzoru? Popište nerovnoměrnost výstupního proudění a její příčiny. Jak se dá tato znalost využít pro řešení situace v mezilopatkových kanálech na obr. 5-55? Např.: Dejč: Technická dynamika plynů 1967, Idelčik: Hadbook of hydraulic resistance 2005)
2. Nastudujte v literatuře metodu závojového chlazení spalovacích komor. Jak je možné vysvětlit proudění na obr.6-19 s menší tendencí se rozšiřovat vertikálně? Jaké jsou hlavní rozměrové parametry, které řídí rovnoměrnost a dosah proudění z vašeho distributoru? Např.: Storožuk: Spalovací komory 1978, Veselý S: Spalovací komory 2007.