Téma diplomové práce vzniklo z reálného požadavku návrhu plánu rekonstrukce bytového domu s ohledem na plnění zpřísňujících se požadavků na spotřebu energií v budovách. Student přistoupil ke zpracování tohoto tématu aktivně a jako hodnotící nástroj zvolil PENB. To ovšem znamenalo detailně se seznámit s jeho tvorbou, zejména pak s vlivem jednotlivých nastavení na definici referenčních požadavků a tím i na výsledné hodnocení budovy. Tato úskalí se studentovi podařilo překonat a v souvislosti s tvorbou podkladů pro zpracování PENB vytvořil i model budovy v programu DesignBuilder. Tím vytvořil podklady pro další rozvoj tohoto tématu a to zejména s ohledem na tepelný komfort v rekonstruované budově, neboť současně provedená návrhová opatření ukázala možnost rekonstruovat bytový dům do požadavků NZEB s tepelně technického hlediska, které však neřeší kvalitu života v dané budově. 

Student při zpracování tématu aplikoval nabyté znalosti, které v rámci řešení DP dále rozšířil. Prokázal tak schopnost samostatné inženýrské práce. Výsledky práce splňují cíle zadání a budou dále využity pro sestavení plánu rekonstrukcí dané budovy (tzv. rekonstrukčního pasu). Práci doporučuji k obhajobě. 

Cílem diplomové práce bylo vyhledat, analyzovat a vyhodnotit možná opatření pro snížení energetické náročnosti panelových domů na úroveň budov s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). Za tímto účelem provedl Vojtěch Svatoň rešerši opatření použitelných při rekonstrukci vícepodlažních bytových domů. Tato rešeršní část práce zahrnuje zlepšení tepelně technických vlastností obálky budovy, technická zařízení budov a využití obnovitelných zdrojů energie. Značnou část literárních odkazů tvoří webové stránky. Uvítal bych více odkazů na studie v této oblasti uveřejněné v recenzovaných publikacích.
Vyhodnocení zvolených opatření bylo provedeno pro existující panelový dům o pěti podlažích nacházející se v Brně. Za účelem hodnocení energetické náročnosti vytvořil autor 3D model budovy. Z vybraných opatření autor analyzoval a vyhodnotil zateplení jednotlivých částí obálky budovy, použití energeticky úsporného osvětlení, využití obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím fotovoltaické elektrárny (FVE) a několik kombinací výše zmíněných opatření. Jako srovnání sloužil stávající stav budovy, kdy při spotřebě primární neobnovitelné energie 73.3 kWh/m2 za rok spadá budova do klasifikační třídy B. Studie ukázala, že největší vliv na snížení spotřeby primární neobnovitelné energie má instalace FVE (snížení spotřeby na 31.1 kWh/m2 za rok). Aplikací jednoho opatření by se tak budova posunula do klasifikační třídy A. Kombinací zateplení obálky budovy, použitím energeticky úsporného osvětlení a instalací FVE lze spotřebu primární neobnovitelné energie snížit až na 6.7 kWh/m3 za rok. Budova tak splní požadavky nZEB jak z hlediska tepelného odporu obálky, tak z hlediska spotřeby primární neobnovitelné energie.
Vojtěch Svatoň v závěru své práce zmiňuje potřebu vyhodnocení vlivu zateplení obálky budovy na tepelný komfort obyvatel domu v letním období. Je škoda, že tato analýza není součástí práce, protože dosažení nízké energetické náročnosti budovy by nemělo jít na úkor zdravého a pohodového vnitřní prostředí. V tomto ohledu mi v práci chybí také analýza vlivu větrání. Instalace nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (ZZT) představuje v panelovém domě invazivní zásah, který zpravidla nelze provést bez dočasného přestěhování obyvatel. Nicméně, bez provedení alespoň jednoduché analýzy nelze posoudit, jak významný by byl přínos instalace nuceného větrání se ZZT z hlediska snížení energetické náročnosti budovy.
Celkově je diplomová práce na velmi dobré grafické a jazykové úrovni, je logicky řazena do navazujících kapitol a zahrnuje přes 130 literárních referencí. Zadání diplomové práce bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Do jaké míry jsou výsledky diplomové práce přenositelné na jiné panelové domy (jiný počet podlaží, orientace vůči světovým stranám, samostatné stojící panelový dům vs. dům v řadové zástavbě apod.)?
2. Je v uvažovaném panelovém domě suterén vytápěným prostorem? Pokud ne, bylo by možné opatřit tepelnou izolací stropy v suterénu a tyto stropy považovat ze tepelnou obálku budovy?
3. Jak by energetickou náročnost ovlivnila instalace chlazení? Je v případě rekonstrukce panelových domů energetická klasifikační třídy A dosažitelná i při použití chlazení? Předpokládám, že u uvažované FVE vzniká většina přebytků právě v období, kdy by bylo potřeba chlazení.
4. Z důvodu vysoce invazivního zásahu při rekonstrukci nebylo v práci hodnoceno použití nuceného větrání se zpětným získáváním tepla. Dokážete odhadnout, jak významný by mohl být energetický přínos takového opatření?