Bakalářská práce Daniela Provazníka s názvem „Konstrukční návrh zařízení pro měření otěru brzd“ se zabývá aktuální problematikou nevýfukových emisí vznikajících opotřebením brzdových systémů. Téma je zvoleno vhodně s ohledem na zavádění požadavků Euro 7 a rostoucí význam laboratorního ověřování emisí částic z brzd.

Student v práci zpracoval základní přehled problematiky brzdových emisí, principů jejich vzniku, faktorů ovlivňujících produkci částic a možností jejich měření. Následně navrhl koncepci zjednodušeného zkušebního zařízení založeného na setrvačníku poháněném elektromotorem. Cílem návrhu nebylo vytvořit homologační dynamometr, ale cenově dostupné a rozměrově kompaktní zařízení vhodné pro univerzitní a experimentální použití.

Student pracoval na tématu samostatně a průběžně konzultoval zvolený směr řešení. Oceňuji zejména snahu převést obecné zadání do konkrétní konstrukční koncepce, včetně základního výpočtového návrhu, volby hlavních komponent a vytvoření 3D modelu v prostředí SolidWorks. Přínosem práce je především propojení rešeršní části s vlastním návrhem zařízení, které může sloužit jako výchozí podklad pro další technické rozpracování.

Cíle zadání považuji za splněné. Student rozhodl o koncepci zařízení, provedl základní energetickou a výkonovou bilanci, navrhl setrvačník, motor, uložení hřídele, rám a uchycení zkoušené brzdy. Práce zároveň uvádí hlavní omezení navrženého řešení a naznačuje možnosti dalšího rozvoje, zejména směrem k doplnění měřicí komory, přesnější regulace, chlazení, bezpečnostních prvků a návazného měřicího systému.

Po formální stránce je práce zpracována přehledně a logicky. Teoretická část je spíše základní, což odpovídá charakteru bakalářské práce, ale v některých místech by bylo vhodné hlubší technické provázání s požadavky na reálné měření částic z brzd. U konstrukční části by bylo možné dále rozpracovat zejména bezpečnostní krytování, metrologické uspořádání měřicí komory, návrh chlazení a přesnější vazbu na požadavky laboratorních zkušebních metod. Tyto připomínky však nesnižují skutečnost, že práce naplňuje požadovaný rozsah ideového konstrukčního návrhu.

Pozitivně hodnotím také transparentní uvedení podpůrného využití nástrojů generativní umělé inteligence, které bylo podle prohlášení použito zejména pro jazykovou a stylistickou úpravu textu a formátování dokumentu.

Celkově hodnotím práci jako zdařilou bakalářskou práci konstrukčního charakteru. Student prokázal schopnost samostatně zpracovat technické téma, provést základní výpočtový návrh a vytvořit použitelný konstrukční koncept zařízení. Práci doporučuji k obhajobě.

Bakalářská práce pana Daniela Provazníka se zabývá konstrukčním návrhem zařízení pro měření otěru brzd. Zadání práce požadovalo návrh konceptu uzavřeného brzdového dynamometru pro měření otěru brzd osobních automobilů, včetně mechanického pohonu a zátěže, měřicí komory, měřicího a řídicího systému a bezpečnosti. Součástí zadání bylo také shrnutí požadavků Euro 7, UN GTR 24 a PMP, základní výkonová bilance a zvážení využití zařízení pro NVH měření.

Práce je zpracována v rozsahu 44 stran. Rešeršní část se věnuje problematice emisí částic, brzdovým systémům, materiálům třecích brzd, normě Euro 7, mechanismu vzniku emisí z brzd, faktorům ovlivňujícím jejich vznik a metodám měření. Tato část práce je srozumitelná a poskytuje základní přehled řešené problematiky.

Hlavním výstupem praktické části je ideový návrh zkušebního zařízení založeného na setrvačníkovém principu. Autor navrhuje sestavu tvořenou nosným rámem, setrvačníkem, hřídelí, ložisky, elektromotorem, elektromagnetickou spojkou a uchycením zkoušené brzdy.

Za zásadní nedostatek práce považuji skutečnost, že řada klíčových bodů zadání je zpracována pouze velmi povrchně. Práce má řešit zařízení pro měření otěru brzd, ale měřicí část návrhu je popsána jen obecně. Není navržen konkrétní systém měření částic, odběru vzorku, měření průtoku vzduchu, kontroly pozadí, filtrace, kalibrace ani způsob vyhodnocení naměřených dat. Tyto body však i na základě teoretické části vycházejí jako podstatné uzly těchto systémů.

Návrh měřicí komory je omezen v podstatě na plechový kryt s přírubami pro vzduchotechniku, bez podrobnějšího řešení proudění vzduchu, těsnosti, odběrového místa a opakovatelnosti měření. Právě tento jednoduchý obdélníkový tvar (ač má právě velkou jednoduchost) by mohl přinášet problémy z hlediska proudění vzduchu a zachycení všech částic, vznikajících otěrem. Požadavky UN GTR 24 a PMP nejsou dostatečně promítnuty do technického návrhu zařízení.

Výpočtová část práce je velmi stručná. Autor uvádí základní vstupní parametry, energii připadající na jedno zkoušené kolo, moment setrvačnosti a potřebný výkon motoru. Chybí však podrobné odvození, kontrolní výpočty a zejména kompletní výkonová a tepelná bilance zařízení.

Ve velmi problematické rovině je oblast bezpečnosti. Navržený setrvačník má akumulovat energii v řádu stovek kJ, což představuje významné bezpečnostní riziko. Práce však neobsahuje žádný z výpočtů bezpečnosti alespoň dílčích komponent.

Nedostatečně je zpracována také volba motoru, spojky a ložisek. Například komentář zvolené spojky že "ideálně vyhovuje konkrétnímu použití" je zcela nedostatečný bez uvedení parametrů. Práce rovněž neobsahuje návrh měřicího a řídicího systému a prakticky není řešeno ovládání brzdy během zkoušky, tedy způsob vytvoření a regulace brzdného momentu. Možnost využití zařízení pro NVH v bezdozvukové komoře není relevantně rozpracována.

Formální úroveň práce je průměrná. Text je čitelný a práce má logickou strukturu, ale obsahuje jazykové a stylistické nedostatky. Rovnice nejsou číslované a také se v nich vyskytuje symbol hvězdičky pro násobení. Některé zdroje jsou uvedeny neúplně a část obrazových podkladů pochází z méně odborných zdrojů. Použití generativní AI je transparentně uvedeno a nepovažuji jej za důvod ke snížení hodnocení.

Celkově konstatuji, že práce splňuje zadání, avšak v minimalistickém rozsahu. Student vytvořil základní rešerši a jednoduchý 3D koncept setrvačníkového zařízení, ale klíčové oblasti návrhu brzdového dynamometru pro měření otěru brzd nejsou dostatečně rozpracovány. Práce může sloužit jako prvotní ideový návrh, nikoliv jako technicky ověřený koncept zařízení připravený pro výrobu nebo experimentální měření.

Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením D / uspokojivě. Topics for thesis defence:

1. Jak byste navrhl měřicí řetězec pro stanovení částicových emisí z brzd, včetně odběru vzorku, měření průtoku a kontroly pozadí? Případně popište, jak je řešeno u současných koncepcí.
2. Zařízení je složeno z několika komponent. Bude možné na některých z nich sledovat únavu? Byl by to podstatný parametr při stanovení bezpečnosti?