Bc. Eduard Paclík zpracoval diplomovou práci zaměřenou na deformačně-napěťovou analýzu oseointegrovatelných titanových dříků totální endoprotézy kyčelního kloubu. Práce se zabývá aktuální problematikou biomechanického hodnocení implantátů používaných v ortopedické praxi a přináší cenné poznatky o jejich mechanickém chování při zatížení.
Autor při řešení postupoval systematicky a jednotlivé části práce na sebe logicky navazují. Diplomant prokázal schopnost samostatně nastudovat odbornou problematiku, pracovat s relevantní odbornou literaturou a vhodně aplikovat získané poznatky při tvorbě výpočtových modelů a interpretaci výsledků.
K řešení práce přistupoval aktivně a zodpovědně, průběžně konzultoval dosažené výsledky a prokázal vysokou míru samostatnosti při řešení. Oceňuji zejména jeho pečlivý přístup k tvorbě výpočtových modelů a kritické hodnocení získaných výsledků. Předložená diplomová práce splňuje požadavky kladené na závěrečné práce a doporučuji ji k obhajobě.

Předložená diplomová práce se zabývá Deformačně-napěťovou analýzou titanových dříků TEP kyčelního kloubu. Cíle diplomové práce byly podle mého názoru zvoleny vhodně a všechny shledávám za splněny. Některé části řešení byly dokonce nad rámec rozsahu cílů.

Tato diplomová práce je velice zajímavá hned z několika pohledů. Jedná se o vysoce aktuální téma. Navíc, při řešení, které bylo velice pracné, bylo nutné ukázat pokročilou znalost ve více software, především při procesu tvorby modelu geometrie, tak i při pre-processingu samotného výpočtového řešení. Kromě zdatnosti v software bylo pozitivní provedení citlivostní analýzy před samotným řešením. Prezentace výsledků byla dostatečně důkladná, a zároveň přehledná.

Přestože je práce na celkově velmi dobré úrovni, pozitivně nehodnotím úvodní kapitoly. Úvod mě jak obsahem, tak rozsahem neoslovil. Název Kapitoly 2 bych zvolil jiný (např. Anatomie v oblasti kyčelního kloubu). Historický vývoj TEP kyčelního kloubu (Kap. 3.1) je napsána podle jedné jediné práce – uvítal bych více zdrojů a rozsáhlejší ponoření do tohoto tématu včetně uvádění dat, aby bylo zřejmé, o jakých obdobích se bavíme. U popisu osseointegrace (Kap. 3.4) bych preferoval popis vztahující se přímo k TEP kyčelního kloubu. Obrázek pro závity šroubů (které se vřešení této práce nevyskytují), jsou pro účely této diplomové práce méně popisné. Rešerše v Kap. 4 je přehledně rozdělená, ale postrádám podkapitolu, která by se zabývala aktuálními trendy v této oblasti. V závěru bych zvolil jednoznačnější „škálování“ v Tab. 8.3 pro porovnání jednotlivých variant. Z výsledků této tabulky vyplává, že Varianty 2 a 3 jsou „velmi příznivé“. Rád bych se v práci dočetl, která z nich je vhodnější, popřípadě, v čem se může lišit jejich použitelnost?

I přes tyto moje komentáře, které se dají brát spíše jako doporučení než jako nějaká forma kritiky, jednoznačně převažují pozitivní aspekty a tvrdá práce, která je vidět v praktické části diplomové práce. Proto předloženou práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1. Jaký typ segmentace byl použit při tvorbě modelu geometrie?
2. 2. Vzhledem k tomu, že po segmentaci jste měl geometrii celé kosti, zkoušel jste provést řešení pro původní kost bez zavedené TEP?
3. 3. Řešené Varianty 2 a 3 byly hodnoceny jako „velmi příznivé“. Která z nich je tedy lepší? Dá se nějak rozdělit vhodnost jejich použití pro různé pacienty/podmínky?