Diplomová práce Bc. Zdeňka Koláře se zabývá aktuální problematikou automatizace kovací linky pro výrobu rotačně symetrických výkovků. Autor zvolil téma odpovídající současným trendům v oblasti průmyslové automatizace a Průmyslu 4.0, které reflektují jak technologický vývoj, tak i změny na trhu práce a snižující se dostupnost kvalifikované pracovní síly.

Autor se v práci zaměřuje na robotizaci a automatizaci kovacích linek pro výrobu rotačních výkovků z oceli. Cílem práce bylo zpracovat literární rešerši v oblasti manipulace v kovárenské výrobě, analyzovat dostupné technologie a navrhnout koncepční řešení automatizace. Autor tento cíl v zásadě naplnil a výsledkem je návrh komplexního uspořádání kovací linky se zaměřením na manipulaci a optimalizaci výrobního taktu. Řešeným výrobkem je přípojka k tlakové lahvi. Autor na základě porovnání variant zvolil technologii zápustkového kování, která odpovídá výrobnímu zaměření společnosti CPF, modernizující své kovárenské pracoviště vybavené lisem LVH 4000 a ostřihovacím lisem LKO 500. Autor provedl návrh výkovku včetně konstrukce uzavřené výronkové drážky a následně zpracoval kontrolní výpočet kovací síly dle normy ČSN 22 8306. Výrobní postup byl stanoven ve třech operacích, pro které byly navrženy odpovídající nástroje (kovací zápustky a pěchovadlo). Navržené řešení autor ověřil numerickou simulací v programu Simufact Forming 16.0, což zvyšuje věrohodnost zvoleného technologického postupu.V další části práce autor navrhl koncepci automatizace pracoviště s ohledem na jeho dispoziční možnosti. Pro manipulaci s výkovkem zvolil průmyslové roboty KUKA, které zajišťují materiálový tok mezi jednotlivými operacemi – od indukčního ohřevu přes kovací lis až po ostřihování a paletizaci. Mazání zápustek autor řeší robotem KUKA s aplikační hlavicí pro nanášení grafitového maziva. Manipulace s odpadem z děrování a ostřihování řešil standardním dopravníkovým systémem pod ostřihovacím lisem. Autor ve spolupráci s firmou DEL a.s. provedl verifikaci navržené manipulace v prostředí Siemens Process Simulate a vyhodnotil časovou strukturu jednotlivých operací. Jako kritický bod procesu identifikoval mazání a ofukování zápustek. Na základě této analýzy navrhl alternativní řešení s robotickým mazacím ramenem umožňujícím paralelní obsluhu více pozic. Simulační ověření prokázalo zkrácení taktu linky z 28 s na 25 s, což představuje relevantní zlepšení procesní efektivity. Ekonomické vyhodnocení s ohledem na navýšení roční produkce o cca 96 000 ks vyznělo ve prospěch této varianty.

Po celou dobu zpracování práce autor prokazoval odpovídající míru samostatnosti a systematický přístup k řešení zadaných úkolů. Pravidelně konzultoval postup prací, připomínky vedoucího zapracovával a v technických otázkách prokazoval schopnost hledat vlastní řešení. Pozitivně lze hodnotit zejména jeho schopnost analytického myšlení a orientaci v komplexním technologickém celku. Předložená diplomová práce splňuje požadavky kladené na závěrečné práce navazujícího magisterského studia. Autor prokázal schopnost řešit komplexní inženýrský problém, aplikovat teoretické znalosti v praxi a interpretovat výsledky technicky korektním způsobem. Celkově lze práci hodnotit jako zdařilou a odborně přínosnou.

Diplomová práce Bc. Zdeňka Koláře se zabývá vysoce aktuálním a průmyslově využitelným tématem, kterým je návrh technologie výroby přípojky z nízkouhlíkové oceli S355J2 a následná automatizace kovacího pracoviště určeného pro její produkci. V rámci práce byl úspěšně navržen vhodný tvar výkovku a stanoven výchozí polotovar. Výpočtem stanovená kovací síla potvrdila technologickou způsobilost zvoleného strojního vybavení, konkrétně lisu LVH 4000. Pro samotnou výrobu autor navrhl tříoperační postup kování, pro který zhotovil modulární zápustky a pěchovadlo.

Rešeršní část práce je vypracována na dobré úrovni, poskytuje solidní teoretický základ pro navazující návrhovou část a svědčí o dobré orientaci autora v řešené problematice. Z hlediska formálního zpracování a jazykového projevu je text na odpovídající úrovni. V textu se sice vyskytují občasné překlepy, ty však nijak zásadně nesnižují srozumitelnost či odbornou kvalitu dokumentu a jiné větší formální problémy se zde neobjevují.

V praktické návrhové části práce je nutné velmi kladně hodnotit detailní rozvahu nad geometrií v jednotlivých krocích výroby, tedy při pěchování, předkování a dokování (kalibraci). Autor k tomuto účelu správně využil numerickou simulaci v programu Simufact Forming, což bezesporu přispělo ke zpřesnění celého procesu a jednoznačně ověřilo správnost navrženého konceptu nástrojů. Velkým přínosem práce je rovněž projekt automatizace linky s využitím čtyř robotů KUKA pro manipulaci a mazání, který byl realizován ve spolupráci s firmou DEL a.s. v prostředí Siemens Process Simulate. Přínos spočívá také v implementaci vícetryskového mazacího ramena, díky čemuž došlo ke zkrácení taktového času linky, a představuje tak ekonomický a praktický benefit. I přes nesporné kvality a vysoký přínos se však v práci nachází několik slabších míst. V technologické části postrádám bližší a detailnější popis uvažované geometrie výkovku v průběhu jednotlivých fází kování a v přílohové části mi chybí výkres teplého výkovku. Ačkoliv to nebylo vysloveně definováno v cílech práce, celkové úrovni by prospělo také bližší specifikování rozměrů zápustek, ideálně formou výkresové dokumentace. V kapitole 3.8.4, která řeší robotizaci, autor sice popisuje automatizaci pracoviště, avšak chybí zde hlubší technická specifikace zvolených čelistí robotů. Postrádám zde ověření jejich schopnosti spolehlivě uchopit požadované geometrie polotovaru i výkovku a stanovení dalších parametrů, jako je například potřebná úchopová síla. Samotný simulační software Siemens Process Simulate mohl být využit ještě o něco více. Autor mohl jeho prostřednictvím lépe dokumentovat dosahy robotických ramen v celém prostoru pracoviště, a rozšířit tak komplexní úvahu nad počtem a vybavením jednotlivých robotů. V současné podobě práce je prostorové uspořádání doloženo pouze pomocí layoutů, které jsou podle mého názoru nedostatečně popsány, v důsledku čehož se v nich čtenář může poměrně snadno ztratit.
I přes uvedené výhrady a kritické připomínky se jedná o zdařilou diplomovou práci. Předložený projekt je ucelený, metodicky správný a poskytuje cenné a prakticky využitelné informace pro reálné plánování výroby dané součásti. Topics for thesis defence:

1. Z jakého důvodu jste volil přídavek na obrábění 2,5 mm okolo celého povrchu součásti?
2. Blíže popište parametry Vámi zvolených čelistí pro úchop a přenos polotovaru, viz obr. 78 a doložte funkčnost vašeho řešení, tj. silovou, geometrickou a kinematickou analýzu.
3. Blíže popište zvolený systém mazání v kombinaci s použitým robotem.
4. Blíže vysvětlete, např. s využitím layoutu, náčrtu nebo softwaru Siemens Process Simulate, trajektorie robotických ramen v procesu výroby.