Student se v práci zabývá problematikou uhlíkové stopy domácností, metodikami jejího výpočtu a návrhem možných opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Práce kombinuje teoretickou rešeršní část s praktickou aplikací výpočtu uhlíkové stopy konkrétní domácnosti.

V teoretické části student prokázal schopnost orientace v odborné literatuře a relevantních zdrojích zabývajících se klimatickou změnou, emisemi skleníkových plynů a metodikami jejich hodnocení. Přehledně jsou popsány principy skleníkového efektu, klasifikace emisí dle metodiky GHG Protocol i jednotlivé přístupy k výpočtu uhlíkové stopy. Pozitivně lze hodnotit snahu o zasazení problematiky do širšího mezinárodního a legislativního kontextu.

Praktická část práce je zaměřena na výpočet uhlíkové stopy vybrané tříčlenné domácnosti na základě reálných provozních dat. Student provedl rozdělení emisí do kategorií Scope 1, Scope 2 a Scope 3 a využil emisní faktory dle dostupných metodik a databází. Výsledky byly následně porovnány s online kalkulačními nástroji a s průměrnými hodnotami pro Českou republiku a Evropskou unii. Součástí práce je také návrh technických a behaviorálních opatření vedoucích ke snížení uhlíkové stopy domácnosti.

Student během zpracování práce pracoval samostatně, pravidelně konzultoval dílčí části práce a aktivně reagoval na připomínky. Oceňuji zejména snahu o vlastní interpretaci výsledků, práci s aktuálními daty a propojení environmentální problematiky s praktickým využitím v podmínkách běžné domácnosti.

Po formální stránce je práce zpracována přehledně a logicky strukturovaně. Rozsah práce i splnění stanovených cílů odpovídají požadavkům kladeným na bakalářskou práci.

Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A.

Předložená práce Štěpána Vystrka se zabývá aktuální problematikou kvantifikace uhlíkové stopy domácnosti a možnostmi jejího snižování. Student analyzoval tříčlennou domácnost na základě reálných provozních dat, využil metodiku GHG Protocol a emisní faktory IPCC. Součástí práce je také porovnání výsledků s online kalkulačkami a průměrnými hodnotami České republiky a Evropské unie.

Po odborné stránce je práce zpracována na dobré úrovni a v určité míře splňuje všechny body zadání. Student provedl kvantifikaci emisí, identifikoval dominantní zdroje emisí a uvedlo možná technická i behaviorální opatření vedoucí ke snížení uhlíkové stopy. Přínosem je využití skutečných dat domácnosti a systematické členění emisí do kategorií Scope 1–3. Mezi klady práce patří logická struktura praktické části, snaha o kritické zhodnocení nejistot výpočtu a porovnání s alternativními metodami výpočtu.

Za hlavní slabinu považuji značný rozsah rešeršní části, která obsahuje řadu informací pouze nepřímo souvisejících s cíli práce (např. podrobné geopolitické rozbory klimatických politik USA, Číny a EU v kap. 2.3.2). Navíc jsou první kapitoly práce spíše kompilátem než rešerší – chybí mi vlastní přínos studenta, shrnutí, hodnocení získaných informací. Dále je slabá kapitola 6.3 Návrh opatření pro snížení uhlíkové stopydomácnosti. Kapitola by si zasloužila větší pozornost – jsou jí věnovány tři stránky z celkových cca 50 stran práce, kdy student velmi stručně zvažuje možnosti modelového domu. Chybí mi grafické vyjádření zvažovaných úspor, a především mi chybí názor studenta, jaké změny jsou a jaké nejsou z hlediska domácnosti akceptovatelné.

Po formální stránce je práce přehledná, graficky dobře zpracovaná a obsahuje dostatečný počet citací.

Práce splňuje požadavky zadání, vykazuje dobrou odbornou úroveň a doporučuji ji k obhajobě. Práci hodnotím známkou C-dobře Topics for thesis defence:

1. Jaká opatření pro snížení uhlíkové stopy jsou akceptovatelná z pohledu vzorové domácnosti a jaký vliv by měly na výslednou uhlíkovou stopu?
2. V kapitole 6.3.1 uvažujete jako jednu z možností náhradu stávajícího kotle za kotel na zemní plyn nebo tepelné čerpadlo. Je ve výsledné úspoře CO2 započítáno i pořízení nové technologie?