Návrh kvalitního filtru pro kabiny automobilů je komplexní úlohou, neboť je nezbytné dobře vyvážit filtrační účinnost, tlakovou ztrátu a jímavost filtru. Dosažení optimální kombinace těchto charakteristik je třeba experimentálně ověřovat a případně na základě výsledků měření upravovat skladbu či technologii výroby filtru. Diplomová práce pana Jakuba Sedláčka měla za cíl zpracovat přehled norem pro testování filtrů, odhalit jejich slabá místa a provést také samostatný experiment s vybranými vzorky filtrů.

Všechny výše zmíněné cíle pan Sedláček sice splnil, ale bohužel neměl ambici překročit minimální požadavky.  Navzdory výzvám vedoucího již neprojevil zájem provést další měření, které by výrazně zvedlo celkovou kvalitu práce, ať už co se týče rozsahu měřených veličin, nebo většího počtu opakování za účelem robustnějšího statistického zpracování dat. Také rešerše norem pro měření filtrů mohla být hlubší a mohla více využívat specializovanou vědeckou literaturu.

Na druhou stranu je třeba zmínit, že zjišťování charakteristik filtrů je časově poměrně náročné a celkový počet hodin věnovaných měření jistě dosáhl nejméně průměru ostatních studentů magisterského studia. Současně lze konstatovat, že se pan Sedláček samostatně a vědomě rozhodl o rozsahu měření a zohlednil při tom své vlastní schopnosti a časové možnosti, což ukazuje na schopnost reflexe a plánování.

Celkově konstatuji, že práce splnila zadání a z pohledu vedoucího ji hodnotím stupněm C.

Předložená diplomová práce se zaměřuje na problematiku filtrace aerosolových částic. Práci lze rozdělit na tři logické celky. Teoretickou část (kap. 1-3), v rámci které jsou definovány hlavní jevy a mechanismy, které se k tématu váží, přehled standardizovaných metod určování filtrační účinnosti, převážně formulovaný v závislosti na normách a předpisech, ve kterých jsou metody definovány a lehce nesourodou kapitolu filtry, která čtenáře seznámí se základním dělením filtrů dle jejich struktury a definuje kabinové filtry, na které se práce zaměřuje. V rámci praktické části (kap 4) jsou pak zvoleny a popsány metody, pomocí kterých byly provedeny testy tří vybraných kabinových filtrů, kdy testována byla tlaková ztráta a filtrační účinnost. Poslední, třetí část, ve formě kapitoly DISKUSE pak shrnuje autorovo poznání z dosažených experimentálních výsledků a vybrané kabinové filtry hodnotí na základě parametru „kvalita filtru“. Použitou experimentální metodiku pak v závěru porovnává s normami uvedenými v teoretické části.

Práce samotná působí velice rozpačitým dojmem, a ačkoliv je z prezentovaného textu patrné, že autor musel provést poměrně náročnou literární rešerši řady norem a zároveň velké množství experimentů (desítky) za pomocí řady měřicích přístrojů, v práci samotné toto není nijak náležitě reflektováno. Teoretická část se kromě samotných norem opírá pouze o jeden hlavní zdroj, kterým je Aerosol technology od Williama C. Hindse a nijak se nesnaží o širší perspektivu, kdy mechanismy samotné jsou definovány pouze slovně, nikoliv však pomocí rovnic. Samotné zpracování přehledu norem však považuji za velmi kvalitní a hodnotné. Praktické části práce pak chybí popis jednotlivých měřicích přístrojů, kdy by byl čtenář seznámen s principem jejich fungování (v případě APS a SMPS dle mého důležité) a způsobem jejich užití. Dále by experimentální práci prováděné na jakékoliv trati prospělo její schéma, které by obsahovalo popis jednotlivých části trati a vyznačení měřicích míst. Samotné experimenty byly dle mého názoru provedeny v nejmenším možném rozsahu, kdy z práce není patrná snaha autora o řešení některých problémů (např. problém s nerovnoměrným zanášením filtrů, nebo absence měření filtrační účinnosti zaneseného filtru pro sledování vývoje jeho vlastností během zanášení). Nemluvě o nedostatku opakování některých měření a tím vznikající absence chybových úseček u naměřených hodnot. Výsledky měření (ať už tlakové ztráty, nebo filtrační účinnosti), jsou pak prezentovány ve formě zbytečně vysokého množství grafů, kdy řada z nich (obr. 16, 23, 24, 26, 27, 29, 30, 32) není nutná, neboť obsahuje informaci uvedenou v rámci jiného grafu. Celá práce působí dojmem, že autor, ačkoliv byl zjevně schopný nabýt dostatečné množství teoretických a praktických znalostí k jejímu zdárnému zpracování, vynaložil pouze minimální úsilí k dotažení výsledku do maximální možné formy, což je dle mého názoru škoda.   Topics for thesis defence:

1. 2.) Na obr. 16 je v křivce závislosti tlakové ztráty na hmotnosti zachyceného prachu v případě Prototypu patrný pokles tlakové ztráty při nárustu množství prachu na filtru. Čím může být tento pokles způsoben?
2. 3.) V rovnici 2.1 na straně 16 uvádíte vzorec na výpočet Stokesova čísla. Uveďte, o jaký průměr částice se jedná.
3. 1.) Vysvětlete, čím může být způsoben rozdíl v nespojitosti trendu hodnot filtrační účinnosti (obr. 25, 28, 31, 33) měřené pomocí přístrojů APS a SMPS.