Student Jan Vítů se ve své závěrečné bakalářské práci
Práce je koncipována na dvě části, na teoretickou rešeršní a koncepční část a na praktickou aplikační část.
V úvodních teoretických kapitolách práce provádí student literární rešerši manipulačního systému typu paleta, ale také výběr dopravníku vertikální zdviže pro následnou aplikaci, výpočet technických parametrů manipulačních zařízení paletové zdviže a její energetické náročnosti z analytického hlediska.
V praktické části od kapitoly 4. se student věnuje metodice přenosu 3D modelu z CAD systému do PLM software Plant Simulation. Nejprve popisuje tvorbu digitálního modelu, které doplňuje schématy. Popis tvorby simulačního modelu a metodika postupu je hlavním cílem této práce, jeho detailní popis je uveden v kapitolách 4., 5. a 6.. V kapitole 6 je popsán simulační testovací úloha (kap. 6.5) a jejich sledované parametry jsou podrobeny více simulačními úlohami, které dokazují stálost procesu manipulace. Tato část práce je autorem popsána velmi kvalitně s velkým množstvím ilustrací. Kapitoly 4. až 6. jsou psány technicky stručným vyjadřováním (jazykovým výkladem anglických příkazů) o definovaném postupu tvorby modelu a simulace.
Výhrady k práci mám čistě formálního charakteru:
Opomenutá citace - Tabulky 1, str. 21, str. 23,
Označení tabulek v kapitole 3.4
Tyto výhrady nesnižují vysokou kvalitu práce.

Bakalářská práce splnila požadavky a cíle zadání. Rozsah práce je úplný dle zadání a přehledný. Z hlediska formálnosti a logického uspořádání je práce na výborné úrovni. Po stránce grafického zpracování nemám připomínek. Student se odvolává na citace zdrojů, obrázky i tabulky v textu. Schopnost interpretovat své výsledky v práci jsou u studenta na výborné úrovni. Po formální stránce je práce velice hodnotná.
Doporučuji tuto práci k obhajobě.

Student Jan Vítů se ve své bakalářské práci zabývá tvorbou modelu dopravníku do PLM softwaru. Na začátku práce student uvádí využití simulací v průmyslu v souvislosti s Průmyslem 4.0. Následuje volba přepravovaného objektu (paleta) a literární rešerše jeho parametrů. Na základě zvoleného přepravovaného objektu byl proveden technický návrh vertikální zdviže, analytický výpočet kinematických parametrů a potřebných výkonů elektromotorů pro pohon.

V praktické části práce student vytvořil 3D CAD model zdviže na základě technického návrhu a dále se zabývá exportem modelu do PLM softwaru, což je hlavní část bakalářské práce. Nejprve byl model rozpohybován v softwaru Process Simulate. Zde však student narazil na problém kompatibility dat mezi Process Simulate a Plant Simulation, především kinematických dat. Tento problém student úspěšně vyřešil dodatečným zanimováním zdviže přímo v Plant Simulation. Praktická část práce je zpracována velmi kvalitně a jasně a systematicky ukazuje celý postup vytváření funkčního modelu do knihovny programu Plant simulation.

K práci mám pouze drobné výhrady, které však nesnižují samotnou kvalitu práce:

pod každým výpočtem mi chybí popis proměnných, student tyto proměnné zmiňuje v textu, ale tohle řešení mírně zhoršuje orientaci nefunkční hypertextové odkazy špatné záhlaví na str. 16 neoznačené tabulky v kapitole 3

Naopak velmi oceňuji základní verifikaci modelu v kapitole 5.

Všechny cíle práce byly splněny, práce je velmi kvalitně zpracovaná z hlediska logického uspořádání a grafického zpracování. Celkově práci hodnotím jako velmi dobrou, práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Je možné sledovat energetickou spotřebu v Process Simulate, případně sledovat i špičkové výkony?
2. U řídící metody (kap. 6.4) je u některých příkazů moveTo 0 (např. moveTo("ENTRY",0)), je zohledněn čas pro posun palety na a z plošiny?