Student ve své bakalářské práci o rozsahu 51 stran, 37 stran bez úvodních a závěrečných částí, řešil problematiku chlazení rotorů trakčních elektrických motorů pro osobní vozidla. Práce je zaměřena na aktuální oblast tepelného managementu vysokootáčkových elektrických pohonů, kde chlazení rotoru představuje významný technický problém zejména u motorů s permanentními magnety a vysokým měrným výkonem.

Student pracoval samostatně a prokázal schopnost zorientovat v problematice, která propojuje elektrické stroje, sdílení tepla, proudění tekutin a základy numerického modelování. Rešeršní část je zpracována v nadstandardním rozsahu. Student popisuje zdroje tepla v elektromotorech, základní mechanismy přenosu tepla, teplotní limity rotorů a různé způsoby pasivního i aktivního chlazení. Pozitivně hodnotím snahu o klasifikaci jednotlivých metod a formulaci jejich výhod a nevýhod. Některé části rešerše jsou však místy formulovány obecněji a některé závěry by si zasloužily hlubší kritickou diskuzi.

V praktické části student zvolil koncepci přímého chlazení olejem pomocí duté hřídele. Lze velmi ocenit, že student vytvořil zjednodušený analytický výpočet a následně CFD model v prostředí Ansys CFX. Cílem nebyla detailní validovaná analýza, ale demonstrace základního použití výpočtového nástroje pro posouzení přestupu tepla v rotorové části elektromotoru. Student vyhodnotil vliv průtoku, průměru dutiny hřídele a otáček na součinitel přestupu tepla a upozornil také na riziko lokálních podtlaků. V práci oceňuji i využití analytického výpočtového modelu.

Výpočtový model je však zatížen řadou zjednodušujících předpokladů, zejména použitím zjednodušených okrajových podmínek, omezenou hustotou sítě a absencí experimentální validace. Výsledky je proto nutné chápat především kvalitativně a demonstračně, nikoliv jako přesný návrhový výpočet reálného chladicího systému. Student si je těchto omezení částečně vědom, což hodnotím pozitivně.

Cíle práce byly splněny. Práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou závěrečnou práci.

Bakalářská práce studenta Martina Škopa o rozsahu 55 stran je tvořena rešeršní částí o rozsahu 20 stran a numerickou analýzou o rozsahu 15 stran.

V úvodu rešeršní části autor popisuje zdroje tepla a způsoby jeho odvodu v elektromotorech. Uvedeny jsou teoretické a obecné vztahy, které však nejsou v další části práce využity.

Kapitola zaměřená na teplotní management motorů představuje stěžejní část práce a je zpracována na velmi dobré úrovni. Autor přehledně popisuje jednotlivé způsoby chlazení, zdůrazňuje jejich výhody, nevýhody i omezení a zaměřuje se zejména na vliv na chlazení rotoru. Z pohledu úplnosti by bylo vhodné doplnit zmínku o chlazení rotoru pomocí axiálních kanálů.

Z hlediska formálního zpracování se v práci vyskytují drobné nedostatky, například dílčí nepřesnosti v terminologii (použití výrazu „termální“), anglické popisy u některých obrázků či grafické nedostatky.

Na základě rešeršní části autor vhodně volí koncepci pro následnou numerickou analýzu. Analyzovaná geometrie představuje oblast uvnitř rotující trubky. Nejprve je problém řešen analyticky pomocí korelačních vztahů a následně jsou výsledky porovnány s CFD simulací. Popis tvorby výpočetní sítě i zhodnocení její kvality je na dobré úrovni. Výsledky jsou kriticky diskutovány.

Z hlediska práce se zdroji a citacemi je práce na velmi dobré úrovni.

Práci celkově hodnotím jako dobrou, a to mimo jiné s ohledem na její rozsah, který není mimořádný, ale odpovídá požadavkům. Student prokázal dobrou orientaci v problematice chlazení rotorů a na praktickém příkladu demonstroval využití CFD nástrojů pro analýzu proudění a přenosu tepla. Topics for thesis defence:

1. V práci popisujete problémy spojené s tzv. self pumping efektem a následným možným vznikem vírových struktur. Jaká konstrukční řešení se v praxi používají pro omezení tohoto jevu u reálných elektromotorů?
2. Jaký vliv má volba okrajové podmínky na vstupu na vznik tohoto jevu (self pumping) a jaké změny by bylo možné očekávat při použití reálné geometrie motoru na vstupu?