Předložená práce se zabývá problematikou numerického modelování lidských hlasivek se zaměřením na vliv materiálového modelu a geometrických parametrů na vlastní frekvence a tvary kmitů hlasivek. V úvodních kapitolách autor přehledně seznamuje čtenáře s anatomií hlasového ústrojí, strukturou hlasivek a základními teoriemi tvorby hlasu. Velmi přínosná je rozsáhlá rešerše materiálových modelů používaných při modelování hlasivek. Autor porovnává lineárně elastické, transverzálně izotropní, hyperelastické i viskoelastické přístupy a shromažďuje publikované rozsahy materiálových parametrů z odborné literatury. V praktické části autor vytvořil parametrický čtyřvrstvý model hlasivky vycházející z modelu M5 a provedl rozsáhlou modální analýzu několika variant materiálových modelů. Oceňuji zejména použití metodiky DOE (Design of Experiments) a Response Surface, která umožnila systematicky hodnotit citlivost vlastních frekvencí na změny vstupních parametrů. Po formální stránce je práce zpracována na dobré úrovni. Student splnil všechny požadavky zadání, k řešení přistupoval samostatně a iniciativně. Výsledky práce mohou představovat důležitý podklad pro budoucí dynamické a fluidně-strukturní simulace lidské fonace.

V bakalářské práci je řešen vliv modelu materiálu, jeho parametrů a podélného protažení na vlastní frekvence lidské hlasivky. Za množstvím výsledků se dá tušit velký počet výpočtových analýz. Pozitivně hodnotím ověření vlivu počtu prvků na řešení a využití funkce Response surface a hyperelastického a jiného než izotropního modelu materiálu. Na druhou stranu, výsledky jsou hodnoceny spíše střídmě a vztahy mezi nimi nejsou dostatečně diskutovány. Některá důležitá nastavení modelů nejsou v práci uvedena. Rešeršní část je sice podrobná a obsahuje mnoho zdrojů, ale v označení jednotlivých parametrů materiálu a jejich indexech je značný zmatek, který místy znemožňuje zjištěné informace použít. V práci je také množství gramatických chyb, které ale naštěstí nesnižují kvalitu obsahu. Cíle práce byly splněny, práci doporučuji k obhajobě.  Topics for thesis defence:

1. Jaké okrajové podmínky jste použil u jednotlivých předepjatých modelů hlasivek v modální analýze?
2. V tabulce 14 a 15 na straně 59 je vidět, že se zvyšujícím se protažením víceméně klesá 2. a 3. vlastní frekvence. Čím to podle Vás může být způsobeno?
3. V kapitole 8.1 uvádíte, že fyziologická hodnota (zřejmě) základní oscilační frekvence hlasivek leží v rozmezí 60–250 Hz. Tento rozsah je velmi specifický a liší se mezi muži a ženami, zpěváky a nezpěváky apod. Pro jakou skupinu platí Vámi uvedený rozsah?
4. V kapitole 8.3 píšete, že při modální analýze s modelem Neo Hooke jste uvolnil posuvy v ose Z. V ANSYSu se při modální analýze s předpětím dají nastavit nové okrajové podmínky tak, že jsou odlišné od strukturní analýzy, která jí předchází. Dokázal byste alespoň diskutovat, jaký vliv by v modální analýze měly takové okrajové podmínky, které by byly stejné jako u výpočtů s nepředepjatými hlasivkami?