Bakalářská práce se zabývá technicky aktuální problematikou hodnocení nebalistických a balistických vlastností pancéřové oceli ARMOX® 500T. Student prokázal schopnost orientace v oblasti pancéřových ocelí, terminální balistiky, mechanismů porušení a vztahu mezi mikrostrukturou, tvrdostí a balistickým chováním materiálu.

Teoretická část vytváří vhodný základ pro experimentální hodnocení. Experimentální část je zaměřena na reálné vzorky po balistických zkouškách a využívá adekvátní metody, zejména měření tvrdosti a metalografickou analýzu. Pozitivně hodnotím vyhodnocení tvrdostních změn v okolí impaktu a jejich technickou interpretaci ve vztahu k lokální plastické deformaci a deformačnímu zpevnění.

Student správně reflektuje omezení vyplývající z rozdílných zkušebních konfigurací jednotlivých panelů a závěry formuluje přiměřeně rozsahu provedených experimentů. Práce má praktický charakter a její výsledky mohou být využitelné jako podklad pro další hodnocení pancéřových ocelí po balistickém zatížení.

Student splnil cíle zadání, prokázal schopnost samostatné technické práce, práce s odbornými zdroji i interpretace dosažených výsledků. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A – výborně.

Předložená bakalářská práce se zabývala hodnocením mechanických a balistických vlastností pancéřové oceli ARMOX® 500T. Na bakalářskou práci relativně obsáhlá teoretická část popisuje metody pro hodnocení terminální balistiky, včetně popisu jednotlivých typů poškození pancíře při dopadu projektilu. Dále autor popisuje typy homogenních a heterogenních pancéřových ocelí, které jsou následně porovnány s dostupnými neželeznými slitinami. V této části lze však vytknout, vzhledem k experimentální části, chybějící zmínku o kompozitních pancířích. Teoretická část následně pokračuje popisem vlivu jednotlivých přísadových prvků a tepelného zpracování na požadované vlastnosti pancéřových ocelí. Teoretickou část autor uzavírá výčtem požadovaných nebalistických a balistických vlastností pancéřových ocelí. Experimentální část BP zahrnovala měření tvrdosti a hodnocení mikrostruktury dodaných vzorků po balistických zkouškách. Vzhledem k faktu, že každý ze tří vzorků byl dodán v jiné konfiguraci a testován za jiných podmínek (teplota, munice), nebylo možné porovnávat jednotlivé stavy přímo mezi sebou. S tím si autor BP poradil při důsledném porovnání získaných výsledků s literaturou a dostupnými daty od jiných výrobců. To se odrazilo v celkovém počtu použitých zdrojů, kterých bylo 73. Drobnou výtkou jsou některé opakující se fráze a absence návaznosti obrázků v textu teoretické části. Tyto výhrady však celkový dojem z BP nesnižují a doporučuji bakalářskou práci k obhajobě s hodnocení A. Topics for thesis defence:

1. V kapitole 8.1 je uveden výpočet uhlíkového ekvivalentu CE popisujícího svařitelnost ocelí. Jak lze z hodnoty CE posoudit svařitelnost dané oceli a jakou hodnotu má CE oceli ARMOX 500T? Pokud daná ocel dle CE není zaručeně svařitelná, lze stále dosáhnout kvalitního svarového spoje a jak?
2. Vzhledem k postupu tepelného zpracování pancéřových ocelí je správně uvedena hrozba nízkoteplotní popouštěcí křehkosti. Jak lze eliminovat nebezpečí nízkoteplotní popouštěcí křehkosti?
3. V kapitole 7.3 „Heterogenní pancéřové oceli“ jsou popisovány pancéřové FGM (Functionally Graded Materials) oceli. Jakým způsobem výroby a zpracování se dosahuje kontinuálních změn mikrostruktury a vlastností u těchto ocelí?