Závěrečná práce se zabývá vývojem jednotky pro řízení haptické odezvy závodních simulátorů jako cenově dostupné alternativy k plnohodnotným pohyblivým trenažerům.

V první části student představuje různé formy haptické odezvy, existující komerční i open-source řešení, způsoby komunikace se simulátory a definuje požadavky na navrhovanou elektroniku. Rešeršní část poskytuje vhodný základ pro praktickou část práce.

Praktická část se věnuje návrhu desky plošných spojů, výběru hlavních komponent a vývoji firmware a software. Z výsledného řešení je patrné, že student samostatně zvládl návrh elektroniky obsahující i náročnější součástky vyžadující pečlivé zpracování. Součástí práce je rovněž vytvoření PC aplikace pro konfiguraci a ovládání zařízení. Dále student realizoval funkční trenažer s haptickou odezvou ABS a taktilním měničem pro simulaci vibrací vozovky. V kapitole věnované testování bych uvítal grafické zobrazení vstupních podnětů a odpovídajících zásahů systému.

Stanovené cíle byly splněny. Student pracoval samostatně a během řešení prokazoval aktivní přístup. Práci proto hodnotím klasifikačním stupněm B.

Student se ve své bakalářské práci zabývá návrhem a realizací jednotky pro řízení haptické odezvy určené pro prostředí závodních simulátorů. Cílem práce bylo vytvořit systém schopný zpracovávat telemetrická data simulátoru a na jejich základě generovat haptickou odezvu prostřednictvím externích periferií. Součástí řešení byl návrh elektroniky řídicí jednotky, implementace firmwaru mikrokontroléru, vytvoření řídicí aplikace a realizace periferií simulujících vybrané jízdní efekty.

V teoretické části autor zpracoval přehled základních forem haptické odezvy používaných v prostředí závodních simulátorů a popsal možnosti komunikace mezi simulátorem a externími aplikacemi. Rešeršní část poskytuje dostatečný přehled o řešené problematice a vytváří vhodný základ pro následný návrh systému.

Praktická část práce je zaměřena především na vlastní návrh a realizaci řídicí jednotky. Student navrhl desku plošných spojů, vytvořil pouzdro jednotky, implementoval firmware mikrokontroléru a připravil aplikaci pro příjem a zpracování telemetrických dat.

U konstrukce pedálové nástavby s tažným elektromagnetem by bylo vhodné podrobněji zdůvodnit zvolené mechanické uspořádání. Z textu není zcela zřejmé, proč byl elektromagnet integrován právě tímto způsobem do konstrukce pedálu a zda byly porovnány i jiné varianty, například pevné uložení akčního členu působícího na pedál.

Práce je logicky členěna a po formální stránce je zpracována na dobré úrovni. Text je srozumitelný a doplněný vhodnými obrázky a schématy.

I přes uvedené připomínky považuji práci za zdařilou. Student navrhl, realizoval a otestoval funkční systém, který odpovídá zadání a má potenciál pro další rozšíření. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B - velmi dobře. Topics for thesis defence:

1. Při návrhu haptické odezvy brzdového pedálu jste zvolil řešení s pohyblivou částí mechanismu. Jaké důvody vedly k této volbě a do jaké míry odpovídá způsob generování pulsací chování brzdového pedálu ve skutečných vozidlech při aktivaci systému ABS?
2. Uvažoval jste při návrhu řídicí aplikace o možnosti rozšíření systému i na jiné závodní simulátory? Jaké části softwaru by bylo nutné upravit při přechodu na jinou hru poskytující telemetrická data?