Student při hledání literárních zdrojů i jejich následném zpracování pracoval samostatně a pečlivě. Aktivně chodil konzultovat jednotlivé části práce. I při plánování a následné realizaci praktické části, kterou dělal vlastnoručně, pracoval pečlivě a samostatně. Projevil i schopnost samostatného úsudku a schopnost vyvodit závěry z provedených experimentů.

Studentův aktivní přístup hodnotím velmi kladně. Stejně tak jeho bakalářkou práci považuji za velmi dobrou a doporučuji ji k obhajobě.

Předložená bakalářská práce Ondřeje Šťastného se zabývá technologií výroby makety černoprachového děla. V teoretické části autor podrobně zmapoval historický kontext této problematiky ze širokého spektra literárních zdrojů, přičemž prokázal schopnost poznatky zpracovat a logicky strukturovat. Na rešerši logicky navazuje praktická část realizovaná ve školní slévárně. Z pohledu procesu výroby oceňuji teoretický výpočet vztlakové síly jádra a laboratorní ověření pevnosti formovací směsi před samotným litím. Operativní změnou způsobu odlévání formy vertikálně se tak vyhnul možnému porušení jádra a znehodnocení celé práce. Tento promyšlený postup poukazuje na jeho dobré technické uvažování a inženýrský přístup. Student sice využívá vypůjčeného modelu, ale jistou originalitu lze vidět v propojení historie se současnými možnostmi školní slévárny a v tom, že dokázal celý tento náročný cyklus úspěšně dotáhnout do konce. Jistou inovací pro výrobu historického děla je také použití litiny s kuličkovým grafitem. To autor dokládá metalografickým hodnocením, ve kterém však vidím jisté kvantitativní rezervy.
Celkově je práce logicky uspořádaná a provázaná, chronologický postup od teorie k praktickým zkouškám je správný. Formální náležitosti, grafická úprava a citace zdrojů splňují standardy VUT. Závěrem lze konstatovat, že stanovené cíle zadání byly naplněny. I přes drobné připomínky má odlitek jistou hodnotu jako výstavní exponát a práce poslouží jako dobrá metodická pomůcka pro opakovanou výrobu obdobných maket. Práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. V kapitole 5.1 uvádíte naměřené hodnoty pevnosti v ohybu po 24 h pro směsi GEOPOL (1,165MPa) a ALPHASET (0,988MPa). Jelikož je napětí působící na jádro větší než průměrná pevnost obou směsí, bylo zvoleno vertikální odlévání, čímž se zamezí působení ohybového momentu z důsledku vztlakových sil na jádro. Tyto výsledky se však pohybují výrazně pod běžným slévárenským standardem pro tyto systémy, kde se standardně dosahuje pevností v ohybu v rozmezí 1,5 až 3,0 MPa pro Geopol a případně 2-4MPa pro Alphaset. V případě, že by výsledky byly např. okolo 2,5MPa pro obě směsi, odlévání by proběhlo horizontálně?
2. V metalografickém rozboru zmiňujete normu ČSN EN ISO 945. Proč jste se podle této normy omezil pouze na odhad podílu feritu a perlitu a nevyhodnotil také tvarovou a velikostní třídu a rozložení kuličkového grafitu?