Bakalářská práce studenta Richarda Hraška se věnuje zpracování senzorových dat pro identifikaci prvků jízdy při sjezdovém lyžování. V úvodu bych rád ocenil, že je z práce patrné, že se student sjezdovému lyžování věnuje a vložil do ní řadu vlastních postřehů z praxe. Díky tomu práce nepůsobí pouze jako obecné zpracování dat, ale vychází z reálného pochopení lyžařské jízdy.

Velmi kladně hodnotím rozsah a komplexnost práce. Student se zabýval rešerší dostupných řešení, popisem použité měřicí jednotky, tvorbou datasetu, předzpracováním dat, synchronizací, kalibrací senzorů a odhadem orientace pomocí algoritmu Mahony AHRS. Na tyto kroky navázal návrhem softwarového řešení, které umožňuje pracovat s intervaly jízdy, detekovanými oblouky, grafy, mapou a exportovanými metrikami.

Silnou stránkou práce je transparentní přístup ke zpracování dat. Student se nesnaží vytvořit černou skříňku s jedním výsledným skóre, ale ukazuje, jak jednotlivé veličiny vznikají a jaká mají omezení. Oceňuji také vizualizační aplikaci, která umožňuje kontrolovat průběhy orientace, GPS trajektorii, intervaly i odvozené metriky. Výsledná aplikace byla vytvořena s využitím AI agenta, což bylo po domluvě se mnou jako vedoucím práce. I tak ale student musel definovat, jak má aplikace pracovat, jaké veličiny má počítat a jak mají být výsledky vizualizovány.

K práci mám pouze dílčí výhrady. Ověření proběhlo na omezeném datasetu a bez přesné referenční měřicí soustavy, proto výsledky nelze chápat jako absolutní biomechanickou diagnostiku. Nejistější zůstává zejména odhad yaw a metriky odvozené z GPS s nízkou vzorkovací frekvencí. Student však tyto limity v práci korektně popisuje a výsledky interpretuje přiměřeně opatrně.

Celkově hodnotím práci jako výbornou bakalářskou práci se zajímavým analytickým přínosem. Student prokázal schopnost pracovat se senzorovými daty, navrhnout zpracovatelský řetězec a připravit nástroj, který má potenciál pro další rozvoj. Vzhledem k omezenému ověření a charakteru softwarové realizace však hodnotím práci celkově stupněm B. Práci doporučuji k obhajobě.

Pan Hraško se ve své práci zabývá Zpracováním dat ze senzorů pro identifikaci prvků jízdy při sjezdovém lyžování. Jedná se o zpracování dat z již vyrobené jednotky, které ač je vybavena magnetometrem tak doposud nebyl při zpracování dat využit. V první části práce jsou popsány dostupná řešení a důvody práce, následně se student věnuje návrhu a realizaci zadání. K prvnímu cíli, popisu periférií jednotky, mám jisté výhrady. Student z jednotky popisuje pouze IMU modul a magnetometr, nic dalšího, není uveden ani výrobce, typ, mikroprocesor nebo zapojení. Práce prezentuje někteřá řešení, které nejsou úplně vhodná, například vypuštění GPS z fúze senzorů. Dále také v práci nijak není zdůvodněno, proč byly zvoleny rozdílné vzorkovací frekvence pro měření zrychlení a úhlové rychlosti, a jek se chybějící data dopočítávala při fúzi pomocí AHRS.

Po formální stránce musím práci vytknout grafické znázornění dat, černé pozadí, popisky drobným písmem a místy datová řada škálovaná v barevném spektru zaručují takřka nečitelnost dat. I když mám pocit, že práce se v průběhu odchýlila od myšlenky zadání, cíle považuji za splněné. Práci doporučuji k obhajobě a po zodpovězení otázek navrhuji hodnocení C tedy dobře. Topics for thesis defence:

1. Jak byla řešena různě velká frekvence snímání veličin při přípravě dat pro algoritmus Mahony AHRS?
2. Poloměr zatáčky určujete z GPS jako konstantní hodnotu pro celou zatáčku, to neodpovídá realitě, jak a z jakých dat by šel určit reálný poloměr otáčení?
3. Jaký vliv má uložení IMU jednotky na měřená data?