Diplomová práce pana Omasty se zabývá vyhodnocením veličin jízdní dynamiky pneumatik z měření provedeného na reálném vozidle. Cílem práce bylo zpracovat přehled současného stavu poznání v oblasti konstrukce pneumatik, veličin jízdní dynamiky a testování pneumatik, definovat parametry vhodné k určení na základě měření na reálném vozidle a následně realizovat měření a vyhodnotit zvolené parametry.

Při řešení diplomové práce postupoval student samostatně a aktivně se podílel na realizaci experimentálních měření. Z naměřených dat vybral vhodné parametry pro jejich identifikaci a následně je adekvátním způsobem vyhodnotil. Při zpracování dat prokázal vysokou míru vlastní iniciativy. Kladně lze také hodnotit automatizaci zpracování dat v prostředí MATLAB, která umožňovala rychlou implementaci úprav a efektivní zapracování připomínek vedoucího práce.

Práce je opřena o dostatečné množství relevantních odborných publikací. V textu se vyskytují pouze drobné grafické, stylistické a formální nedostatky (například nekonzistentnost názvosloví veličin jízdní dynamiky), které však nesnižují celkovou úroveň práce.

Stanovené cíle diplomové práce byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení za A.

Tématem diplomové práce Bc. Lukáše Omasty bylo vyhodnocení veličin jízdní dynamiky pneumatik z měření na reálném vozidle. Konkrétně měl za cíl na základě popisu aktuálního stavu poznání (pneumatik, jízdní dynamiky a testování) definovat parametry pneumatik vhodných k měření na reálném vozidle, a ty vyhodnotit na základě měřených dat z realizovaných měření.

Tomu odpovídá i obsah diplomové práce. Zhruba polovina textu je věnována aktuálnímu popisu stavu poznání v oblasti konstrukce pneumatik, související dynamice vozidel a měření charakteristik pneumatik. Druhá polovina je věnována měření pneumatik na jedoucím reálném vozidle: konfiguraci zkoušek, měření a vyhodnocení skluzové a směrové tuhosti pneumatik i (špičkového) součinitele tření v podélném a bočním směru.

V rešeršní části se autor opíral o zhruba 60 relevantních odborných zdrojů a obsahově rešerše odpovídá záměrům diplomové práce.

Část zabývající se měřením a jeho vyhodnocením obsahuje popis jednotlivých jízdních zkoušek, roztřídění dat a vyhodnocení vybraných parametrů na základě statistického zpracování. Diplomant zpracovával velký objem dat. Data byla získána měřením z jízdních zkoušek, u kterých bylo vzhledem k vyhodnocovaným parametrům obtížné zajistit stoprocentně neměnné podmínky a způsob realizace. Zejména se jedná o zkoušky, ze kterých byly vyhodnocovány součinitele tření.

Vzhledem k výše zmíněnému představovalo vyhodnocení dat náročný úkol, se kterým se diplomant úspěšně vypořádal. Rovněž oceňuji, že autor doplnil výsledky o vyhodnocení parametrů závislostí normalizované skluzové a směrové tuhosti na zatížení pneumatiky a použil pro to odpovídající rovnice z matematického modelu pneumatiky.

Připomínky:

- Duplicitní popis veličin ke vztahu (2) na str. 24.

- Vztah (5) na str. 25 není celkový boční přenos zatížení na nápravě, ale jen geometrický přenos. hrc je pak výška středu klopení nad vozovkou.

- Ke vztahu (10) je potřeba doplnit, že se jedná o volně valící se kolo.

- Je přesnější používat termín (podélná) skluzová tuhost než podélná tuhost pneumatiky (str.29, 31, 46, …) a směrová nebo boční skluzová tuhost než boční tuhost (str. 37). Podélná nebo boční tuhost se používá v souvislosti s podélnou nebo boční deformací pneumatiky.

- V textu není dodrženo jednotné označení veličin (např. koeficient příčné tuhosti pneumatiky (str. 25), boční tuhost (str. 37), boční koeficient (str. 63) nebo úhel směrové úchylky, skluzový úhel (str. 41).

- Vztah (13) uvádí, že se popisuje zablokované kolo, pak je vhodnější označit μ jako skluzový součinitel tření místo součinitel tření. Vzhledem k dalšímu textu je potřeba rozlišovat mezi maximálním (špičkovým) součinitelem tření a skluzovým součinitelem tření.

- Podobně je lepší v rovnicích (15) a (22) označit μp jako maximální součinitel tření (jak je uvedeno v seznamu symbolů) a dodržovat jednotné pojmenování (např. globální součinitel tření, str. 47, 48).

- Odkazy na literaturu v textu: je lépe použít Jazar [29] než Jazar … a na konci věty [29]. Např. na str. 34, ale i jinde i u jiných autorů.

- V případě literatury [55] je vhodnější odkaz na originální publikaci než sekundární citaci.

- Obr. 41 – pravděpodobně nesprávné označení stran v nadpisech grafů.

Shrnutí:

Výše uvedené připomínky se týkají zejména formální stránky práce, především terminologie. Nedostatky se projevovaly především v oblasti překladu odborných pojmů do českého jazyka a jejich konzistentního používání v celém textu. Tyto nepřesnosti lze pravděpodobně přičíst rozdílné terminologii používané v různých publikačních zdrojích, které student využil při zpracování literární rešerše.

Po věcné stránce v práci neshledávám žádné podstatné nedostatky nebo chyby.

Závěrem lze konstatovat, že student splnil všechny požadavky zadání. Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jaké veličiny byly snímány během jízdních testů vozidla?
2. Napište správně vztah (5), popište jednotlivé veličiny a uveďte, co vztah vyjadřuje.
3. Vysvětlete, jak souvisí deformace běhounu pneumatiky v kontaktu s vozovkou se vznikem boční síly.