Bakalářská práce se zabývá problematikou přímého spalování vodíku ve spalovacím motoru osobního automobilu. Práce je rozdělena na rešeršní část věnovanouvodíku jako palivu a na praktickou část obsahující jednoduché simulační porovnání benzínového a vodíkového motoru v prostředí GT-SUITE.

Rešeršní část pokrývá základní vlastnosti benzínu a vodíku, možnosti výroby vodíku, skladování a přepravy paliv a vybrané konstrukční aspekty vodíkových spalovacích motorů. Slabší stránkou rešerše je její nevyváženost, protože některé obecné kapitoly jsou popsány rozsáhle, zatímco problematika přímo navazující na simulační model není dostatečně rozpracována.

Hlavní vlastní část práce tvoří simulační porovnání benzínového a vodíkového motoru v GT-SUITE. Autor vychází ze čtyřválcového přeplňovaného benzínového motoru a pro vodíkovou variantu využívá některé parametry převzaté ze vzorového vodíkového modelu. Výsledky ukazují očekávaný vliv bohatosti směsi na výkon, účinnost a produkci emisí NOx.

Za hlavní nedostatek považuji nedostatečný popis metodiky praktické části. Chybí přesný popis provedených úprav, použitých okrajových podmínek a způsobu optimalizace. Práce neobsahuje validaci modelů, a proto je nutné výsledky chápat pouze jako orientační porovnání výpočtových variant..

Formální a jazyková úroveň práce je podprůměrná. Slovenský jazyk práce nehodnotím, text však obsahuje větší množství překlepů, neobratných formulací a odborně nepřesných výrazů. Výrazným nedostatkem je také chybné číslování obrázků a nepřesnosti v seznamu zkratek. Chybí číslování rovnic a pro násobení se nepoužívá symbol hvězdičky. Otáčky mají jednotku 1/min dle SI. Také není vhodné uvádět hodnoty na mnoho desetinných míst (tab. 5).

Práce s literaturou také vykazuje chyby. Umístění citací v textu je provedeno špatně, často jsou velké části textu převzaty pouze z jednoho zdroje.

Není zmíněno využití generativní AI, či obdobných nástrojů, avšak práce nevykazuje výrazné znaky, že by pomocí těchto nástrojů byla větší část práce tvořena. 

Cíle práce považuji za splněné pouze v základním rozsahu. Student zpracoval rešerši, provedl jednoduchou simulaci v GT-SUITE a porovnal vybrané parametry benzínového a vodíkového motoru. Odborná hloubka praktické části, úroveň interpretace výsledků a formální kvalita práce jsou však slabší.

Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením D / uspokojivě.

Předložená bakalářská práce se zabývá přímým spalováním vodíku ve spalovacím motoru osobního automobilu. Téma je aktuální a odborně relevantní, protože vodík představuje jednu z možných alternativních cest ke snižování emisní zátěže dopravy při zachování koncepce spalovacího motoru. Práce formálně pokrývá hlavní oblasti zadání, zejména rešerši možností spalování vodíku, porovnání vodíku a běžných paliv z hlediska výrobního a provozního řetězce a praktickou simulační část v prostředí GT-SUITE zaměřenou na porovnání benzínového a vodíkového motoru.

Pozitivně lze hodnotit, že autor se nevěnuje pouze samotnému spalování vodíku, ale zahrnuje také výrobu, skladování, přepravu, přímé a nepřímé vstřikování, přípravu směsi a problematiku emisí NOx. Přínosná je také snaha o vytvoření simulační části v prostředí GT-SUITE, která přesahuje čistě rešeršní charakter práce. Autor prokázal základní schopnost práce s odbornou literaturou a simulačním modelem a pokusil se vyhodnotit vliv použití vodíku na výkonové parametry, měrnou spotřebu, tepelnou účinnost a emise.

Práce však vykazuje významné metodické, věcné i formální nedostatky. Deklarované well-to-wheels porovnání benzínu a vodíku není provedeno kvantitativně, chybí tedy číselné srovnání například v jednotkách g CO₂ ekv./km, g CO₂ ekv./MJ nebo pro konkrétní provozní scénář. Simulační model v GT-SUITE není dostatečně popsán z hlediska struktury modelu, okrajových podmínek, nastavení spalování, vstřikování a způsobu řízení směsi. Problematické je také převzetí parametrů ze vzorového šestiválcového PFI vodíkového motoru a jejich použití pro čtyřválcový přeplňovaný motor s přímým vstřikováním, aniž by byla tato aproximace dostatečně zdůvodněna. V práci se dále objevují věcné chyby, například nesprávné tvrzení, že při výrobě tyrkysového vodíku vzniká tuhý oxid uhličitý místo tuhého uhlíku, nepřesné vysvětlení nižší měrné spotřeby vodíku a nevhodné označení simulovaných emisí jako „naměřených“. Formální úroveň práce snižují četné překlepy, jazykové nepřesnosti a chyby v číslování obrázků. Práci doporučuji k obhajobě, avšak vzhledem k uvedeným výhradám navrhuji hodnocení D – uspokojivě. Topics for thesis defence:

1. V práci používáte některé spalovací parametry ze vzorového šestiválcového PFI vodíkového motoru v GT-SUITE. Jaké omezení má použití těchto dat pro čtyřválcový přeplňovaný motor s přímým vstřikováním vodíku?
2. Proč má vodík nízkou spotřebu v g/kWh, ale současně problém se skladováním ve vozidle?